Geopolitické klima není příznivé; Evropa si to musí nejen uvědomovat, musí si dávat záležet, aby této nepřízni uměla co nejefektivněji čelit. Je to v jejím vlastním zájmu. Předsedové vlád a prezidenti členských zemí o tom besedovali několik hodin při páteční závěrečné části schůze Evropské rady, která byla jinak zasvěcena především energetické krizi způsobené ruskou agresí proti Ukrajině.
Ohledně Ruska „sedmadvacítka“ velmi silně zopakovala jednotný odpor vůči počínání Kremlu, stejně jako solidaritu s Ukrajinou a velkou podporu tamní vládě. V případě Číny byli lídři mnohem opatrnější – řekli si sice, že po ruské zkušenosti nesmějí dopustit prohlubování závislostí na čínských výrobcích a surovinách, zároveň však nechali dveře otevřené dalším ekonomickým a obchodním stykům.
EU na nejvyšší úrovni odsoudila „co nejostřeji“ poslední vlnu raketových a dronových útoků ruské armády proti civilní infrastruktuře na Ukrajině. Je připravena jednat o dalším balíku sankcí proti Rusku a také proti Bělorusku, pokud by se tamní prezident Lukašenko odhodlal vojensky zapojit do invaze po boku Kremlu. Lídři se také radovali, že EU už schválila první dodatečné sankce proti Íránu za jeho dodávky dronů ruské armádě – sdělili tak mimo jiné, že nikterak nevěří ruským a íránským ujištěním, podle nichž k žádnému takovému obchodu nedošlo.
„Rusko boří civilní infrastrukturu a terorizuje ukrajinský lid. Musíme to zastavit,“ shrnul reakci EU šéf evropské diplomacie Josep Borrell. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v již „obvyklém“ videohovoru upozornil, že útoky proti elektrárnám a rozvodům se Kreml snaží připravit Ukrajince o elektřinu, vodu a topení před nadcházející zimou a vyvolat tak „novou vlnu migrace do zemí EU“. A také připravit Ukrajinu o příjmy z prodeje elektřiny, které měla v poslední době nadbytek kvůli poklesu vlastní spotřeby způsobené válečným ochromením průmyslu.
