Ministři energetiky zemí EU se v pondělí nedohodli na klíčových aspektech budoucího trhu s elektřinou v Evropské unii, ačkoli tomu věnovali o tři hodiny víc času, než měli v úmyslu. Reforma, po které se naléhavě volá už déle než rok, se opět odkládá.
Předsedající švédská ministryně Ebba Buschová si osobně myslí, že neshody jsou spíše technické a formulační povahy a že na diplomatické úrovni lze k dohodě přece jen do konce června dospět.
Kamenem úrazu se staly takzvané rozdílové smlouvy, které garantují stabilní ceny pro spotřebitele a minimální výnosy pro výrobce elektřiny. Francie trvala na tom, aby se týkaly také elektřiny vyráběné ve stávajících jaderných elektrárnách, zatímco Německo oponovalo, že režim, do něhož jsou za jistých okolností zapojeny veřejné peníze, by se měl omezit na obnovitelné zdroje, v krajním případě na nové „bezuhlíkové“ (jaderné) výroby nové generace.
Evropský rozkol, způsobený německým odchodem od jádra vyhlášeným před 12 lety, tak probublal na povrch i při současných jednáních o fungování unijního trhu s elektřinou.
Další spor ministři vedli kolem požadavku Polska prodloužit povolení pro státní podporu jeho uhelných elektráren o tři roky, tedy do roku 2028. Předsedající Švédsko pro to mělo pochopení kvůli Ukrajině – Buschová vysvětlila, že stabilní výroba elektřiny v zemích hraničících s Ukrajinou je důležitou zárukou, že bude dost zdrojů pro zásobování napadené země v případě, že by Rusko ještě víc poničilo její energetickou infrastrukturu.
