Ustojí Evropa zastavení ruského plynu? Půjde o velkou ekonomickou i politickou výzvu

Pomalu ale jistě se Evropou šíří předtucha, že příští zimu bude třeba nějak přestát bez ruského plynu. Politikové i analytici předpovídají, že zahájená technická odstávka plynovodu Nord Stream 1 (pod Baltským mořem do Německa) nepotrvá deset dní, ale mnohem déle, možná i napořád. Plynovodem Jamal přes Bělorusko (kapacita 33 miliard kubíků plynu ročně) neproudí už řadu týdnů vůbec nic a potrubím Bratrství vedoucím do EU přes Ukrajinu jen čůrek. Mnohé nasvědčuje tomu, že se prezident Putin hodlá utažením plynových kohoutů Evropě pomstít za ekonomické sankce uvalené na Rusko kvůli jeho agresi proti Ukrajině, vyvolat v zemích EU paniku a nespokojenost a narušit tak jejich dosud pevnou jednotu.

Odpověď na tyto hrozby je zatím roztříštěná a chaotická. „Čelíme nebývalé situaci, možné je úplně všechno,“ posteskl si minulý víkend německý vicekancléř Robert Habeck. „Je možné, že plyn zase poteče, možná i ve větším objemu než dřív. Ale je také možné, že nebude už vůbec nic. Musíme se proto připravit na nejhorší,“ dodal. Do této „přípravy“ je intenzivně zapojeno Česko jako momentální předseda Rady EU – ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela svolal zasedání 27 kolegů odpovědných za energetiku na 26. července do Bruselu. Měli by mít k dispozici konečně také návrh evropské strategie připravovaný Evropskou komisí, který je nyní ohlášen na 20. července.

Dosud se dařilo pokles dodávek ruského plynu skoro úplně kompenzovat zvýšením odběru plynovody z Norska a také větším vytížením terminálů na zpracování zkapalněného plynu dováženého převážně z USA a Kataru. Podle srovnání zveřejněného bruselským think-tankem Bruegel byly objemy dováženého plynu do EU minulý týden, tedy před uzavřením plynovodu Nord Stream 1, stejné jako loni. Značná část suroviny směřovala do plynových zásobníků, které jsou v EU naplněny v průměru ze 62 procent, což je o 10 procent víc než ve stejné době loni. „Sedmadvacítka“ se ostatně shodla na povinnosti naplnit tyto zásobníky na 80 procent do 1. listopadu. To je sice chvályhodné, ale velmi nedostatečné – i kdyby všechny použitelné zásobníky byly naplněny po okraj, pokryje plyn z nich pouhou čtvrtinu roční spotřeby „sedmadvacítky“.

sinfin.digital