Evropa vrací Americe úder v celní válce. Je to vzkaz Trumpovi i Bidenovi

 FOTO: Reuters

Karel Barták

10. 11. 2020 • 15:48
Evropští ministři odpovědní za zahraniční obchod čelili při pondělním online zasedání dilematu: jaký signál vyslat do Spojených států? Tou dobou bylo zjevné, že Donalda Trumpa ve volbách porazil demokrat Joe Biden a že Evropa bude brzy jednat s novou administrativou. Takže uvalit cla na dovoz amerického zboží v hodnotě čtyř miliard dolarů ročně, nebo radši ukázat zvolenému prezidentovi smířlivou tvář? Ministři se nakonec rozhodli schválit postup Evropské komise a naplánovanou odvetu provést, ale s tím, že ji EU ráda zruší, pokud budou USA ochotny jednat o kompromisech v obchodních vztazích.

Evropská unie a Spojené státy se dlouho vzájemně obviňují z porušování pravidel mezinárodního obchodu; spor ohledně veřejných podpor společnostem Airbus v Evropě a Boeing v USA se táhne dlouhých 16 let. Jelikož jde o dva největší výrobce letadel na světě, kteří v segmentu velkých dopravních letounů nemají konkurenci, spor přerostl v symbolickou bitvu. Její úpornost ještě umocnila koronavirová krize, která globálně zdecimovala leteckou dopravu a utlumila poptávku po nových strojích.

Sporem se zabýval tribunál Světové obchodní organizace (WTO), strážce globálního volného obchodu, jehož soudci dali nakonec postupně za pravdu oběma stranám. Každá obdržela právo uvalit cla na dovozy z té druhé, jako trest za porušení soutěžních pravidel. Spojené státy dostaly zelenou jako první a od loňského října uvalily cla na zboží v hodnotě 7,5 miliardy dolarů ročně dovážené z evropských zemí, které se podílejí na projektu Airbus – vedle samotných letadel, zatížených 15 procenty, dopadlo „kladivo“ na francouzská vína, italské sýry, španělský olivový olej a tak dále. Český export podle odborných zdrojů nijak postižen nebyl.

EU předpovídala, že soud rozhodne nakonec i v její prospěch, a pokoušela se s Američany vyjednávat o příměří v hrozící obchodní válce; Trumpova administrativa na to ovšem neslyšela. WTO proto 26. října dala Evropské unii svolení k zavedení cel vůči USA na zboží v hodnotě čtyř miliard dolarů ročně. Evropská komise v souladu se svým mandátem okamžitě rozběhla přípravu těchto opatření a členské státy neudělaly nic, aby ji zastavily. Seznam zveřejněný v úterý ve sbírce zákonů EU je přesným odrazem amerického opatření – vedle letounů Boeing, pro které platí 15procentní cla, zatěžuje pětadvaceti procenty další zboží, zejména potravinářské a průmyslové výrobky.

Ministři tedy souhlasili s nátlakem na Spojené státy, rovnou při tom ale mávali olivovou ratolestí. „V současné ekonomické krizi je naléhavě třeba skoncovat s hospodářskými sankcemi, které jen dál poškozují naše ekonomiky. Jsme připraveni okamžitě pozastavit naše opatření, pokud USA učiní totéž, a přejeme si vyjednat rychlé řešení,“ uvedli v komuniké. Také Valdis Dombrovskis, místopředseda Evropské komise odpovědný za obchod, prohlásil, že Evropské unii nezbylo nic jiného než jít do sankcí tváří v tvář americké neústupnosti. Do Washingtonu vzkázal, že oboustranné upuštění od cel by bylo „výhodné pro obě strany, zvláště nyní, kdy pandemie decimuje ekonomiky na obou stranách Atlantiku“.

Ačkoli Německo předsedající Radě EU bylo podle serveru Politico pro odklad rozhodnutí, většina členských zemí je v tichosti podpořila. Ne že by nechtěly poslat zvolenému americkému prezidentovi vlídný vzkaz, ale z praktických i taktických důvodů. Americká cla poškozují evropské vývozce už rok, proč tedy s odvetou otálet, když nový prezident nastoupí do úřadu až za dva měsíce a bůhví, kdy bude věnovat pozornost právě této věci. Pravděpodobně bude i váhat – ačkoli sám má pověst stoupence volného obchodu (sehrál klíčovou roli při sjednávání severoamerické dohody NAFTA, ze které Trump vystoupil), bude muset brát ohledy na momentální situaci. Tedy jak na pravděpodobnou republikánskou většinu v Senátu, tak na postoje levého křídla ve vlastní Demokratické straně.

Kandidát Biden se v kampani například písemně zavázal kovoprůmyslovým odborům, že nepřistoupí na žádné nové obchodní dohody, dokud vláda neučiní „významné investice do našich pracujících a komunit“. Tato Bidenova verze „America First“ se odrazila také v příslibu 400 miliard dolarů do projektu „Buy American“, kupujte americké zboží – má jít o veřejné zakázky na investice do infrastruktur, včetně obnovitelných energetických zdrojů, přičemž přednost budou jasně mít americké podniky. Podobný protekcionismus se bude uplatňovat i při vynakládání miliard dolarů z veřejných zdrojů určených k boji s pandemií koronaviru.

Po čtyřech letech Trumpových nepředvídatelných manévrů se Spojené státy za Bidena budou vracet k zažitým „pravidlům hry“, a to také v mezinárodním obchodu. Bude to ale trvat a zdaleka ne všechno zapadne do kolejí běžných před rokem 2016. Evropská unie proto využila svého práva, zavedla odvetná cla a dala na vědomí, za jakých podmínek je ochotna je odvolat.

SDÍLET