Evropská komise dnes podle očekávání navrhla členským zemím EU, aby do šesti měsíců přestaly dovážet ruskou ropu a aby do konce roku zastavily veškeré dovozy výrobků z ní, například motorové nafty. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před poslanci Evropského parlamentu zdůraznila, že tento krok „maximalizuje tlak na Rusko a zároveň minimalizuje vedlejší dopady na nás a naše partnery ve světě“. Podotkla, že „pokud máme Ukrajině pomáhat, naše vlastní ekonomika musí zůstat silná“.
Debata v plénu EP se vedla hlavně právě o kombinaci co nejúčinnější podpory Ukrajině a zmírňování ekonomických důsledků ruské agrese uvnitř EU. Poslanci napříč politickým spektrem se vzácně shodovali v tom, že Ukrajina byla Ruskem napadena v rozporu se všemi zásadami mezinárodního práva a že je politickou i morální povinností EU jí pomáhat, včetně postihu Ruska stále tvrdšími sankcemi. Byly samozřejmě odstíny – euroskeptičtí poslanci třeba zpochybňovali snahu investovat do opatření proti změnám klimatu v kontextu ekonomických dopadů ukrajinské války; lidovci, socialisté či zelení je naopak podporovali jako součást celkové odpovědi. Neozvaly se však hlasy, které by byť jen naznačovaly potřebu usmíření s Ruskem v zájmu pokračování dovozu laciných ruských energetických surovin.
„Bude to úplný zákaz veškeré ruské ropy, dovážené po moři nebo ropovody, surové i rafinované. Provedeme toto postupné odpojení spořádaně tak, abychom si my i naši partneři zajistili alternativní zdroje a abychom omezili na minimum dopad na světové trhy,“ uvedla von der Leyenová. „Aby bylo jasno – nebude to snadné,“ vzkázala členským státům, s nimiž komise v uplynulých dnech návrh intenzivně dolaďovala. Textem se od dnešního rána zabývají vlády „sedmadvacítky“; během dne se k první debatě sejdou velvyslanci členských zemí. Pokud všech 27 najde společnou řeč, mohl by být šestý balík protiruských sankcí schválen do konce týdne.
Česko si povídá. Zapojte se do diskuze s těmi, kdo svět vidí jinak než vy, a vystupte ze své názorové bubliny.
Stačí odpovědět na pár otázek. Informace o projektu zde.
Z diplomatických zdrojů v Bruselu se delší dobu vědělo, že návrh předem odmítají Maďarsko a Slovensko s odůvodněním, že jsou stoprocentně závislé na dovozu ruské ropy proudící ropovodem Družba a nemají možnost si v dohledné době zajistit alternativní dodávky. Podle těchže zdrojů citovaných serverem Politico nabízí komise Budapešti a Bratislavě možnost se k balíku sankcí připojit s výjimkou, která by jim dala více času na zavedení embarga. O podrobnostech se jedná, nicméně přetrvává naděje, že ani jedna země nebude embargo vetovat.
Překvapení přišlo na poslední chvíli z Prahy; vláda se ve středu ozvala, že ani Česko nemůže podmínky embarga splnit, protože by to pro ně znamenalo značnou ekonomickou újmu. Česko sice čerpá více ropy ze západního ropovodu TAL než z ruské Družby, ale její odstavení nelze automaticky kompenzovat. Chce si proto napřed zajistit zvýšení kapacity ropovodu TAL z Terstu přes Německo. Na této české překážce zaujalo ani tak její zdůvodnění, jako načasování - v kontextu středečního návrhu se jevila jako nečekaná.
EU dosud schválila pět „balíků“ sankcí proti Rusku, které citelně postihují ruskou ekonomiku i vysoký počet protagonistů Putinova režimu, zásadně však nepoškozují ruskou vojenskou mašinérii v akci na Ukrajině. Proto se pozornost stále více soustřeďuje na zastavení ruských dodávek energií, za něž státy EU platí zhruba miliardu eur každý den a financují tak vlastně ruskou válku. V minulém balíku se „sedmadvacítka“ rozhodla zastavit dovoz ruského uhlí od letošního srpna. Dnes komise navrhla postihnout ruský export ropy, který je největším finančním přínosem pro ruskou státní pokladnu. Jakmile unie „skousne“ tuto výzvu, přijde na řadu útlum dovozu zemního plynu – pokud kohoutky nezavře sám kremelský vladař.
