Evropské vztahy s Běloruskem a Ruskem se otřásají

Pavel Havlíček

Události posledních dní v Bělorusku otřásly veřejným míněním v Evropě a také politickým procesem na straně evropských lídrů. Právě ti v minulých dnech rozhodli o zrychlení sankčního mechanismu vůči Lukašenkově režimu a také přijetí nových opatření v oblasti ekonomických sankcí a civilního letectví, které režim v Minsku zneužil pro zadržení svého kritika a pro únos více než 150 pasažérů letadla společnosti Ryanair. Na druhé straně běloruská agenda do určité míry zastínila hlavní bod setkání evropských premiérů a prezidentů, tedy strategickou reflexi vztahů mezi EU a Ruskou federací, kterou Evropa kvůli citlivosti tématu odkládá již od března tohoto roku.

Když v neděli odpoledne začaly do veřejného prostoru pronikat první informace o zadržení letadla irské společnosti Ryanair během letu z Athén do Vilniusu, vyvolalo to mezi většinou evropských občanů a politiků upřímné zděšení. Po historických zkušenostech se sestřelením malajského Boeingu MH17 nad Ukrajinou v roce 2014 Evropa opět prožívá moment, kdy konkrétní stát zcela nestandardně zasahuje proti osobní letecké dopravě. A to během letu mezi dvěma členskými státy EU a NATO, což byl pro Evropu skutečný šok. O to více, když se ukázalo, že režim Alexandra Lukašenka uzemnil letadlo, aby tak mohl zadržet a následně potrestat běloruského novináře a zakladatele významného média a telegramového kanálu NEXTA Ramana Prataseviče a jeho partnerku Sofii Sapegu. Lukašenko tím po vzoru Ruska vysílá jasný signálu všem kritikům: pokud proti nám půjdete, najdeme si vás kdekoliv a uděláme všechno možné, abychom vás dostali. 

Běloruský režim celý incident později vysvětloval údajnou přítomností výbušného zařízení, které mělo být instalováno palestinskou organizací Hamás, to se však při ohledání stroje nenašlo. Kromě toho se do incidentu na nejvyšších místech zapojila ruská i běloruská strana, která navíc vydala pokyn k vyslání stíhačky MIG-29, jež letadlo oficiálně zaregistrované v Polsku krátce před přesunem do litevského leteckého prostoru „doprovodila“ k mezipřistání v Minsku.

Evropští lídři v čele s litevským prezidentem, premiérkou a ministrem zahraničních věcí na situaci reagovali obzvláště ostře, protože na palubě sedělo množství evropských a západních občanů a navíc se podobná scéna s blokováním odletu německého letadla Lufthansa opakovala i druhý den v pondělí. A to všechno v čase před summitem evropských lídrů věnujícímu se zahraničněpolitickým tématům.

Evropská reakce na chování Lukašenka

Evropští lídři se už během víkendu předháněli v síle svých vyjádření na adresu Alexandra Lukašenka a chování jeho režimu proti evropským občanů a běloruskému novináři Pratasevičovi. Kromě Litvy se velmi přímočaře vyjádřila také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která tento akt odsoudila a vyzvala k ostré reakci. Podobně se vyjádřil i evropský „prezident“ Charles Michel a Vysoký představitel pro zahraničněpolitické otázky EU Josep Borrell a další evropští politici a lídři.

sinfin.digital