Evropská komise navrhla dnes jen slabý odvar hluboké reformy trhu s elektřinou, kterou ještě nedávno slibovala. Soustředila se zejména na mechanismy zajišťující cenovou stabilitu a jistou předvídatelnost pro spotřebitele, které mají zabránit nejtvrdším dopadům v případech, kdy by se situace na trhu opět vymkla z rukou, jako tomu bylo během loňského roku. Návrh, ač nepříliš ambiciózní, bude vyžadovat změny tří klíčových směrnic upravujících fungování elektrického trhu v EU; nebude snadné je projednat a schválit během letošního roku, dokud bude před volbami v květnu 2024 ještě plně funkční Evropský parlament.
Všichni mají v živé paměti loňské astronomické ceny zemního plynu vyhnané do výše ruským embargem vůči EU po únorovém útoku Moskvy proti Ukrajině. Francouzskému a posléze zejména českému předsednictví se podařilo prosazením celé řady dílčích opatření, od úspor až po zastropování cen plynu v případě výkyvů, situaci stabilizovat. Samy ceny plynu na trhu začaly pak postupně klesat, včetně cen zkapalněného plynu, kterým EU nahradila ruské dodávky, jež představovaly ještě na začátku loňského roku 40 procent. Zatímco v srpnu 2022 vyletěly ceny zemního plynu desetinásobně, až na 300 eur za megawatthodinu, dnes poklesly z této úrovně o více než 70 procent. Plyn je nicméně, a logicky, dál podstatně dražší než v lednu 2022.
Po celou dobu loňské „energetické krize“ volali politikové i odborníci po zásadní reformě trhu s elektřinou v EU, zejména po „oddělení“ cen elektřiny od těkavého zemního plynu. Proud se totiž v EU prodává v závislosti na ceně nejdražších vstupů, tedy loni zemního plynu; vysokou cenu tak platili spotřebitelé i v zemích jako ČR nebo Francie, kde se elektřina z plynu prakticky nevyrábí. Od komise se tehdy očekávalo, že takovou legislativu nepochybně navrhne. Její předsedkyně Ursula von der Leyenová slíbila loni v září „hlubokou a zásadní reformu elektrického trhu“, který podle ní „už neodpovídá potřebám“.
