KOMENTÁŘ PETRA HAVLA | Více vody v krajině, biodiverzita a členitost – k tomu má v Česku pomoci i Společná zemědělská politika EU. Bohulibý záměr však může zničit byrokracie i lavírování stávající české vlády, pro kterou je sucho spíše politickým heslem než problémem k řešení.
Aktuálně žlutě kvetoucí pole řepky stejně jako každý rok nastolují otázku, jak by měla vypadat česká krajina, která bude zároveň pomáhat zadržovat vodu a zároveň umožňovat českým zemědělcům konkurenceschopnou produkci potravinářských komodit. Splnit obojí najednou se zdá být na první pohled v rozporu, i v podmínkách naší země ale už existuje řada konkrétních příkladů, programů a iniciativ dokazujících, že to možné je.
Že se naše krajina mění a v příštích letech se bude měnit ještě více, naznačuje i nastavení Společné zemědělské politiky EU, která bude podporovat k přírodě blízké způsoby hospodaření, což nutně nemusí být jen ekologické zemědělství. Základní parametry nastavení finančních toků a podmínek čerpání peněz z EU jsou už navíc známé z aktuálních výstupů z jednání mezi Evropskou komisí, Radou ministrů a Evropským parlamentem – a nejsou nijak překvapivé, pokud se mají také v zemědělském hospodaření uplatňovat principy Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). S nimi přitom představitelé naší země v obecné rovině souhlasí, na naší krajině to ale zatím moc vidět není.
ČR se naštěstí nenachází v bodu nula. Řada lokalit, v nichž se nějaká k přírodě blízká opatření už realizovala nebo kde se žádoucím způsobem zemědělsky hospodaří, se však nenachází v turisticky hojně navštěvovaných místech nebo v lokalitách s velkou koncentrací lidí, a proto se o nich příliš neví. I naše hlavní město je ale jedním z příkladů ukazujících cestu, kterou se EU a nejen díky Green Dealu vydává. Viditelným příkladem pro všechny je park Stromovka, ale i obnova Lítožnického rybníka a na něj navazující koryto potoka Říčanky. Přesto představují opticky nejviditelnější změnu naší krajiny důsledky kůrovcové kalamity a stovky tisíc hektarů odlesněných ploch po kůrovcových těžbách. Ačkoli je pohled na zdevastovanou krajinu například na Vysočině mnohdy drásavý, představuje kůrovcová kalamita šanci na potřebnou rychlejší restrukturalizaci lesních porostů v naší zemi, a to i těch nepokácených, cíleným vytvářením věkových a výškových pater a neholosečným způsobem těžby dřeva.
