„Úplně chápu míru frustrace mezi lidmi. Všichni jsme ze situace kolem covidu unavení a všichni bychom se chtěli vrátit k normálnímu životu,“ říká eurokomisařka Věra Jourová. V rozhovoru pro INFO.CZ se vyjadřuje ke kritice, která se na Evropskou komisi snesla kvůli zpožďování dodávek vakcín proti covidu-19, nastiňuje další postup Bruselu v boji proti koronaviru a vysvětluje, proč se v EU ještě neočkuje vakcínami z Ruska a Číny.
Evropská komise se ocitla pod tlakem členských států za to, že nedokázala zajistit plánovanou výrobu a distribuci vakcín proti covidu-19 navzdory uzavřeným smlouvám s jejich výrobci. Považujete tyto výtky za oprávněné? Domníváte se, že EK „naletěla“ výrobcům jako AstraZeneca a že země jako Británie či USA si počínaly obratněji?
Úplně chápu míru frustrace mezi lidmi. Všichni jsme ze situace kolem covidu unavení a všichni bychom se chtěli vrátit k normálnímu životu. Emoce rostly také na zasedání Evropské rady. Po posledním jednání je však jasné, že společný nákup vakcín má nepopiratelné výhody, zejména pro menší země EU, které mohly těžit z větší kupní síly. Tímto způsobem jsme se vyhnuli napětí mezi sousedy, které panovalo na začátku pandemie, když šlo o roušky a respirátory.
Podepsali jsme smlouvy v létě loňského roku, ve fázi, kdy nebylo jasné, které společnosti vakcínu vyvinou a jak rychle. Děláme několik věcí současně. Zaprvé, musíme zajistit, aby farmaceutické společnosti dodržovaly podepsané smlouvy. Za druhé, pracujeme na urychlení výroby a distribuce. Toto není závod na úkor jiných zemí. Ve skutečnosti se budeme moci vrátit k normálu, pouze pokud i naši sousedé a další země také dostanou vakcíny.
Výroba vakcín je složitá, stejně jako jejich přizpůsobování mutacím koronaviru. Jak bude EK postupovat, aby farmaceutické laboratoře a firmy byly připraveny na to, že stávající očkovací látky přestanou být účinné a bude třeba je velmi rychle modifikovat? Co se pro to dělá už dnes?
Souhlasím, nové mutace je třeba rozpoznat co nejrychleji a stejně tak se na ně co nejrychleji připravit tak, abychom měli pokud možno před křivkou šíření nákazy náskok. Jsme v tom všichni společně. Na úrovni Evropské unie vznikl Inkubátor, který sdružuje výzkumníky, biotechnologické společnosti, výrobce, regulátory a veřejné instituce a ti by společně měli pracovat na potřebném uzpůsobení vakcín.
V praxi to znamená urychlení regulačního schvalování vakcín, vysvětlení požadavků na zpracování údajů a usnadnění certifikace nových nebo nově použitých výrobních míst. Klíčová je pak rychlá hromadná výroba upravené nebo nové vakcíny proti COVIDu-19. Tohle všechno již dnes běží. K tomu Evropská komise poskytla 200 milionů EUR, aby umožnila členským státům uzavřít smlouvu na sekvenování, protože musíme pravidelně zjišťovat, jak se virus šíří a zda se varianty šíří a jak se vyvíjejí.
Česká republika žádá o pomoc ostatní členské státy, aby jí pomohly s dodávkami vakcín. Přitom očkování v ČR postupuje pomaleji než ve většině ostatních zemí. Je si EK vědoma, proč má ČR méně dávek než ostatní? Je to tím, že vláda prostě neobjednala dost vakcín od společností Pfizer/BioNTech a Moderna a spoléhala na firmu AstraZeneca, která nestíhá vyrábět? Bude toto EK do budoucna lépe monitorovat a vydávat doporučení?
Na úrovni EU jsme zajistili celkové množství. Jednotlivé země pak mají samostatné smlouvy s objemem a harmonogramem dodání. Již na začátku celého procesu se členské státy dohodly na mechanismu rozdělování vakcín dodaných výrobci – podle počtu obyvatel i aktuální potřeby. Je dobře, že tento mechanismus je flexibilní – požádá-li nějaký stát jako ČR, tak jí mohou jiné členské státy poskytnout část své aktuální kvóty, tak jako je zde možnost v případě Francie a naší republiky.
Německé země Bavorsko a Sasko zavedly přísný režim na německo-českých hranicích, a to i pro pendlery a řidiče kamionů. Tvoří se dlouhé kolony a Evropská komise poukazuje na nutnost zachovat volný pohyb zboží a služeb jako základní předpoklad fungování jednotného vnitřního trhu. Komise se postavila proti německému postupu, který považuje za „nepřiměřený“. Jak se toto stanovisko rodilo? Jak bude komise vůči Německu dál postupovat?
Komise stejně jako v březnu loňského roku doporučuje nechat otevřené hraniční přechody se zelenými pruhy pro řidiče kamionů. Je to tím, že řidiči kamionů mají daleko menší riziko nákazy, než je v běžné populaci. U pendlerů poukazujeme na to, že jejich práce je nezbytná pro klíčové sektory, jako je třeba zdravotnictví. Jedno jsme si z minula odnesli a to, že zavřené hranice virus nezastavily, zato ochromily společný evropský trh. V této fázi pandemie vidíme, že je důležitější podívat se na regiony, které mají stejnou epidemiologickou situaci. O tom jsme diskutovali s členskými státy a dohodli jsme se v doporučení včas informovat ostatní regiony, pokud budou muset být přijata konkrétní opatření, a to vhodným způsobem odradit lidi od pohybu – hlavně pokud pocházejí z tmavě červené nebo červené zóny. A toto bylo doporučení předložené Komisí, ale přijaté Radou – tedy samotnými členskými státy.
Evropská komise je spíše opatrná, pokud jde o zavádění jednotného osvědčení o očkování pro všechny obyvatele EU, které by mělo sloužit perspektivně jako „zelený pas“ umožňující cestování. Šéfka komise mluví o tom, že technická příprava takového digitálního dokumentu potrvá tři měsíce. Jak by měl podle vás tedy v červnu vypadat a k čemu by měl přes letní prázdniny sloužit?
Ano, EK pracuje na návrhu právního aktu o těchto digitálních zelených certifikátech, které má Komise v úmyslu přijmout ještě v březnu, aby mohl být do léta dohodnut s Radou a Evropským parlamentem. Souběžně se pracuje na technickém řešení, bráně, kterou by mohly využívat všechny členské státy. A ano, v souvislosti s vývojem technických řešení zmínila Ursula Von der Leyen tři měsíce. Tento digitální zelený certifikát by měl obsahovat minimální, ale zásadní informace o jeho držiteli. To znamená informace jako: byl tento člověk již očkován? Má tento člověk negativní PCR test? Prodělal již COVID–19 a má tedy již dostatek protilátek? Takže jednoduché informace důležité pro cestování. Citlivá data o zdravotním stavu rozhodně nikde vystavena nebudou. Jaká bude situace v létě, nemohu předvídat. Když se ale ohlédnu za loňským rokem, přes léto byla pandemie mírnější a přála bych si, abychom si letos mohli odpočinout někde na dovolené. Už jsme z toho všichni unavení.
Česká republika je dnes nejhůře postiženou zemí v Evropě, ne-li na světě. V čem podle vás spočívá tajemství tohoto neúspěchu? A v čem nám může EU pomoct, abychom se z toho dostali? Dokáže EK přimět farmaceutické firmy, aby urychlily dodávky vakcín? Nebo by naopak bylo schůdnější se dát maďarskou cestou a nasmlouvat rychle vakcíny z Číny a Ruska?
Na úrovni EU nemáme všechny informace o jednotlivých zemích. Zdraví zůstává v kompetenci států, ale chceme co nejvíce pomoci všem zemím.
To, že jsme v EU vybrali z víc než stovky firem portfolio šesti vakcín, byl výsledek složité práce. Nyní máme schválené tři výrobce vakcín. Tyto vakcíny jsou účinné a bezpečné. U čínských a ruských vakcín vidím riziko v tom, že jejich výrobci nedali k dispozici data a jsou tedy méně transparentní. Přitom požadavek být o vakcíně zcela otevřený je dán Evropskou lékovou agenturou, kde mají samozřejmě možnost se registrovat. A to neudělali. Jakmile by prošly tímto registračním procesem, je to jiná věc. Také nezapomínejme, že se v Evropě Sputnik V nevyrábí, takže by měl existovat proces kontroly ve výrobních závodech. Poučili jsme se, že stabilní a kvalitní výrobní proces je zásadní. Další důležitou otázkou je také to, proč je ruská vláda tak dychtivá v poskytování vakcín Sputnik do jiných zemí, zatímco doma používají tuto vakcínu pomalu. Myslím, že by to mělo být také vysvětleno. Naprosto věřím, že k zajištění důvěry občanů je důležitá bezpečnost.
