Peníze jen pro členy respektující demokracii a právní stát. Co vlastně dohoda evropských lídrů znamená?

Leadeři EU se při čtvrtečním jednání shodli na konečné podobně evropských rozpočtů v letech 2021-27 a obřím záchranném fondu 750 miliard eur na podporu zotavení evropských ekonomik po pandemii COVID-19. Definitivně bylo také potvrzeno, že peníze dostanou jen státy respektující demokracii a právní stát.

Vyjednávání byla extrémně náročná

Vyjednávání o celém balíku peněz byla nesmírně náročná. V červenci strávili státníci v jednacích místnostech čtyři dny, než se dohodli na konečné podobě rozpočtu. V listopadu pak došlo k dohodě mezi státy a Evropským parlamentem. V rámci celého balíku bylo také ustanoveno, že Evropská unie bude pečlivěji sledovat, zda příjemci prostředků nerozložili své právní soustavy do takové míry, že jsou peníze evropských daňových poplatníků bezostyšně rozkrádány. Z Česka známe hned několik případů, ve který se různé skupiny pokusily prostředky z evropských fondů krást. Byly stíhány, vyšetřovány a souzeny. Na to pamatují již fungující národní i evropské normy. Co ale dělat v zemích, kde jsou tyto skupiny napojeny na stát tak úzce, že rozkrádání policii a prokuraturu „nezajímá“ a soudy jej pak nesoudí?

S takovým úskalím si má poradit nařízení, které bylo k rozpočtu přiloženo a které umožňovalo v případě ohrožení právního státu pozastavit některým zemím vyplácení prostředků, shodne-li se na tom kvalifikovaná většina zemí. Při porušení právního státu může sice EU členské státy penalizovat již nyní, ale země se na tom musí usnést jednomyslně, což tento nástroj dělá prakticky nepoužitelným. Na to právě reagovalo nové nařízení, proti kterému se na poslední chvíli postavilo Polsko a Maďarsko a do čtvrtka kvůli tomu blokovaly dohodu o evropském rozpočtu.

Starý Egypt fascinuje lidi od nepaměti

Polské a maďarské motivy byly odlišné

Podle zpráv investigativních novinářů a whistelblowerů má skutečný problém s náležitým čerpáním evropských prostředků Maďarsko. Sítě podnikatelů napojených na vládní stranu Fidesz vytvářejí nad Dunajem novou šlechtu, která je zároveň oporou Orbánova režimu. Tzv. „chybovost“ při vyplácení evropských prostředků je v případě Maďarska velmi vysoká. Řadě evropských vlád se nechce živit tuto bezednou saň a požadovaly tak zavedení přísnějších podmínek pro odesílání peněz z Bruselu. To může znamenat pro maďarského premiéra skutečný problém. Sám to však nepřiznal ani přiznat nemůže. Argumentaci stočil do zcela jiné polohy a tvrdil, že je to celé způsob, jak se Soros, levičáci, liberálové a bruselští úředníci snaží narušit maďarské konzervativní hodnoty a že je to trest za odpor proti přijímání uprchlíků.

Případ Polska je komplikovanější. Polsko je sice stejně jako Maďarsko ve vleklém sporu s evropskými institucemi ohledně stavu právního státu, nicméně evropské prostředky tam rozhodně do černé díry nemizí. Polské veto si vynutila jedna koaliční strana, která okopává kotníky premiérovi a snaží se zajistit si voličské léno po stárnoucím Jarosławu Kaczyńském.

Lidé PRO – vrcholný kus politické postmoderny

Kompromis, který všechny těší

Dohoda, kterou na Evropské radě státy uzavřely, přináší všem nějaké malé vítězství a umožňuje aktérům neztratit tvář.

Zaprvé původní nařízení o provázání právního státu s čerpáním evropských prostředků zůstalo netknuto a po publikaci v úředním věstníku EU se stane součástí evropského práva. Bude se tak aplikovat na prostředky čerpané v rámci právě dohodnutého dlouhodobého rozpočtu EU a fondu obnovy.

Zadruhé se země domluvily, že soulad nařízení se základními smlouvami EU přezkoumá Soudní dvůr EU. Do té doby Komise žádnou proceduru podle nového nařízení nespustí. Po ukončení soudního řízení pak Evropská komise stanoví instrukce, podle kterých se s nařízením bude zacházet a bude ho aplikovat na veškeré prohřešky od začátku roku 2021, a to i retrospektivně. V jejich rámci před zahájením konání proti některému státu nechá věc vždy ještě projednat Evropskou radu.

INSIDER — Klaus: společnost je oslepená hojností, piráti jsou vítězstvím ideologie „ajťáctví“

Co vlastně tyto výsledky znamenají?

Země, které trvaly na pojistce právního státu, stejně jako Evropský parlament jsou spokojené, neboť nařízení v původní podobě nabude právní moci. Ačkoliv to byla nepřekročitelná podmínka, ozývají se i hlasy, že se Polsku a Maďarsku ustoupilo přespříliš. V zemích bývalé západní Evropy je východní sklouzávání k autoritářství a korupci velice citlivé téma. Nejenže vyvolává zklamání z postkomunistické transformace, ale zároveň i pocit, že polo-diktátorské režimy jsou financovány penězi jejich daňových poplatníků, ačkoliv by měly zlepšovat životní úroveň chudších států EU. Celkově se však dá říct, že plátci do evropského rozpočtu nyní dostali to, co chtěli.

A co vlastně získávají Budapešť a Varšava? Orbána čekají v roce 2022 důležité parlamentní volby. Nálada ve společnosti není dobrá a pro Fidesz může být vítězství těžší než kdy jindy. Soudní dvůr bude soulad nařízení s unijním právem přezkoumávat až dva roky, než začne Evropská komise konat. Dále je sice pravda, že po výroku soudu lze nařízení vztáhnout na všechny prostředky proplácené v rámci dlouhodobého rozpočtu, ale to nemusí být peníze zaslané v letech 2021-22. Čím to? Ze stávajícího finančního rámce lze proplácet peníze i za projekty, zejména infrastrukturní povahy, které byly zahájeny do konce roku 2020, ale budou dokončeny později. Orbánovy penězovody tak ještě nějakou dobu poplynou bezpečně.

Kromě toho se může maďarský premiér těšit také z toho, že znovu ukázal, jak důležitým evropským hráčem je. Maďarsko získalo na svoji stranu nejdříve Polsko a následně Orbán získal podporu i od slovinského premiéra. Vazby mezi nimi jsou velmi silné a Evropa by měla dobře sledovat, jak tento maďarský vpád do Předlitavska dopadne.

V polském případě nešlo o podstatu ale o politiku. Pro Poláky byla důležitá zejména ta část prohlášení, ve kterém se potvrdilo, že nařízení lze použít jen vůči unijním politikám. Jinými slovy bylo zopakováno to, co už právně platí. Tento zápis měl uspokojit radikály ve Varšavě. Nezdá se ale, že by to stačilo. Vládní koalice je velmi křehká a Jarosław Kaczyński zdaleka není vládcem polského všehomíra. Třebaže to na pád vlády spíše nevypadá, lze počítat s tím, že polská evropská a zahraniční politika budou nadále v pasti partijních hrátek.

Příští atentátník by mohl přicestovat do Prahy či Brna

Peníze začnou plynout až nejdříve v létě 2021

Ačkoliv se může zdát, že celé martyrium kolem nového rozpočtu je u konce, není tomu tak. Evropský parlament a Rada EU musí ještě doschválit sektorovou legislativu, která čerpání umožní. Členské státy budou muset uzavřít dohodu o partnerství s Evropskou komisí a nechat si schválit Národní reformní plány. Oba dokumenty určí dopředu, jak budou evropské peníze využity a zajistí, že bude rozdělování sledovat alespoň elementární logiku.

Další věcí, kterou je třeba odsouhlasit, je navýšení vlastních zdrojů EU – neboli příjmů Evropské unie, které jsou dnes zastropovány v nedostatečné výši kvůli razantnímu nabobtnání evropského rozpočtu. A s tímto budou muset souhlasit i jednotlivé parlamenty členských států. Zatím se neočekává, že by mělo dojít k zásadním zádrhelům, ale v evropské politice neříkejme nikdy, že to bude bezproblémové. 

Pokud vše půjde hladce, můžeme se dočkat financování prvních projektů někdy kolem léta 2021. Na jednotlivých členských státech bude do té doby připravit řádný plán implementace tak, aby evropské peníze nekončily ve zbytečných projektech a aby skutečně pomohly evropským ekonomikám s obnovou po pandemii COVID-19.

Lakonicky se dá říct, že právě toto bude pro Českou republiku největší výzvou. Peněz z EU bude mít dost – celkem až 950 miliard korun ve formě grantů a dalších 410 miliard korun ve formě půjček. Jak ale káže naše historická zkušenost, s účelným čerpáním evropských peněz měla ČR dlouhodobě problém.

Správná strategie pro využití peněz bude v nadcházejících letech zásadní. Evropa a celý svět procházejí velkou ekonomickou transformací v podobě digitalizace, automatizace a dekarbonizace. Dohoda leaderů EU nám dává dostatek peněz na to, abychom přeměnu zvládli, bude však pouze na nás samotných, zdali se této šance chopíme.

Vít Dostál působí jako ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky. Vít Havelka je výzkumným pracovníkem Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

SDÍLET
sinfin.digital