Evropská unie vytrvale usiluje o snížení dovozu ruského plynu. A i když mnozí dovozci v tichosti přistoupili na platby v rublech, Damoklův meč možného zastavení dodávek ruského plynu jako odvety za evropské sankce je nutí hledat všechny dostupné alternativy s cílem splnit úkol stanovený Evropskou komisí – zaplnit zásobníky na nejméně 80 % k 1. listopadu 2022, ale také zajistit dodávky na další roky.
Nahradit v krátké době 40 % dodávek ruského plynu, a přitom usilovat o naplnění zásobníků musí nutně destabilizovat globální trhy s plynem, tím spíš, že před válkou na Ukrajině dovážela EU 80 % své spotřeby plynovody, především z Ruska a z Norska. A kdyby byl Putin s válkou ještě několik měsíců počkal, hotový plynovod Nord Stream 2 by byl uveden do provozu a dovoz z Ruska by býval vzrostl o dalších až 55 miliard m3 ročně, což kupodivu nebylo v rozporu s energetickou politikou EU. Norsko teď s vypětím sil zvýšilo export do Evropy, ale s výraznějším a dlouhodobějším zvýšením dovozu nelze počítat, norská produkce je od roku 2017 ve strukturálním poklesu. Dovozy plynovody z ostatních zemí mimo EU (Alžírsko, Libye) jsou a zůstanou marginální. Evropě tedy nezbývá než nahradit ruský plyn dovozem zkapalněného plynu (LNG), odkud se dá.
Jak se tedy Evropě daří dosáhnout svého cíle vyvázat se ze závislosti na ruském plynu? Je třeba říci, že zatím se to daří, ale jak uvidíme níže, dopady snižování dovozu ruského plynu do EU na světové trhy s plynem – zejména LNG – budou značné a dlouhodobé. Celkové dovozy plynu do EU od začátku roku jsou ke konci května srovnatelné se stejným obdobím roku 2021. Dovozy z Ruska klesají a jsou asi poloviční oproti roku 2021 (plynovod Nord Stream nejede kvůli opravám na plnou kapacitu, dovozy přes Ukrajinu výrazně poklesly a dovoz plynovodem Jamal přes Polsko byl zastaven), dovozy plynovody z Norska vzrostly asi o 15 %, dovozy LNG vzrostly výrazně a pohybují se mezi 2,7 a 3,6 miliardy m3 za týden, zatímco v roce 2021 to bylo zpravidla v rozmezí 1,5 až 2,5 miliardy m3 za týden. Dovozy plynovody z Alžírska mírně poklesly.
Zásobníky jsou zaplněny asi ze 40 %, o něco více než loni. Dopad nižších dovozů ruského plynu na státní pokladnu Ruska je tedy nepochybný, i když nákup za rubly pomohl zpevnit ruskou měnu. Plyn exportovaný plynovody do Evropy nebude snadné přeorientovat na jiné, vzdálenější trhy. To lze jedině prostřednictvím LNG, což bude vyžadovat čas a přispěje k již tak značnému napětí na globálních trzích s LNG.
Celkový světový trh LNG byl v roce 2021 asi 520 miliard m3, z čehož přes 70 % putovalo do Asie a na Dálný východ, a jen 15 % (80 miliard m3) do EU. Náhlé zvýšení poptávky po LNG řádově o 100 milionů kubíků působí jako tsunami na globálním trhu LNG, založeném na dlouhodobých kontraktech a analýzách nabídky a poptávky. Náhlý výbuch poptávky a vysoké ceny vedly k překotnému růstu nových projektů zkapalňovacích kapacit v zemích vývozců, zejména v USA. Nový plyn z těchto projektů ale nelze očekávat dříve než v roce 2024-2025, a to jen když všechno půjde jako na drátkách, což se v reálném světě stává málokdy.
Rystad Energy, jedna z nejrespektovanějších firem v oblasti energetických analýz a prognóz, očekává 26 miliard m3 neuspokojené poptávky v roce 2022. „Dokonalá zimní bouře se chystá pro Evropu, protože kontinent se snaží omezit ruské dodávky plynu. Nerovnováha v nabídce a vysoké ceny povedou k největšímu počtu nových projektů LNG za posledních více než deset let, i když dodávky z těchto projektů dorazí a poskytnou Evropě úlevu až po roce 2024. Nahradit významný podíl ruských dodávek bude nesmírně obtížné, s dalekosáhlými důsledky pro evropské obyvatelstvo, hospodářství a pro úlohu plynu v transformaci energetiky v regionu,“ píše Rystad Energy.
