Německo čeká supervolební rok a „nová Merkelová“ stále není na obzoru

Adéla Jurečková

Po „koronavirovém“ roce vstoupí Německo do nového – supervolebního. Voliči rozhodnou o novém obsazení parlamentu a s ním i kancléřského postu, v šesti zemských volbách pak o rozložení politických sil ve spolkových zemích. Ostrý předvolební boj sice ještě nezačal, ale debata o tom, kdo v čele země nahradí kancléřku Angelu Merkelovou a jak bude vypadat budoucí vláda, už kvasí v politických stranách, médiích i společnosti. Důležitá je nejen pro Němce, ale pro celou Evropu včetně Česka.

Finanční krize, krize eura, Řecko, uprchlická krize – za 15 let svého kancléřství ustála Angela Merkelová celou řadu mimořádných situací. Ta poslední, koronavirová pandemie, posunula její dlouhodobou popularitu ještě o několik pater výše – s její prací je aktuálně spokojeno 71 procent Němců a je tak nejoblíbenější ze všech politiků v zemi. Pokud se to do příštího podzimu radikálně nezmění, bude Merkelová do politického důchodu odcházet s autoritou, kterou si její nástupce či nástupkyně bude muset velmi složitě získávat. 

Pravděpodobné zatím je, že kancléřské křeslo znovu obsadí někdo z CDU/CSU – a také, že to bude muž. V prosinci by podle pravidelného průzkumu Deutschlandtrend stranu Angely Merkelové volilo 36 procent dotázaných. Pozitivní vnímání vládních opatření proti covidu-19 ji v posledních měsících ještě posílilo.

Prosincový průzkum voličských preferencí (ARD Deutschlandtrend)
Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital