„Nová německá vláda slibuje posadit největší evropskou ekonomiku na trajektorii 1,5 °C“. Takhle nebo podobně většina veřejných médií v Německu i mimo něj prezentovala energetické ambice zakotvené v koaliční smlouvě mezi SPD, Zelenými a liberálními demokraty (FDP).
Zdálo se, že i v Německu si stále více lidí uvědomuje, že „Energiewende“ je vlastně fiasko. Německo do ní vložilo už více než 500 miliard euro, 120 GW instalovaných slunečních a větrných elektráren produkuje kolem 30 % celkové výroby. Instalovaný výkon uhelných elektráren přitom klesl od roku 2002 jen asi o 9 GW, instalovaný výkon plynových elektráren vzrostl o 11 GW, celkový výkon fosilních zdrojů se tedy mírně zvýšil. Celkové emise CO2 elektrického sektoru klesly z 322 milionů tun na 257 milionů tun (-20 %). Cíle snížení emisí stanovené předchozí vládou splněny nebyly a ani letos nebudou, cena elektřiny pro domácnosti i pro průmysl trvale rostla a je dnes mezi nejvyššími v Evropě.
Jak chce tedy situaci napravit nová německá vláda? Podobně jako středověký felčar. Když první puštění žilou pacientovi nepomohlo, ba právě naopak, naordinoval druhé puštění žilou, ještě větší. Nová německá vláda napraví nefungující Energiewende tak, že zdvojnásobí jeho cíle. Koaliční smlouva nové trojbarevné koalice smetla ze stolu již tak podle mnohých expertů nereálné ambice předchozí vlády a výrazně je zvýšila.
Několik čísel. Cílem nové vlády je do roku 2030:
- zvýšit instalovaný výkon slunečních elektráren z 54 GW v roce 2020 na 200 GW
- zvýšit instalovaný výkon větrných elektráren ze 63 GW na 120-150 GW
- ukončit výrobu elektřiny z uhlí
- instalovat 10 GW elektrolyzérů na výrobu zeleného vodíku
- dostat na silnice 15 milionů elektromobilů (ze současných 400 tisíc).
Předchozí vláda si kladla za cíl dosáhnout v roce 2030 65% výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, nová vláda chce dosáhnout 80%. Vzhledem k tomu, že výrazný nárůst vodních elektráren a výroby z biomasy se nedá očekávat, cíle má být dosaženo především růstem fotovoltaiky a větru, na zemi i na moři.
Plánovaná elektrifikace dopravy a průmyslu a výroba vodíku elektrolýzou budou vyžadovat růst výroby elektřiny z 603 TWh v roce 2019 na 680 až 750 TWh v roce 2030. To se může zdát málo, jen oněch 10 GW elektrolyzérů bude potřebovat asi 70 TWh elektřiny ročně. Vláda ale počítá s výrazným zvýšením efektivnosti využití elektřiny, které by mělo vést k velkým úsporám…
