Příliš jsme důvěřovali farmaceutickým firmám – s takovým vysvětlením dnes předstoupila před europoslance šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a hájila postup unijní exekutivy. Masová výroba vakcín se podle ní ukázala být větší výzvou, než se očekávalo, a to je důvod, proč dodávky do členských zemí vázly.
„Byli jsme příliš optimističtí a příliš důvěřiví, že to, co jsme si objednali, bude dodáno včas. Musíme sami sobě klást otázku, proč tomu tak bylo a jaké ponaučení z toho můžeme vyvodit,“ přiznala von der Leyenová. Jednou z odpovědí bude podle ní propojení evropských laboratoří provádějících klinické testy do sítě umožňující rychlé sdílení dat, což umožní zkrátit lhůty Evropské lékové agentury při schvalování nových vakcín. Druhou pak pomoc farmaceutickým firmám řešit problémy spojené s náročností výroby. Zatímco výzkum dokázal očkovací látky vyvinout za rekordních deset měsíců, průmysl zůstal pozadu a nyní se musí „přizpůsobit tempu vědy“. Komise zřizuje speciální tým, který se bude zabývat právě výrobní kapacitou farmaceutických podniků a dodávkami surovin nezbytných pro jejich výrobu.
EU investovala miliardy eur do vývoje a výroby vakcín a má tedy plné právo na svůj spravedlivý díl, vysvětlila von der Leyenová rozhodnutí dohlížet na export tohoto zboží vyrobeného na území EU. Upřesnila, že zákaz vývozu se netýká Norska a Islandu, zemí západního Balkánu, humanitárních dodávek a příspěvků do očkovacího programu COVAX Světové zdravotnické organizace. A netýká se ani Velké Británie. Tím se šéfka komise vrátila k citlivému přehmatu z konce ledna, kdy Brusel do kontroly zahrnul hranici mezi Irskem a Severním Irskem, což by bylo znamenalo její formální obnovení. „Stala se chyba, (…) hluboce toho lituji. Ale nakonec jsme to napravili.“
Další úskalí podle šéfky komise představují mutace koronaviru, jejich různá infekčnost a chování vůči vakcínám. „Ještě přesně neznáme účinnost léčení a očkování těchto nových typů. Ale víme, že se budou dál objevovat, a víme také, že na to musíme být připraveni,“ uvedla oznámení o novém projektu EU s tímto zaměřením, který bude pod názvem HERA spuštěn příští týden. Bude to podle ní vyžadovat změnu některých pravidel. „Potřebujeme klinické charakteristiky nových mutací v rychlém sledu, systematické sdílení dat a vzorků. Abychom mohli virus porazit, musíme toho o něm vědět co nejvíc.“ Cílem je zajistit, „abychom příští zimu a po ní byli v bezpečí, navzdory budoucím mutacím“.
Von der Leyenová nepochybuje o tom, že bylo správné zajistit očkovací látky pro 27 členských zemí centrálně: „Nedovedu si představit, co by se dělo, kdyby si několik málo velkých zemí látky zajistilo a ostatní vyšly naprázdno. Co by to znamenalo pro náš společný trh a pro jednotu Evropy. Byl by to konec našeho společenství.“ Upozornila, že navzdory zpomalení bylo v EU očkováno už 17 milionů lidí a expedováno 26 milionů dávek. Pořád je podle ní reálné dosáhnout toho, že do konce léta bude naočkováno 70 procent dospělého obyvatelstva EU.
Střízlivě a spíše pozitivně hodnotili šéfové hlavních politických klubů Evropského parlamentu dosavadní výkon Evropské komise v této věci. Předseda nejsilnější frakce Evropské lidové strany Manfred Weber mluvil o frustraci a zklamání lidí kvůli skluzům v dodávkách vakcín a jejich pomalému schvalování, páteř systému spočívající ve společných zakázkách a standardním schvalování Evropskou lékovou agenturou však podpořil. Iratxe Garciová za socialisty vyzvala, abychom se „přestali strašit“ a raději se společně soustředili na co nejrychlejší výrobu a distribuci nasmlouvaných 230 milionů dávek. Dacian Ciolos za liberální klub zdůraznil nutnost vybudovat co nejrychleji nezávislé výrobní kapacity vakcín v EU, abychom byli připraveni na budoucí podobné výzvy.
V zemích EU se očkování proti covidu-19 rozběhlo pomaleji než ve Spojených státech, Británii nebo Izraeli. Tyto země uzavřely s výrobci smlouvy dříve než EU a vakcíny schválily v nouzovém stavu rychleji, takže mají náskok. Brusel zatím povolil látky od firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca. S posledně jmenovanou se hádá kvůli značným výpadkům jejích dodávek. V posledních dnech se stále častěji spekuluje o možnosti doplnit nabídku vakcín v EU ruskými nebo čínskými látkami. Mezi odborníky ovšem panuje shoda, že o tom nemůže být řeč, dokud nebudou řádně schválené od Evropské lékové agentury.
