Minulý týden se ve Varšavě odehrálo další kolo bitvy o nezávislé soudnictví. Neuznávaná disciplinární komora nejvyššího soudu rozhodovala o osudu soudce Igora Tuleyi, který se stal symbolem boje proti „reformám“ soudnictví. Za jejich pomoci si polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) snaží zcela podřídit soudy a rozbíjí dělbu moci.
Ačkoliv soudce obvodního soudu ve Varšavě Igor Tuleya už v minulosti rozhodoval v několika známých procesech, v Polsku nebyl všeobecně známou postavou. Tím zřejmě nejznámějším byl proces s kardiologem Mirosławem Garlickým obviněným z korupce a nepřímého úmyslu vraždy v období první vlády Práva a spravedlnosti v roce 2007, ve kterém se už tehdy angažoval ve stejné funkci současný ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Garlicki sice Ziobra úspěšně žaloval kvůli jeho mediálním výrokům mimo jiné o tom, že „už nikdy nikdo kvůli tomu pánovi nepřijde o život“, ale ani to nezabránilo médiím blízkým Právu a spravedlnosti v tom, aby proces Garlického představovala jako klasický příklad všeobecné „demoralizace soudů“ a existence „nedotknutelné soudcovské kasty“.
Skutečně známým se Tuleya stal až po roce 2015, kdy se dostal do konfliktu s novou polskou vládou. Nejdříve se zabýval žalobou opozice v souvislosti s událostmi v Sejmu z prosince 2016. Tehdy se poslanci Práva a spravedlnosti přesunuli k hlasování z hlavní zasedací místnosti Sejmu, na které nepustili opoziční poslance. Tuleya rozhodl, že prokuratura kontrolovaná ministrem Ziobrem neměla případ odložit. Podruhé se pak jako jeden z řady soudců obrátil na Soudní dvůr Evropské unie kvůli změnám v nejvyšším soudu. Ty zavedly nový systém nominace a disciplinární zodpovědnosti soudců. Právě na jeho základě nově zřízená disciplinární komora nejvyššího soudu Tuleyu stíhá.
Soudce Tuleya je ale jen jedním z mnoha soudců, kteří se zprotivili vládě Práva a spravedlnosti, za což čelí různým represím. Jedná se především o soudce sdružené v největší polské soudcovské organizaci Iustitia, která se aktivně angažuje v boji proti současným „reformám“. Ačkoliv vládní politici tvrdí, že jejich cílem je zlepšení fungování soudů a zvýšení kontroly společnosti nad nimi, tak ve skutečnosti nejde o nic jiného než o jejich kompletní ovládnutí, ale i osobní pomstu ministra Ziobra. Ten už dlouhé roky neúspěšně válčí přes soudy s lékaři, kteří měli podle jeho názoru kvůli zanedbání péče způsobit smrt jeho otce. O tom, že ve skutečnosti nejde o zlepšení práce soudů, svědčí i čerstvé statistiky zveřejněné samotným ministerstvem spravedlnosti. Z nich vyplývá, že trvání soudních procesů se neustále prodlužuje a od nástupu PiS v roce 2015 se zvýšilo z průměrných 4,2 měsíce na 7 měsíců. A vzhledem k tomu, že tento trend je patrný po celou dobu vlády PiS, je jasné, že se zdaleka nejedná jen o problémy spojené s pandemií koronaviru, na kterou se ministerstvo vymlouvá.
