Válka o zelené technologie: Evropě ujíždí vlak, přesto pořád jen našlapuje kolem jádra

Evropská komise představila ve čtvrtek seznam opatření, kterými by podle ní mělo 27 členských zemí Evropské unie reagovat na nedávný americký masivní dotační program Inflation Reduction Act (IRA) vážící 370 miliard dolarů a také na stále zřejmější světovou nadvládu Číny v oblasti „zelených“ technologií, jako jsou baterie, větrné elektrárny nebo fotovoltaické články. Evropané mají podle návrhu urychleně posílit konkurenceschopnost vlastního průmyslu tak, aby do roku 2030 zajišťoval už 40 procent potřeb členských zemí v těchto „segmentech budoucnosti“.

Už minulý týden přišla komise s první salvou, když navrhla podstatné zmírnění pravidel pro poskytování veřejné podpory příslušným průmyslovým podnikům. Nyní na to navázala seznamem osmi bezemisních technologií, kterým se má dostat intenzivního přednostního zacházení – jsou to sluneční panely, větrné turbíny, baterie, tepelná čerpadla, geotermická zařízení, elektrolyzéry, bioplyny či systémy zachycování a skladování CO2. Pozornost bude věnována dále alternativním palivům a také jádru, ovšem pouze reaktorům čtvrté generace, které ještě nebyly nikde postaveny, a malým modulárním reaktorům, také existujícím zatím jen na rýsovacích prknech projektantů.

I v okamžiku, kdy Evropě teče do bot a uvědomuje si, že ji v globální soutěži o zelené technologie ujíždí vlak, se její představitelé dál škorpí ohledně jaderné energie. Opatrná formulace navržená komisí je výsledkem interního kompromisu a také pokusem předložit něco, co by mohlo projít, tedy nejmenšího společného jmenovatele přijatelného jak pro Francii nebo třeba Česko, tedy státy spoléhající na jádro jako významnou součást energetického mixu do budoucnosti, tak pro Německo nebo Rakousko, které je nadále a rozhodně odmítají.

Trh se „zelenými“ technologiemi, od elektrických aut až po využití vodíku z obnovitelných zdrojů, bude do konce desetiletí podle komisaře Thierryho Bretona představovat 600 miliard eur; kdo ho ovládne, získá v globálním měřítku obrovskou výhodu. Aby se Evropa nestala vazalem závislým na třetích zemích a zejména na Číně, aby dohnala zpoždění, do něhož se v posledním desetiletí dostala, musí jednat rychle a rozhodně – vlády mají zařídit, aby výroba „zelených“ technologií byla povolována ve zrychleném a zjednodušeném režimu. 

Zároveň se bude dbát na dodržování ekologických kritérií, což by mělo diskvalifikovat některé zahraniční konkurenty, a evropské projekty budou mít přednost při zadávání veřejných zakázek. Vzdělávací systémy mají urychleně zajistit, aby byl dostatek pracovních sil vybavených odpovídajícími dovednostmi.

Komise nenavrhla pro tento svůj návrh bezemisního průmyslového programu (Net-Zero Industry Act) žádný specifický rozpočet; spokojila se s podnětem, aby se čerpalo z několika existujících dotačních či podpůrných programů. Její šéfka Ursula von der Leyenová se tedy neodvážila v tuto chvíli oprášit svou loňskou vizi založení „evropského fondu svrchovanosti“, který by byl jakousi obdobou zmíněného amerického IRA. Není vyloučeno, že toto téma vyplave na povrch na nadcházejícím zasedání Evropské rady, kde se budou lídři „sedmadvacítky“ koncem příštího týdne poprvé „zeleným“ průmyslovým plánem zabývat.

sinfin.digital