Články odjinud

ANALÝZA: Kdo vydělá na brexitu? Bonusy sklidí nejlépe připravené Nizozemsko, Česko zaspalo

ANALÝZA: Kdo vydělá na brexitu? Bonusy sklidí nejlépe připravené Nizozemsko, Česko zaspalo

Termín brexitu se blíží a nervozita, jak odchod Velké Británie z Evropské unie nakonec dopadne, by se dala krájet. Napříč celým kontinentem sílí obavy především z tvrdého nárazu a odchodu Spojeného království bez jakékoliv dohody, který všem způsobil značné ekonomické škody. Navzdory neveselým vyhlídkám se však v Evropě přeci jen najdou země, které mohou z brexitu i mnohé vytěžit. Takovým „výhercem“ brexitu bude v první řadě Nizozemsko, které po referendu neváhalo a začalo lákat firmy do Amsterdamu. A strategie se vyplatila.

Nedá se říct, že by Nizozemsko bylo z brexitu nadšené. Odchod Spojeného království pro něj bude znamenat značné ekonomické škody – podle ekonomických předpovědí může kvůli brexitu přijít o jedno až dvě procenta hospodářského růstu. Pokud bychom ale hledali zemi, která může z odchodu Britů vykřesat i mnohé výhody, je to právě tato 17milionová země ležící na pobřeží Severního moře.

„Ačkoliv osobně brexit nepovažuji pro Evropskou unii jako celek za šťastné rozhodnutí, na kterém by ostatních 27 členů mohlo doslova ‚vydělávat‘, jsou samozřejmě státy, které svou připraveností a otevřeným přístupem dokážou způsobené škody minimalizovat, či v případě Nizozemska na odchodu Spojeného království naopak získat – a to tím, že přilákají řadu společností,“ říká pro INFO.CZ ekonomka a analytička se zaměřením na Evropskou unii České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Lákání firem, které kvůli brexitu zvažují nebo se už rozhodly pro odchod ze Spojeného království, jde Nizozemsku – potažmo Amsterodamu – na jedničku. Jak tvrdí vláda premiéra Marka Rutteho, už začátkem roku 2017 byla v kontaktu s 80 firmami, o rok později se 150 a nyní je to dokonce víc než 250 společností, které plánují nebo minimálně zvažují přesun do Nizozemska a jejich příchod bude znamenat vytvoření tisíců pracovních míst. „Jsme samozřejmě velice rádi, že tyto společnosti přicházejí do Nizozemska. Je to pro nás dobrá věc a nečekaný benefit,“ říká poslankyně za Rutteho stran VVD Anne Mulderová podle bruselského serveru Politico.

Na dlouhém seznamu přicházejících firem přitom figurují i takoví giganti, jako jsou japonské společnosti Panasonic a Sony, které plánují do Nizozemska přesunout své evropské sídlo, nebo firma Discovery. Jako první chystaný krok koncem srpna oznámil Panasonic, letos v lednu ho pak následovala Sony – společnost rozhodnutí zdůvodnila tím, že díky tomu bude moct „pokračovat ve svých aktivitách běžným způsobem bez přerušení, jakmile Spojené království opustí EU“.

Snaha firem přesunout své aktivity do jiných koutů Evropy je vzhledem k brexitu a s tím související nejistotou pochopitelná, proč ale právě Nizozemsko? „Důvodů, proč je Nizozemsko zemí, kam se nyní firmy ze Spojeného království uchylují, je hned několik. Nizozemsko bylo již krátce po výsledcích referenda dobře připraveno, nabízelo svou ‚otevřenou náruč‘ a pro podnikání i život velmi vhodné prostředí – nejen z důvodu nízkého zdanění,“ vysvětluje Hrtúsová.

Strategie se Amsterdamu vyplatila

Právě připravenost je klíčovým prvkem nizozemského úspěchu také podle serveru Politico – Amsterdam totiž dokázal na brexit brzy a svižným tempem reagovat. Vedení města vytvořilo krátce po referendu tým, který měl za úkol Amsterdam navenek prezentovat jako město s vysokou kvalitou života, silnou ekonomikou a ochotou obchodovat a podnikat v angličtině. Tyto aktivity začaly téměř okamžitě přinášet ovoce – během roku 2018 byla poptávka firem tak vysoká, že tým musel přibrat na pomoc další zaměstnance.

Jedním z hlavních cílů nizozemské vlády přitom bylo dostat do Amsterdamu Evropskou lékovou agenturu (EMA), která se musela kvůli brexitu z Londýna přestěhovat do jiné unijní metropole. O lékovou agenturu měla mimo jiné zájem například také Bratislava, vítěznou nabídku ale nakonec předložil právě Amsterdam, který v konkurenčním boji vyzdvihl hlavně dobré dopravní spojení napříč metropolí a rozšířenou znalost angličtiny, prezentoval se však také jako místo, kam je snadné se přestěhovat s celou rodinou.

INFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUINFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUautor: INFO.CZ

V listopadu 2017 tak bylo oznámeno, že na základě losování členských států se rozhodlo o přesunu lékové agentury do Amsterdamu. V současnosti se přemístění agentury dokončuje a 900 jejích zaměstnanců si brzy začne zvykat na kanceláře v nově postavené budově, která byla vybudována v jižní části metropole. Nutno podotknout, že jim Amsterdam s přesunem rodin významně pomohl – ať už se zařízením zdravotního pojištění nebo zajištěním míst v mezinárodních školách, které budou děti zaměstnanců navštěvovat.

Česko v lákání firem zaspalo

Amsterdam však kromě zahraničních firem láká i řadu pracovníků, kteří doposud žili ve Spojeném království, kvůli brexitu se ale rozhodli odstěhovat pryč. „Říkají nám uprchlíci brexitu,“ říká pro Politico 30letý vývojář Michael Speed. Do nizozemské metropole se přistěhoval z britského Cardiffu společně s partnerkou, která je původem z Francie. Právě nejistota, zda jeho přítelkyni zůstane právo na pobyt i po odchodu z Evropské unie, pro něj byla hlavní motivací z Británie odejít.

„Vždycky, když přijdu k holičovi nebo doktorovi, říkají mi: Ty jsi další Brit, který sem přišel kvůli brexitu,“ dodává vývojář, který se už v Amsterodamu spolu s partnerkou zabydlel, oba si našli práci a koupili dům. Náhlý příchod tisíců lidí však městu způsobuje také řadu komplikací – jen za loňský rok se do Amsterodamu přistěhovalo 15 tisíc lidí, což vystřelilo ceny bytů do rekordní výše.

Navzdory přílivu velkého množství firem však Nizozemsko brexit nijak zvlášť´ netěší – škody způsobené brexitem se totiž budou nahrazovat velmi těžko. „Okamžitě bych všechny tyto společnosti vrátil do Spojeného království výměnou za to, že se brexit neuskuteční – nevidím to tedy jako bonus nebo něco takového,“ říká pro Politico poslanec za vládní stranu CDA a jeden z parlamentních zpravodajů pověřených monitorováním brexitového procesu Pieter Omtzigt.

Největší obavy plynou především z černého scénáře brexitu bez dohody, na který se země zodpovědně připravuje. Nizozemská vláda během loňského roku přijala téměř tisícovku nových celníků a s opatřeními pro zefektivnění a urychlení provozu začal také přístav v Rotterdamu. Přesto je pro Nizozemsko neřízený brexit vážnou hrozbou – především pro obchodníky s květinami, kteří jsou na britském trhu do velké míry závislí. Do Británie míří víc než 13 procent květin a dalších rostlin vypěstovaných v Nizozemsku, ale i 15 procent zpracovaného ovoce a zeleniny.  

Zatímco Nizozemsko si ale ztráty může příchodem firem alespoň částečně kompenzovat, drtivá většina ostatních členských zemí takové „štěstí“ – vybudované vlastní pílí – mít nebude. A to včetně Česka.

„Česká republika v tomto ‚lákání‘ společností z britských ostrovů možná trochu zaspala, rozhodně však i my máme společnostem, které zvažují přesun ze Spojeného království, co nabídnout. Jsme otevřenou zemí se stabilním makroekonomickým prostředím, kvalifikovanou a konkurenceschopnou pracovní silou,“ říká pro INFO.CZ Hrtúsová a dodává, že z politického hlediska na brexitu pravděpodobně nejvíce vydělá Polsko a Německo, jejichž hlasy nyní budou mít při rozhodování na půdě EU „větší váhu“. To však není případ Česka, které podobně jako Slovensko a Maďarsko při hlasování v Radě EU na váze naopak ztratí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud