ANALÝZA: Voliči ukázali, že je Mayová politická mrtvola. Na scénu se vrací liberální demokraté | info.cz

Články odjinud

ANALÝZA: Voliči ukázali, že je Mayová politická mrtvola. Na scénu se vrací liberální demokraté

Čtvrteční místní volby do zastupitelstev v Anglii a Severním Irsku ukázaly, jak moc jsou voliči z Konzervativní strany premiérky Theresy Mayové a neschopnosti vlády vypořádat se s brexitem znechucení. Podle průběžných výsledků konzervativci přišli o víc než 1300 křesel a výsledek voleb si za rámeček nedají ani opoziční labouristé, kterým voliči spočítali hlavně jejich lavírování kolem uskutečnění druhého referenda. Skutečným vítězem voleb se naopak stali liberální demokraté a menší politická uskupení, která se většinově staví proti brexitu. Volby, kterými obvykle hýbou lokální témata, tak ovládl právě chaos kolem odchodu země z EU.

Velká Británie měla Evropskou unii opustit koncem března a květnové volby do Evropského parlamentu už pro ni měly být passé. Ani jedno se však vládě konzervativců v čele s Theresou Mayovou naplnit nepodařilo. Termín brexitu se po dohodě s lídry Evropské unie musel dvakrát posouvat a už dnes je téměř jisté, že se Spojené království bude muset rozhodování o novém složení Evropského parlamentu účastnit. Právě nevydařené vyjednávání o odchodu z EU se také promítlo do včerejších místních voleb v Anglii a Severním Irsku.

Vládnoucí Konzervativní strana z voleb odchází s obrovskými ztrátami a o necelou stovku křesel v místních samosprávách přišli i opoziční labouristé Jeremyho Corbyna. Voliči tak dvě hlavní politické strany za jejich počínání v otázce brexitu potrestali a dali jasně najevo, že jsou z chaotického odcházení z evropského bloku unavení a znechucení. Odvetu za brexit však pocítili hlavně konzervativci, kteří jen v Anglii přišli o víc než 1300 křesel v místních samosprávách.

„Voliči dali jednoznačně najevo, že Konzervativní strana nezvládá brexit – spolu se severoirskými unionisty měla většinu v parlamentu a nedokázala ji využít na to, aby brexit provedla řádným způsobem,“ komentuje tristní výsledek strany Theresy Mayové ve čtvrtečních volbách ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic.

Kdo z voleb naopak odchází jako vítěz, jsou liberální demokraté, kteří po volbách získali přes 700 zastupitelských míst. Lídr liberálních demokratů Vince Cable po ohlášení prvních výsledků prohlásil, že jde o nejlepší volební výsledek strany za posledních 15 let a vůli voličů označil za „odrazový můstek do evropských voleb“. „Voliči vyslali jasný vzkaz, že konzervativcům už nedůvěřují, a odmítli odměnit i labouristy a to kvůli jejímu kličkování v nejdůležitější otázce současnosti – brexitu,“ uvedl podle britského deníku The Guardian Cable.

Počínaní Labouristické strany v otázce brexitu dnes kritizovala i řada jejích členů včetně zastupitelky ve městě Sunderland Bridget Phillipsonové. „Volby do zastupitelstev jsou vždy o lokálních tématech, brexit se ale stal slonem v místnosti a nikdo nemůže popřít, že v neuspokojivém výkonu labouristů hrál klíčovou roli,“ prohlásila Phillipsonová.

Bartovic přitom poukazuje na fakt, že labouristé ztratili podporu hlavně v oblastech, které se většinově staví proti brexitu a v referendu před třemi lety hlasovaly pro setrvání v EU. „Těmto voličům se evidentně nelíbí, jak labouristé lavírují, snaží se hrát na víc stran a nejsou schopni dát jasné stanovisko k možnosti opakovaného referenda o brexitu – jednou ho podporují, pak zase říkají, že je to až poslední možnost. V těchto ‚Remain‘ oblastech naopak rostou liberální demokraté, kteří jsou jedinou relevantní britskou stranou pro odvrácení brexitu a požadují, aby Británie zůstala v EU,“ vysvětluje pro INFO.CZ.

Zastánci tvrdého brexitu radši zůstali doma

Proevropské liberální demokraty však ve čtvrtečních volbách podpořila i řada voličů Konzervativní strany, která je v otázce brexitu hluboce rozdělená, a o desítky křesel přišla i protiunijní strana UKIP prosazující tvrdý brexit. Jak se ale ukazuje, důvodem není to, že by Britové začínali vidět odchod z EU jako chybu. Zastánci tvrdého brexitu, kteří kritizují Mayovou za neschopnost dovést odchod z EU do konce, jednoduše neměli koho volit – kromě konzervativců totiž většina stran na volebních lístcích vystupuje proti brexitu.

„Voliči, kteří chtějí jednoznačný odchod Velké Británie z EU, cítili, že nemají alternativu, za koho by měli v těchto volbách hlasovat. Jsou zklamáni z neschopnosti Konzervativní strany provést brexit a nechtěli volit ani UKIP, která je v poslední době spojována s extremismem. Pro voliče, kteří jsou pro tvrdý brexit, ale neinklinují k extremistickým názorům, proto nemohla být UKIP alternativa,“ říká Bartovic. Alternativou pro ně nemohla být ani nová strana „Brexit Party“, která požaduje odejít z EU „natvrdo“ – v těchto volbách totiž nekandidovala. Řada voličů podporujících brexit tak zůstala doma a volit raději nešla.

Právě zastánci tvrdého brexitu, kteří si nemohli vybrat ani jednu ze stran, ve volbách ukázali to největší rozhořčení. Britská média informují o stovkách hlasovacích lístků, které voliči demonstrativně roztrhali nebo je popsali vzkazy, jako „zrádci“, „dostaňte Mayovou ven“ nebo do seznamu kandidátských stran připsali i Brexit Party a u ní souhlasný křížek. Je tedy zřejmé, že pokud by se Brexit Party, která vznikla začátkem roku za podpory hlavní tváře kampaně za odchod Británie z EU Nigela Farage, čtvrtečních voleb účastnila, výsledek konzervativců by mohl být ještě horší.

A přesně to se nyní očekává od květnových voleb do Evropského parlamentu, v nichž už strana Nigela Farage kandidovat bude. Do evropských voleb navíc půjde i další nové hnutí Change UK – The Independent Group, která vznikla v únoru z osmi členů labouristické strany a třech konzervativců a která naopak podporuje setrvání Spojeného království v Evropské unii. Právě evropské volby tak budou podle Bartovice tím pravým testem současné nálady uvnitř Británie a konzervativci se musí připravit na další drtivou porážku.

„Ztráta konzervativců bude ve volbách do Evropského parlamentu obrovská – hrozí, že skončí na třetím místě za labouristy a Brexit Party. Ale pokud bude sestupný trend pokračovat i v dalších třech týdnech, může se stát, že skončí až za liberálními demokraty. To by byla opravdová katastrofa. Už třetí místo bude pro Konzervativní stranu velká ztráta, a kdyby skončili až čtvrtí, byl by to pro ně úplný krach,“ míní ředitel Institutu EUROPEUM.

Další oslabení Mayové

Pro konzervativce tak čtvrteční volby skončily obrovským propadákem a budou to právě oni, kdo po hlasování ucítí největší dopady – především pak jejich šéfka Theresa Mayová. O její rezignaci na funkci premiérky se hovoří již několika měsíců a po čtvrtečních volbách tyto hlasy ještě zesílí. „Nejvýraznější dopady voleb ponese Konzervativní strana a způsobí to také další oslabení britské premiérky Theresy Mayové, která už je politickou mrtvolou – skutečně už se jen čeká na moment, kdy ve funkci skončí,“ říká Bartovic.

Odborník zároveň připomíná další skandál Konzervativní strany z poloviny tohoto týdne, kdy Mayová odvolala z funkce ministra obrany Gavina Williamsona. Podle oficiálního vyjádření vlády totiž Williamson ztratil její důvěru poté, co unikly informace z dubnového jednání Národní bezpečnostní rady o čínské společnosti Huawei. Řada konzervativců je navíc rozhořčená rozhodnutím Mayové spolupracovat s Corbynem a najít tak kompromis o brexitu, který by měl šanci projít přes poslance – ti už dohodu s EU třikrát odmítli, proto Mayové nezbylo nic jiného, než s opozicí hledat společný půdorys.

„Volby tedy mohou způsobit větší pnutí uvnitř Konzervativní strany, a když se to sečte se stávající aférou kolem odvolání ministra obrany Gavina Williamsona a také s tím, že značná část konzervativců a priori odmítá jednání s labouristy o brexitu, opravdu hrozí velký vnitrostranický rozkol nebo ovládnutí strany radikálním křídlem zastánců tvrdého brexitu,“ dodává odborník, podle kterého výsledek voleb ovlivní také stranu Jeremyho Corbyna.

„Labouristická strana si uvědomí, že lavírování kolem druhého referenda jim neprospívá a po volbách se možná přikloní k tomu, aby výrazněji požadovali druhé referendum – uvědomí si, že musí začít hrát na stranu ‚Remain‘,“ uzavírá Bartovic.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud