Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš před summitem EU v Sofii: Evropa chce řešit migraci jinak než v roce 2014

Babiš před summitem EU v Sofii: Evropa chce řešit migraci jinak než v roce 2014

Nálada v Evropě je ohledně řešení migrační problematiky nyní úplně jiná než byla v roce 2014, míní český premiér Andrej Babiš. Novinářům to řekl před odletem na summit EU do Sofie. Poznamenal také, že nynějšímu bulharskému předsednictví se nepodaří dojednat pro všechny země Evropské unie přijatelný kompromis reformy unijního azylového systému.

„Je názor, že to nedopadne, že se to posune až na rakouské předsednictví,“ řekl předseda vlády ČR. Základní spor je od května 2016, kdy Evropská komise debatu odstartovala zveřejněním svého návrhu změn, stále stejný - země ze středu a východu společenství odmítají jakoukoliv formu povinného přerozdělování migrantů mezi ostatní státy EU, pro některé jiné země, třeba z jihu unie je to ale naopak zásadní součást změn.

Šéfové států a vlád unie dali diplomatům a ministrům čas do červnového summitu EU na nalezení kompromisu přijatelného pro všechny. Ten se nepovedlo zajistit už několika předchozím předsednickým zemím, přesto bulharští diplomaté o tématu vedou intenzivní jednání. Podle diplomatických informací ČTK ale nebyla ani poslední podoba návrhu z tohoto týdne například pro Maďarsko přijatelná.

Rakušané se vedení EU ujímají od července a na 20. září plánují v Salcburku neformální summit, věnovaný právě migrační problematice.

Diskuse o reformě azylového systému by mohla být teoreticky součástí programu dnešní neformální večeře šéfů států a vlád osmadvacítky. O posunech a případně dosaženém pokroku by mohl své kolegy informovat bulharský premiér Bojko Borisov. Vzhledem k tomu, že spory trvají, a program večeře je i tak velmi nabitý, je však diskuse o migraci nepříliš pravděpodobná. „Snad by se jeden summit EU mohl bez migrace obejít,“ řekl v úterý s přípravou schůzky dobře obeznámený unijní činitel.

Podle Babiše pro Prahu jsou důležitá především dvoustranná jednání, na nichž česká strana objasňuje svůj názor na nefunkčnost systému kvót, který jen zbytečně členské státy rozděluje. Babiš také připomněl měnící se náladu v členských zemích i pravděpodobný nástup vlády protestního Hnutí pěti hvězd (M5S) a protiimigrační Ligy v Itálii, která byla dosud hlavním zastáncem přerozdělování. Podle diplomatických informací se složitý bulharský kompromis počítající s přerozdělováním migrantů v případě vysoké zátěže jedné členské země a možností pro přijímací země část „kvóty“ nahradit jinou formou pomoci nelíbí ani nynější italské vládě. Ovšem z jiného důvodu než středoevropským a východoevropským zemím - podle názoru Říma totiž nejde dostatečně daleko.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1