Boj o Nord Stream 2. Možný nástupce Junckera slibuje konec projektu, Rusové hrozí žalobami | info.cz

Články odjinud

Boj o Nord Stream 2. Možný nástupce Junckera slibuje konec projektu, Rusové hrozí žalobami

Nadcházející volby do Evropského parlamentu můžou být klíčové i pro tak zásadní věc, jako je výstavba plynovodu Nord stream 2 z Ruska do Německa. Vážný kandidát na nového šéfa Evropské komise Manfred Weber v rozhovoru pro polský deník Polska Times prohlásil, že chce strategicky významný projekt zastavit. Společnost, která plynovod buduje a vlastní, přitom hrozí žalobami už jen kvůli novým evropským pravidlům.

Energetika a s ní související bezpečnost Evropy mezi předvolebními tématy dosud příliš nevynikaly. Jednoznačná odpověď Manfreda Webera, který je kandidátem dosud nejsilnější frakce lidovců na šéfa Evropské komise, to ale může změnit. 

Weber je vůči budoucnosti Nord Streamu 2 ještě skeptičtější než současná garnitura. „Jsem proti tomu projektu. Udělám vše pro to, abych jeho stavbu zablokoval,“ prohlásil v odpovědích na otázky polského deníku Polska Times. Nespecifikoval přitom, jak toho chce docílit. Ztotožňuje se ale s tím, že budovaný plynovod příliš zvyšuje závislost EU na ruských surovinách, což je opačný trend, než jaký by on sám preferoval.

Právě geopolitická rovina stavby budí v EU dlouhodobě kontroverze. Proti Nord Streamu 2 jsou především východoevropské země v čele s Polskem, které by navíc přišlo o tranzitní poplatky, protože by jej plynovod obcházel. Výhrady ale mají i Slovensko, Maďarsko, pobaltské státy, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Stavbu naopak prosazuje hlavně Německo, pro nějž jsou dodávky plynu z Ruska klíčové. Němci vesměs argumentují, že plynovod omezí potíže s dodávkami přes Ukrajinu, která je dle některých názorů projektem vůbec nejohroženější.

Nord Stream 2

I v Německu se ale najde řada politiků, kteří s výstavbou Nord Streamu 2 nesouhlasí. „Musíme myslet na nezávislost na ruském plynu. Vedeme na toto téma složitá jednání s německými, francouzskými a dalšími evropskými lídry,“ říká k tomu Weber, jenž patří do skupiny skeptiků. A dodává, že není německým, nýbrž lidoveckým kandidátem na šéfa Evropské komise zastupující 28 států unie, a proto není divné, že má odlišné názory než německá vláda.

Zastavení celého projektu by pochopitelně vyvolalo dramatické reakce. Firma Nord Stream 2 AG teď shodou okolností poslala šéfovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi dopis, v němž pohrozila žalobou už jen v případě, že EU neudělí projektu výjimku z nově schválených pravidel. Ty unie přijala mimo jiné i proto, aby se na Nord Stream 2 vztahovaly evropské předpisy.

Ve zkratce jde o to, že směrnice sjednocuje pravidla pro unijní plynovody a plynovody třetích zemí, jakým bude i Nord Stream 2. Klíčovým bodem je zákaz, aby projekty měly totožného majitele a provozovatele. Ruská státní společnost Gazprom, jež drží v Nord Stream 2 AG většinový podíl, by tak nemohla zároveň vlastnit infrastrukturu a dodávat plyn do Evropy.

Rusové nyní požadují, aby EU na Nord Stream 2 uplatnila výjimku, kterou budou mít již hotové a fungující plynovody, resp. ty zprovozněné před letošním létem, kdy směrnice vstoupí v platnost. Není přitom pravděpodobné, že by Nord Stream 2 začal fungovat v příslušném termínu.

Pokud plynovod nedostane výjimku z nových pravidel, budou podle Nord Stream 2 AG „tato opatření diskriminační vůči investorovi“ a EU poruší mezinárodní smlouvy. Firma upozornila Junckera, že do projektu investovala již 5,8 miliard eur (necelých 150 miliard korun). Na odpověď dala Evropské komisi čas do 13. května.

Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět plyn z Ruska do Německa a obcházet některé jiné evropské země. Plynovodem má po dně Baltského moře ročně proudit 55 miliard metrů krychlových plynu. Jeho stavbu kromě zmíněných států kritizuje také třeba americký prezident Donald Trump, jehož administrativa v minulosti hrozila investorům do projektu sankcemi.

Česká republika zastává vůči výstavbě plynovodu víceméně neutrální stanovisko. K věci se příliš nevyjadřuje. Nord Stream 2 ale před necelými dvěma lety během návštěvy Ruska podpořil prezident Miloš Zeman, podle nějž by mohl být pro Česko ekonomicky přínosný. „Kvůli projektu Nord Stream 2 je Evropa de facto rozdělená. Nelze jednoznačně říct, jestli ho Evropa skutečně potřebuje,“ popsal situaci a politické souvislosti v rozhovoru pro INFO.CZ koordinátor Centra energetické politiky na Ústavu mezinárodních vztahů Lukáš Tichý.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud