„Bojím se o budoucnost mého dítěte.“ Antisemitismus ve Francii sílí, Židé žijí ve strachu | info.cz

Články odjinud

„Bojím se o budoucnost mého dítěte.“ Antisemitismus ve Francii sílí, Židé žijí ve strachu

Statistiky vydané francouzskou vládou začátkem listopadu jsou alarmující – počet nenávistných projevů proti židovskému obyvatelstvu se v prvních devíti měsících letošního roku zvýšil o 69 %. Kvůli antisemitským výpadům tak Židé začínají zemi ve velkém opouštět a ti, co zatím zůstávají, si každý den kladou otázku, zda mohou Francii stále ještě považovat za svůj domov.

„Bojím se o budoucnost svého dítěte,“ svěřuje se pro americkou televizi CNN Myriam, která žije spolu s manželem a novorozeným synem na předměstí Paříže. „Doufám, že jeho budoucnost bude tady. Víte, že židovské komunity jsou součástí historie Francie,“dodává. Její slova ale jakoby v posledních měsících a letech ztrácela platnost – od roku 2000 totiž zemi opustilo 55 tisíc francouzských Židů.

Kvůli zhoršující se situaci francouzská vláda nově rozhodla, že pošle na boj proti antisemitismu ve školách a nenávistným projevům na internetu pět milionů eur, je ale otázka, zda peníze nakonec statistiky zlepší.

Alarmující jsou totiž také data nedávného průzkumu pro CNN. V něm totiž jeden z pěti Francouzů mezi 18 a 34 lety uvedl, že nikdy neslyšel o holocaustu – největší tragédii evropských dějin, při které během druhé světové války zemřelo na šest milionů Židů.

Frederic Potier, který má z pověření vlády na starost boj proti antisemitismu, výsledek průzkumu označuje za šokující. „Tímto číslem jsem opravdu překvapen, protože 20 % je skutečně hodně,“ říká pro CNN a přiznává, že v některých školách je výuka o holocaustu problém.

Napětí zesiluje kvůli palestinskému konfliktu

Útoky na Židy však ve Francii nejsou bohužel pouze verbální. Od roku 2006 zde bylo během antisemitských útoků zabito celkem 11 lidí, počet přitom roste zejména v posledních letech.

 Jeden z nejkrvavějších útoků se odehrál v roce 2015, kdy muž zastřelil čtyři lidí v supermarketu s košer potravinami, o dva roky později pak byla zabita 65letá ortodoxní Židovka, kdy jí útočník vyhodil z balkonu jejího bytu. Poslední vlnu protestů vyvolala vražda pětaosmdesátileté židovky a přeživší holocaustu Mireille Knollové, která začátkem letošního podlehla zranění jedenácti bodnými ranami.  

S nárůstem antisemitismu se potýká řada západoevropských zemí, ve Francii je však situace komplikovanější – země je domovem největší židovské populace v Evropě, zároveň zde žije ale také početná muslimská komunita a vzájemný vztah obou skupin se neustále zhoršuje. To je vidět i na pařížském předměstí Aulnay-sous-Bois, kde žila početná skupina Židů. Komunitní centra a synagogy byly kdysi plné, dnes je ale situace jiná.

INFOGRAFIKA: Muslimové v Evropě

Strach přiměl mnohé původní obyvatele odejít do jiných částí Paříže nebo zemi dokonce opustili. „Bojí se oprávněně, protože konflikt v Palestině se dostal až sem a to je důvod, proč jsme se dostali až do této situace,“ říká místní muslimka, která odchodu Židů lituje.

„Když vidím Žida na ulici, říkám: Jsme jedna rodina. Nemají nic společného s tím, co se děje v Palestině. Mají ale strach o své děti a to je šílené,“ dodává pro CNN. Segregace společnosti považuje za závažný problém také oborník na antisemitismus Hakim El Karoui, podle kterého je hlavní příčinou napětí nedostatek znalostí na straně obou komunit.

„Jsem zhoršující se situací dost znepokojený a myslím, že nejlepší odpověď na tuto otázku by měla samozřejmě přinést vláda, ale také muslimská komunita,“ mní El Karoui. Vláda doufá, želejí plán proti antisemitismu podpořený pěti miliony eur zabere – podle místopředsedy kabinetu Eduarda Philippeho by měla pomoct zejména lepší výuka ve školách.

Myriam snahu vlády vítá, podle ní je však třeba dělat mnohem víc. „Už víc než deset let se vláda snaží, pokud jde o novou legislativu a politiku, ale to není dost,“ míní matka novorozeného syna. „První prioritou by mělo být to rozpoznat jádro problému, a to je radikální islám. Nejdřív pojmenujte problém, až pak udělejte víc v rámci zdělávání,“ vzkazuje Myriam.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud