Články odjinud

Brexit zavaří pracovníkům z EU. Problém s prací v Británii může mít i řada Čechů. Co čekat?

Brexit zavaří pracovníkům z EU. Problém s prací v Británii může mít i řada Čechů. Co čekat?

Náznaky, který konzervativní vláda premiérky Theresy Mayové vysílá do Evropy už dlouhou dobu, se včera potvrdily: Občané Evropské unie nebudou mít po brexitu žádný zvláštní přístup na britský pracovní trh, budou se tedy řídit stejnými pravidly jako pracovníci z jiných koutů světa. „Privilegovanější“ skupinou však mají být vysoce kvalifikovaní pracovníci, na které se Londýn orientuje už dnes. V zemi spolu s tím rostou obavy, že sektory jako stavebnictví, zdravotnictví nebo zemědělství přijdou o levnou pracovní sílu ze zahraničí, která jim bude citelně chybět.

Britská vláda posunula svou vizi, jak by po odchodu z Evropské unie mohly být nastaveny vztahy se zbytkem společenství. Podle informací britských médií se kabinet Theresy Mayové v pondělí dohodl na novém imigračním systému, který by měl začít platit s koncem takzvaného přechodného období, tedy od roku 2021.

Pro pracovníky ze zemí Evropské unie, kteří se budou ve Spojeném království po přechodném období ucházet o práci, tento návrh není nejlepší zprávou. Počítá totiž s tím, že občané EU budou po brexitu podléhat stejným imigračním pravidlům jako lidé z ostatních částí světa – žádné výhody tedy čekat nemohou.

Titulky britských médií dnes zřejmě vyděsily nejednoho Evropana, jak ale pro INFO.CZ upozorňuje odborník Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky, právě vidina konce volného pohybu pracovníků z EU byla jedním z důvodů, proč se mnozí Britové v referendu před dvěma roky pro brexit rozhodli.

„Do konce roku 2020 se v zásadě nebude nic měnit – každý, kdo do Británie přijde a bude zde chtít pracovat nebo studovat, může požádat o status usazené osoby a zůstat tam, ale po skončení přechodného období bude záležet na tom, jaké nastavení vztahů se EU a Británii podaří dojednat. Ze strany Británie však nepřipadá v úvahu, že by volný pohyb pracovníků z EU zůstal zachován, protože to je jeden z hlavních důvodů, proč Britové hlasovali pro odchod,“ říká pro INFO.CZ expert na vztahy Evropské unie s anglofonními zeměmi.

INFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITU

Odborník také upozorňuje, že proti volnému pohybu pracovníků evropské sedmadvacítky je především strana Theresy Mayové, která v tomto ohledu nechce dělat ústupky. „Konzervativní strana na to tlačí velmi silně. Pokud by však byli u moci labouristi, nepřikládali by tomu zřejmě takovou váhu,“ vysvětluje Kruliš.  

Diskriminace podle kvalifikace?

Nový imigrační systém je podle jeho strůjců navržen tak, aby nebyl pro cizí státní příslušníky diskriminační, a byl tak stejně „fér“ pro Evropana i pracovníka z Asie nebo Ameriky. Zásada nediskriminace však už neplatí, pokud jde o schopnosti pracovníků.

Dohoda britské vlády totiž počítá se zavedením bodového imigračního systému, který má hodnotit zájemce o práci v Británii na základě jejich kvalifikace. Mezi privilegovanějšími přitom mají být vysoce kvalifikovaní pracovníci, které se Británie snaží do země nalákat už dnes. Naopak příchod lidí s nižší kvalifikací – tedy například levné pracovní síly „z východu“ – se má značně omezit.

V některých odvětvích britské ekonomiky proto sílí obavy, že nedostatek této pracovní síly ze zemí EU uštědří tvrdou ránu podnikání. Že se nový imigrační systém na některých odvětvích britské ekonomiky výrazně podepíše, předpokládá i Kruliš.

„Samozřejmě, že jsou sektory, které by to pocítily velmi silně. V této souvislosti se hovoří o jakémsi útesu – tedy obavě, aby do roku 2020 neprobíhal volný pohyb naplno a pak se z ničeho nic nezvedly hráze a příliv těch méně kvalifikovaných pracovníků se úplně nezastavil. To se určitě projeví v oblastech jako je stavebnictví a dotkne se to i pomocného zdravotnického personálu a sezónních pracovníků v zemědělství, jako jsou sběrači jahod. Tyto a některé další sektory by takovýto přístup, který by víceméně zastavil přísun levné pracovní síly do Británie, velmi zasáhlo,“ říká odborník.

Londýn – království start-upů

Podle něj o tom vláda jedná dlouhodobě a před náhlým zastavením příchodu pracovníků varují i někteří členové kabinetu, jako ministr financí Philip Hammond. „Výsledkem je však plán, jehož hlavní myšlenka je taková, že nízko kvalifikované pracovní síle se hráz zvedne a Británie se bude naopak soustředit na vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, jako jsou IT specialisti, vývojáři v oblasti biotechnologií a dalších moderních oborech, které mají vysokou přidanou hodnotu,“ říká odborník.

Brexit - firmy, infografika

Británie se přitom už dnes snaží být „evropským centrem start-upů“ a tato reorientace na příliv vysoce kvalifikovaných pracovníků je v souladu s tím v jádru celého imigračního plánu. „Z průběžných výsledků aktuálně zpracovávaného projektu Asociace pro mezinárodní otázky ‚Digital New Deal‘, který se věnuje pohledu předních osobností zemí Visegrádské čtyřky na nové technologie, vyplývá, že Londýn má výrazně našlápnuto k tomu stát se globálním centrem pro start-upovou scénu. V budoucnu lze proto očekávat, že hlad po vysoce kvalifikovaných pracovnících z celého světa v Británii dál poroste,“ dodává Kruliš

Co na nový imigrační systém Evropa?

Přestože nový imigrační systém odráží dlouhodobý postoj britské vlády, zatím je vše otevřené a bude záležet na tom, co si mezi sebou Londýn s Bruselem domluví. Rozhovory se v současnosti vedou především o rámcovém nastavení budoucích obchodních vztahů, kvůli nevyřešené otázce mezi Irskem a britským Severním Irskem však stále hrozí, že se termín brexitu stanovený na 29. března 2019 bude muset posunout. Ještě horší scénář je přitom odchod Británie bez jakékoli dohody, kdy by se náhle řada běžných záležitostí a procesů ocitla v pomyslném vakuu.

Mnohé detaily se navíc budou řešit právě během přechodného období, které začne v březnu příštího roku a potrvá 21 měsíců.

„Pokud si Evropská unie nezajistí nějaké zvláštní vztahy a dohodu zajišťující volný pohyb pracovníků, tak nebude mít nic. To si však musí ohlídat unijní vyjednavač Barnier, jestli to evropské státy chtějí. Británie to ale dlouhodobě nechce – je proti tomu zejména Konzervativní strana. Volný pohyb pracovníků z EU je tedy spíš neprůchodný,“ říká Kruliš s tím, že pokud Británie nezůstane součástí Evropského hospodářského prostoru, jako třeba Norsko, tak bude v pozici, kdy si může sama suverénně stanovit novou imigrační politiku podle svého.

Na to upozornil také stínový ministr pro brexit Keir Starmer, podle kterého ohledně budoucnosti imigračního systému stále zůstávají nezodpovězené otázky. Pro BBC uvedl, že pokud chce Británie s Evropskou unií zachovat úzké hospodářské vztahy, o pravidlech pro občany EU se bude muset s Bruselem ještě diskutovat. „Pokud by Evropská unie dotlačila Británii k setrvání na vnitřním trhu, pravidla by se mohla udržet i pro nově příchozí pracovníky z EU,“ uzavírá Kruliš s tím. Vše tedy závisí na tom, jak budou nastaveny budoucí obchodní vztahy.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud