Články odjinud

Británie nad propastí. Pod Mayovou se kýve židle, bez ní se ale země ocitne v paralýze

Británie nad propastí. Pod Mayovou se kýve židle, bez ní se ale země ocitne v paralýze

Britská premiérka Theresa Mayová čelí kvůli nezdarům při vyjednávání o brexitu kritice na všech frontách. Spíš než opozice jí starosti dělají hlavně členové její vlastní Konzervativní strany, kteří podle britských médií plánují proti premiérce revoltu. Kvůli zablokovanému vyjednávání s Bruselem a sílícím obavám z odchodu Británie se v Londýně o víkendu uskutečnily nejmasovější protesty od roku 2003, které ukázaly, že podpora vlády uvadá i ze strany veřejnosti. Co by se dělo po sesazení Mayové?

Londýn o víkendu zažil největší protesty za posledních 15 let. Do ulic vyšlo 700 tisíc lidí, jejichž hlavním požadavkem je vypsání druhého referenda o brexitu – v něm by Britové měli mít možnost hlasovat o finální dohodě o odchodu z EU. Je však otázka, jestli na dohodu vůbec dojde. Po krachu vyjednávání o brexitu z minulého týdne je riziko britského opuštění unie bez jakékoliv dohody zase o něco pravděpodobnější a obavy z dopadů neřízeného brexitu hlubší.

„Aktuální chaos a zmatek kolem vyjednávání o brexitu ukazuje, jak bude dokonce i ta nejlepší dohoda, která je nyní k dispozici, pro Británii špatná,“ nechal se v sobotu slyšet Andrew Adonis – labouristický poslanec a člen hnutí People’s Vote, které demonstraci uspořádalo. Své videoposelství však protestujícím poslala i Nicola Sturgeonová – premiérka Skotska, které v referendu před dvěma lety drtivě hlasovalo pro setrvání v EU.

„Konzervativní vláda vede jednání chaoticky, amatérsky a ostudně,“ prohlásila Sturgeonová. Mayová podle jejích slov strávila dva roky tím, že Británii tvrdila, že odchod bez dohody je lepší než špatná dohoda. Dnes ale varuje, že odejít bez dohody by bylo katastrofální – vyvoláváním strachu se tak snaží poslance přesvědčit, aby „hlasovali špatnou nebo slepou dohodu“, tvrdí skotská premiérka. „Je to skandál a nesmíme to dopustit,“ vyzývá Sturgeonová.

Pnutí uvnitř britské společnosti i její Konzervativní strany cítí i Mayová, která se situaci snaží co chvíli zachraňovat. V přesvědčování poslanců, kteří budou při schvalování případné dohody dojednané mezi Londýnem s Bruselem klíčoví, pokračovala i dnes. Jak již bylo britskými médii dopředu avizováno, Mayová poslancům sdělila, že vláda dosáhla dohody s EU v 95 procentech témat, sporným bodem však zůstává otázka irské hranice.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

Unijní návrh řešení celního režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskem by totiž rozbil integritu Spojeného království, varuje Mayová. Brusel navrhuje, aby byl nynější volný režim na severoirské hranici zachován do doby, než se obě strany dohodnou na řešení. Unie proto počítá s časově neomezenou „pojistkou“, na základě které by Severní Irsko zůstalo v celní unii. To ale především konzervativci prosazující tvrdý brexit striktně odmítají.

Unie se však ze všech sil snaží, aby mezi Irskem a Severním Irskem tvrdá hranice nevznikla. Tento závazek také dala Irsku, které je součástí Evropské unie. Otázka režimu na severoirské hranici tak zůstává hlavním důvodem, proč jsou vyjednávání zablokovaná, v příštích dnech se však zároveň může stát další rozbuškou uvnitř britské vlády.

Tvrdý brexit s Johnsonem i bez něj

Ve středu má totiž britský parlament jednat o vládním zákonu o správě Severního Irska. K němu má ale část konzervativní strany prosazující tvrdý brexit velké výhrady, podle britských médií tak Mayová čelí další rebelii z řad vlastních poslanců. Někteří z nich se totiž do zákona snaží prosadit dodatky, na základě kterých by pojistka navržená unií nebyla možná.

Skupina konzervativců proto navrhuje, aby o jakékoliv podobné pojistce musel hlasovat i parlament Severního Irska, který ale od krachu vlády v lednu 2017 nefunguje. Pokud na to Mayová do 48 hodin nepřistoupí, proti premiérce by se mohlo postavit celkem 40 konzervativních poslanců, píše deník The Times.

Ačkoliv je postavení Mayové čím dál slabší, podle odborníka think-tanku EUROPEUM Víta Havelky se dá ale další osud britské premiérky nyní předpovídat jen stěží. „Bude záležet na tom, jestli se politická situace nějakým způsobem vymkne představitelům Konzervativní strany z ruky. V okamžiku, kdy by se jim to vymklo kontrole, je možné, že k sesazení premiérky dojde,“ říká pro INFO.CZ s tím, že v takovém případě by se proces odchodu Británie z EU ještě víc zkomplikoval.

Zůstává přitom otazníkem, kdo by Mayovou v čele Konzervativní strany a premiérském křesle nahradil. Jako o možném nástupci se spekuluje o Borisi Johnsonovi, který je v Konzervativní straně považován za jejího nejhlasitějšího kritika. V takovém případě by se pak dosavadní vyjednávání s Bruselem zcela převrátilo – čtyřiapadesátiletý politik, který si doma ani v Evropě nebere servítky, by zemi vedl k naprostému odstřižení od unijních struktur a proces by se navíc mohl posunout i časově.

„Johnson patří k radikálnímu křídlu Konzervativní strany, a pokud by se dostal k moci, pravděpodobně by se snažil směřovat k tvrdému brexitu. Tam je ale otázka, jakým způsobem by v takovéto situaci reagovala Labouristická strana – jestli by se třeba nedohodla s umírněnými konzervativci na prosazení měkkého brexitu, protože samotnou dohodu s Evropskou unií musí schvalovat britský parlament a bez jeho souhlasu dohoda nevstoupí v platnost,“ vysvětluje odborník.

Podle Havelky by však v případě sesazení Mayové došlo na tvrdý brexit, i kdyby se Johnson jejím nástupcem nestal. Británie by se totiž dostala do stavu politické paralýzy a proces odchodu Spojeného království by se zcela ochromil.  

„Osobně si myslím, že pokud by se konzervativcům situace vymkla kontrole, nejpravděpodobnějším výsledkem by byl tvrdý brexit. Ani ne tak z toho důvodu, že by se k moci dostal Boris Johnson, ale proto, že by se politické procesy ve velké Británii paralyzovaly a politická elita by se nebyla schopná shodnout na tom, jaký brexit vlastně chce,“ varuje Havelka.

 

 

Články odjinud