Bundeswehr v rozkladu: Berlín slíbil růst výdajů na obranu, závazek NATO ale brzdí levice | info.cz

Články odjinud

Bundeswehr v rozkladu: Berlín slíbil růst výdajů na obranu, závazek NATO ale brzdí levice

Po sérii krizí z loňského roku řeší německá koalice další spor. Tentokrát se výbušným tématem stal rozkol ohledně navyšování finančních prostředků armády. Bundeswehr se Němcům rozkládá před očima a kvůli nedostatečným výdajům na obranu je země navíc terčem ostré kritiky ze strany Donalda Trumpa, Berlín proto v dokumentu zaslaném centrále NATO v Bruselu slibuje, že do roku 2024 posílí investice do bundeswehru na 1,5 procent HDP. Tento záměr ale ve vládě vzbudil politické třenice – proti takto „rychlému“ navyšování příspěvků se staví levicové strany v čele s SPD, která spolu s CDU/CSU sedí ve vládě. Příslib Severoatlantické alianci tak může být v ohrožení – a co víc, neuspokojí zřejmě ani šéfa Bílého domu, který po spojencích chce výdaje na obranu ve výši dvou procent.

Německá ministryně obrany za CDU Ursula von der Leyenová je ve skutečně nezáviděníhodné pozici. Kvůli nízkým výdajům na armádu je Německo dlouhodobě terčem kritiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který hrozí, že pokud silné evropské ekonomiky jako Německo a Francie neotevřou své peněženky, Spojené státy ze Severoatlantické aliance vystoupí. V reakci na Trumpovy výroky proto Berlín v dokumentu zaslaném centrále NATO přislíbil, že bude pokračovat ve výdajích na obranu a do roku 2024 navýší investice do bundeswehru a jeho vybavení na 1,5 procenta HDP.

Příslib ale vyvolává spory uvnitř německé politické scény i vládní koalice. Navyšování výdajů na obranu totiž představuje dlouhodobý rozkol koaliční vlády CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Z toho důvodu také Německo zaslalo dokument o plánovaných výdajích na obranu jako poslední z 29 členských států NATO – víc než měsíc po lhůtě, která vypršela na konci loňského roku. Ani tak ale v centrále NATO i Bílém domě zřejmě nebudou s dokumentem spokojení.

Jak v Bruselu, tak ve Washingtonu totiž po Německu chtějí vědět, jak konkrétně hodlá Berlín závazku dosáhnout. To ale německý dokument zaslaný Severoatlantické alianci neobsahuje. Už v roce 2014 se navíc členské státy NATO zavázaly, že do roku 2024 zvýší obranné výdaje na dvě procenta HDP. Plány Německa tak zůstávají stále pod dvouprocentní hranicí – tedy daleko za požadavky Donalda Trumpa.

Ursula von der Leyenová se tak během setkání ministrů obrany NATO, které je naplánováno na příští středu a čtvrtek, může ocitnout pod křížovou palbou, říká pro německou televizi Deutsche Welle expert think-tanku Německá rada pro zahraniční vztahy Henning Riecke. „Situace je nyní taková, že nemáme v rukou dost peněz, abychom mohli splnit sliby, které jsme dali…Nakonec to může vypadat tak, že se Německo snaží vyhnout svým závazkům,“ dodává.

Stále totiž není stoprocentní, že Německo přislíbený závazek dodrží. Plány ministerstva obrany počítají s tím, že se výdaje na obranu mezi lety 2014 a 2024 zvýší o 80 procent – tedy z 33 na 60 miliard eur – a tento nárůst bude pokračovat i v letech následujících. Německé ministerstvo financí vedené Olafem Scholzem z SPD však tvrdí, že posilování bundeswehru by znamenalo sáhnout na peníze určené pro jiné vládní programy – podporovaných právě sociální demokracií. Těch se ale SPD nechce vzdát.

Problémem bundeswehru nejsou peníze

Jak pro INFO.CZ vysvětluje expert na Německo Vladimír Handl, strana SPD, jejíž preference rapidně klesají, se sociálními programy snaží vylepšit svou image a dostat voliče zpět, výrazně tím ale zatěžuje státní rozpočet. Kromě SPD však proti navyšování výdajů na 1,5 procenta do roku 2024 vystupují i další levicové strany Die Linke a Zelení. Podle odborníka FSV UK jim přitom nevadí meta stanovená na 1,5 procent, ale termín, do kterého má být tento závazek splněn. Plánovaný nárůst výdajů je tak podle nich příliš rychlý – proto se příslib Severoatlantické aliance ukazuje jako politicky velmi složitý. 

Německo navíc kromě květnových voleb do Evropského parlamentu letos čekají i volby ve třech spolkových zemích, SPD se proto prosazením sociálních programů snaží nahnat politické body u voličů. Politické hašteření o výdaje na obranu se však odehrává v době, kdy německá i evropská média plní zprávy o tom, že je bundeswehr v rozkladu a chybí mu jak vybavení, tak lidi.

Infografika: výdaje na obranu zemí NATOInfografika: výdaje na obranu zemí NATOautor: info.cz

„Na tom, že je bundeswehr ve špatném stavu, se shodnou strany napříč politickým spektrem zprava doleva. V tom není žádný rozpor, kámen úrazu ale leží jinde. Levice tvrdí, že bundeswehr je špatně spravován a jeho instituce, které zajišťují nákup materiálu a vypisování tendrů, jsou nepružné, neefektivní a vše je příliš nákladné. Kritika SPD tedy není spojená s tím, že by se současný stav zlepšovat neměl – straně vadí, jakým způsobem bundeswehr s finančními prostředky nakládá,“ vysvětluje Handl.

Odborník na Německo přitom poukazuje na zprávu o stavu armády, kterou v Bundestagu před nedávnem představil parlamentní zmocněnec pro armádu Hans-Peter Bartels. „Zpráva byla nesmírně kritická, ale její součástí byla i jedna klíčová věta – problém bundeswehru nejsou peníze,“ popisuje odborník. Zpráva, podle které jsou finanční prostředky určené na armádu v posledních letech konečně adekvátní, se tak stává součástí ostré politické debaty. Jejích závěrů se chytla levice, podle které se nejdřív musí zefektivnit struktury bundeswehru a musí být jasně stanoveno, do čeho mají být peníze investovány.

„V této konstelaci – kdy levice říká, že to není o penězích, ale o efektivitě a na druhou stranu se CDU snaží navýšení prosadit kvůli problémům, které má Německo s Trumpem – si momentálně nedokážu představit, jak to vyřeší. SPD se před volbami cítí být pod tlakem z několika stran – nezadržela radikální pokles podpory a hovoří se o tom, že ztrácí podstatu velké politické strany, protože její témata přebírají Zelení, ale i Angela Merkelová,“ říká expert s tím, že právě to je důvod, proč jsou sociální demokraté v navyšování výdajů tak opatrní.

Růst výdajů komplikují nepříznivé prognózy

V čele těch, kteří zpochybňují naplnění německého závazku zaslaného do bruselské centrály NATO, stojí již zmíněný Olaf Scholz. Ministr financí odkazuje na nepříznivé prognózy, podle kterých bude německá ekonomika v příštích letech zpomalovat – očekávaný hospodářský růst pro rok 2020 se snížil na jedno procento z původních 1,8 procent. A výrazně klesat mají i daně z příjmů. Německo tak může do roku 2024 vybrat na daních o 25 miliard eur méně, než se původně předpokládalo.

„Řeší se otázka reformy penzijního systému, podpory nízkopříjmových zaměstnání a větší finanční nároky bundeswehru – to jsou tři velká témata, která jsou s plánovým rozpočtem spojená. Navíc se debatuje o větší podpoře rodin, což je další sociální program, který zatíží rozpočet. A tyto potřeby se střetávají v aktuální debatě, kdy Olaf Scholz tvrdí, že příjmy budou v příštích letech klesat a vznikne rozpočtová díra ve výši 25 miliard eur,“ popisuje Handl.

Právě špatné ekonomické prognózy plánované zvyšování výdajů na obranu velmi komplikují – aby bylo možné do pěti let cíle 1,5 procenta HDP dosáhnout, musely by se peníze zřejmě přesunout z jiných vládních programů. Situace je o to komplikovanější, že Německo razí rozpočtovou politiku známou jako „schwarze Null“ (černá nula), která prosazuje vyváženosti rozpočtu.

Jak upozorňuje Deutsche Welle, státní kasu navíc zatěžují velké státní výdaje, jako přechod z uhlí na obnovitelné zdroje energie, nový důchodový systém nebo integrační a přesídlovací programy pro uprchlíky. Pokud si tak Berlín bude chtít udržet vyváženost rozpočtu, bude navýšení výdajů na obranu o desítky miliard eur politicky velmi výbušné. Za posílením bundeswehru však stojí i německá veřejnost.

„Společnost si také myslí, že by bundeswehr potřeboval postavit na nohy – ani tam není žádný spor. Ale je otázka, zda se do armády budou posílat prostředky v míře, jakou navrhuje CDU,“ dodává odborník na Německo s tím, že to je velká politická otázka, která bude v příštích týdnech zatěžovat německou politiku. Jasno by mělo být do března, kdy bude jednání o německém rozpočtu vrcholit.

Vláda v Berlíně by však měla hledat kompromis ze všech sil. Jak pro DW upozorňuje expert na mezinárodní vztahy z Univerzity Bundeswehru v Mnichově Carlo Masala, kombinace nedostatku politické, finanční a ideologické jednoty je recept, který jen „signalizuje slabost Německa“ ostatním členům NATO.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud