Čaputová přichází do paláce, rozjíždí se nová bitva. O pozice hrají Kiska, Fico i Maďaři | info.cz

Články odjinud

Čaputová přichází do paláce, rozjíždí se nová bitva. O pozice hrají Kiska, Fico i Maďaři

Nová slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se v sobotu oficiálně ujímá funkce. Necelé tři měsíce po volbách však už v pozadí inaugurace zuří další, o mnoho důležitější bitva. Kampaň před parlamentními volbami bude dlouhá, leccos však víme už nyní. Jak jsou teď na Slovensku rozložené síly?

Parlamentní volby, které rozhodnou o nové slovenské vládě, proběhnou nejpozději v březnu příštího roku. Mohou znamentat důležitou změnu v dosavadním směřování Slovenska. Poprvé od roku 2010 je možné, že povolební vládu nesestaví někdejší premiér a předseda strany Smer Robert Fico.

Smer hraje o přežití, stejně tak Fico

Pozice Roberta Fica není vůbec jednoduchá. Po prohraných eurovolbách čelil na přelomu května a června stranické „vzpouře“. Regionální osobnosti Smeru chtěli, aby z poklesu preferencí – zapříčiněném mimo jiné i kauzami kolem samotného předsedy a napojením Smeru na kontroverzní podnikatele – vyvodil odpovědnost. V roli lídra ho měl podle představ vnitrostranických oponentů nahradit současný premiér Peter Pellegrini.

Ponechme stranou, že ani Pellegrini není muž bez minulosti a ve vedení Smeru byl i v době, kdy si strana na spoučasnou krizi zadělala. Průzkumy naznačují, že je pro Slováky mnohem přijatelnější než Fico. Podle aktuálního šetření agentury Focus mu věří 51,6 procenta lidí, což je více než jakémukoli jinému politikovi. Pro srovnání, Čaputová má důvěru 49,4 procenta Slováků, končící prezident Andrej Kiska pak přesvědčil 31,9 procenta respondentů.

Fico ale odstoupit odmítl a prohlásil, že Smer do voleb povede on. Pokud na svém postoji setrvá, promění se volby v referendum nejen o vládě Smeru, ale i o Ficovi samotném. Se zhruba 19procentní podporou nemá strana ani její předseda vůbec jisté, že tuto hru ustojí. Jak může dopadnout kdysi velká strana poté, co začne prohrávat volby, ukazuje nejlépe příklad sesterské partaje Smeru – tedy českých sociálních demokratů. 

Nováčci se derou na výsluní, zatím ale ztrácí

Když Andrej Kiska přijížděl na poslední návštěvu České republiky, INFO.CZ v komentáři napsalo, že jeho odmítnutí spolupráce s koalicí Progresivní Slovensko/Spolu může být paradoxně ku prospěchu opozice. Názor byl založený na premise, že Kiska dokáže snáze než progresivisté oslovit konzervatvní voliče. Jestli to tak bude, ukáže čas. První data už ale máme.

Z výše zmíněného průzkumu vyplynulo, že o volbě Kiskovy partaje, která se bude jmenovat Za ľudí, uvažuje zhruba 6 procent lidí. To není vůbec slabý start. Agentura AKO navíc uvádí vyšší odhady (než Focus) a naznačuje atak až desetiprocentní hranice. Důležité bude, zda Kiska skutečně zvládně oslovovat lidi, kteří o hlasu pro opozici dosud neuvažovali, nebo bude jen ubírat hlasy PS/Spolu, KDH, SaS a OĽaNO.

Přepočet výzkumu agentury Focus na mandáty ukazuje, že s Kiskou coby solitérem je opozice silnější než bez Kisky. Na zisk většiny to zatím ale nestačí. Pokud tedy nepočítáme mezi opozici i populistickou formaci Sme rodina Borise Kollára. Jenže o povolební koalici s Kollárem není mezi opozicí zájem. Ono je ostatně obtížně představitelné, jak se proevropští lídři jako Kiska spojují s někým, kdo se na evropské scéně hlásí k Marine Le Penové, Matteu Salvinimu nebo Tomio Okamurovi.

Černí koně v závětří zatím spí

Kollárova Sme rodina je jedním ze dvou černých koňů voleb (tedy pokud nepočítáme možnou novou stranu soudce Štefana Harabina), kteří mohou hrát příští rok klíčovou roli při sestavování vlády. Tím druhým je ĽSNS Mariana Kotleby. Ta po posílení v době prezidentských voleb začala v průzkumech stagnovat, do politických třenic se zatím nezapojuje, přesto není důvod ji podceňovat. Šetření v minulosti zisk partaje silně podhodnocovala. A Kotlebovci si stále drží solidních 12 procent a tak i třetí místo.

Pokud Smer zázračně neposílí, čemuž nic nenasvědčuje, bude jedinou Ficovou šancí pro sestavní vlády spolupráce s Kotlebou. Jestliže k tomu skutečně dojde, bude zajímavé sledovat, jak se s tím smíří liberálnější část Smeru. A jak Fico nebo jeho nástupce vysvětlí, že spoléhá na člověka, proti němuž po minulých volbách tvořil onu pověstnou hráz. Každopádně úspěch Kotleby může štěpení Smeru, o němž jsme psali výše, ještě urychlit.

Kdo bude zastupovat Maďary?

To, co v Česku zažívají proevropské strany typu STAN, TOP 09 nebo KDU-ČSL, na Slovensku trápí maďarská uskupení. Most-Híd Bély Bugára se propadl pod pětiprocentní hranici, dříve silná SMK je tam už několik let. Právě SMK kdysi doplatila na rozkol a Bugárův odchod. Most-Híd nyní pro změnu ztratil liberální voliče, kteří mu nechtějí odspustit koalici s Ficem. Do voleb zbývá zhruba osm měsíců. Pokud tyto dvě formace nenajdou společnou řeč, může se maďarská menšina probudit do hořkého povolebního rána, v němž zjistí, že poprvé od vzniku samostatného Slovenska nebude mít své zástupce v parlamentu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud