Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

CDU Angely Merkelové i SPD v Hesensku výrazně oslabily. Německá vláda se může otřást v základech

CDU Angely Merkelové i SPD v Hesensku výrazně oslabily. Německá vláda se může otřást v základech

Dnešní zemské volby v Hesensku vyhrála podle upřesněných odhadů veřejnoprávní televize ARD Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové se ziskem 27,9 procenta hlasů. Druhá je sociální demokracie (SPD) s 19,9 procenta. Pro obě strany jde ale o nejhorší výsledek za desetiletí. Zabodovali naopak Zelení, kteří jsou s 19,5 procenta hlasů těsně třetí. Očekává se, že volby znovu zvýší tlak na stabilitu celoněmecké vlády CDU/CSU a SPD.

Zatímco před pěti lety si CDU v Hesensku přišla na 38,3 procenta a SPD na 30,7 procenta, letos obě strany o více než deset procentních bodů oslabily. Pokud se potvrdí odhady, dosáhne CDU ve více než šestimilionové spolkové zemi svého nejhorší výsledku od roku 1966 a SPD dokonce od konce druhé světové války.

Pokles obou stran odpovídá do značné míry trendu na celonárodní úrovni, kde mají konzervativní unie CDU/CSU a SPD historicky nízkou podporu. O tom, že výsledky hesenských voleb výrazně souvisí s děním v Berlíně, svědčí i to, že 70 procent zdejších občanů je nespokojeno s celoněmeckou vládou. Před posledními volbami v roce 2013 jich přitom bylo jen 44 procent.

V SPD může dnešní propad vést k zesílení požadavků, aby strana odešla z nejistě působící a často rozhádané vlády kancléřky Merkelové do opozice. V CDU se zase mohou začít množit zatím spíše ojedinělé hlasy, které zpochybňují, jestli by Merkelová měla v prosinci znovu kandidovat na předsedkyni strany.

Ze slabosti CDU a SPD dokázali v Hesensku vytěžit především Zelení, kteří podle odhadu dostali 19,5 procenta hlasů, což je jejich dosud jednoznačně nejlepší výsledek v této zemi. Ve volbách před pěti lety měli 11,1 procenta. Do zemského parlamentu směřuje s 12,1 procenta poprvé protestní a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která tak už bude zastoupena ve všech 16 německých zemských sněmech.

Šestici parlamentních stran doplní svobodní demokraté (FDP) s asi 7,5, procenta a Levice se 6,6 procenta.

Kdo bude Hesensku příštích pět let vládnout, je zatím nejisté. Ministerský předseda Volker Bouffier (CDU) by si přál pokračování dosavadní koalice se Zelenými, která ale nemusí získat většinu. V úvahu by pak připadalo především několik různých trojkoalic. V té první - a zřejmě nejpravděpodobnější variantě - by se CDU a Zelení spojili ještě s FDP.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1