Černý kůň evropských voleb? Zelení se mohou stát klíčovým hráčem v novém parlamentu | info.cz

Články odjinud

Černý kůň evropských voleb? Zelení se mohou stát klíčovým hráčem v novém parlamentu

Od čtvrtka do neděle budou mít voliči 28 členských zemí možnost rozhodnout o novém složení Evropského parlamentu a už dnes je jasné, že hlasování 751člennou instituci výrazným způsobem promění. Průzkumy naznačují, že silní hráči (lidovci a socialisté) o několik desítek křesel přijdou a kdo naopak posílí, budou euroskeptické populistické strany v čele s italskou Ligou Mattea Salviniho. Svůj vliv v europarlamentu však zřejmě navýší i Zelení – ti sice ve volbách neočekávají „boom“, pomůže jim ale větší roztříštěnost europarlamentu.

Dvě největší politické síly Evropského parlamentu – lidovci (EPP) a socialisté (S&D) – nemají z očekávané fragmentace po evropských volbách zrovna radost, Zelení si však už dnes mnou ruce a těší se, že budou sedět u vyjednávacího stolu.

Mainstreamové středopravé a středolevé parlamentní skupiny podle očekávání přijdou v 751členném europarlamentu o desítky křesel, která naopak získají populistické euroskeptické strany. Podle aktuálního průzkumu Kantar Public mohou socialisté spadnout ze současných 186 křesel na 149 a lidovci z 217 míst na 180. Dvě hlavní politické skupiny tak s velkou pravděpodobností poprvé v historii přijdou o většinu a budou potřebovat „třetího do party“. 

„Je pravda, že Zelení mohou hrát jednu ze zásadních rolí při vytváření koalice. Bude ale záležet na jejich konečném výsledku, protože pokud si odmyslíme šest britských europoslanců, které Zelení dnes mají, průzkumy jim předpovídaly zisk kolem 45 až 55 křesel. A bude hodně záležet na tom, zda to bude těch 45, nebo 55,“ říká pro INFO.CZ expert Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář s tím, že ve druhém případě by většinu spolu s lidovci a sociálními demokraty měli. Pokud ale získají jen kolem 45 míst, už to tak jasné není.

Do sestavování koalic navíc zásadně promluví právě odchod Británie z Evropské unie. Protože se britská politická scéna stále nemůže dohodnout na způsobu, jakým brexit provést, musí se Spojené království účastnit evropských voleb, které už pro ně původně měly být pasé. Po eurovolbách tak 73 britských poslanců opět usedne do parlamentních lavic, i když jen na omezenou dobu – až Británie z EU vystoupí, odejdou i britští europoslanci. To sice Zeleným uškodí, stále ale není jasné, zda se brexit podaří naplnit do konce října, jak je dnes v plánu.

Evropská strana zelených navíc v průzkumech stále roste – podle aktuálního šetření Kantaru, na který se odvolává Evropský parlament, by mohla získat až 57 křesel. To sice není žádný dechberoucí výsledek, k tomu, aby doplnili chybějící proevropskou většinu, to však stačí. A právě v tom bude jejich role v době rostoucí popularity euroskeptických stran důležitá.

Podle Kováře se přitom v nadcházejícím složení Evropského parlamentu rýsují dvě proevropské koalice. Zaprvé to je již zmíněná aliance lidovců, socialistů a zelených, druhou sestavu však mohou EPP a S&D doplnit také Aliancí liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), kam nyní patří Hnutí ANO Andreje Babiše. Tyto plány ale komplikuje fakt, že stále není jasné, co z frakce ALDE zbude. Po volbách by ji totiž mohla nahradit nová skupina, která nyní vzniká pod taktovkou uskupení LREM francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

„To jsou dvě hlavní potenciální proevropské koalice, protože pozice ECR je už výrazně euroskeptičtější. Právě proto by Zelení a ALDE mohli hrát v nadcházejícím parlamentu důležitější roli – jsou to proevropské síly a s největší pravděpodobností budou v novém fragmentovaném parlamentu potřeba k vytváření hlasovacích koalic, ať už jde o obsazování Evropské komise nebo hlasování o jednotlivých legislativních návrzích,“ říká Kovář s tím, že vedle dvou nejsilnějších stran bude takováto třetí síla „jazýčkem na vahách“.

Zelení budou chtít diktovat vlastní požadavky

Díky fragmentaci Evropského parlamentu se tak Zelení zřejmě stanou klíčovou politickou silou, která si však začne klást vlastní podmínky. „Máme vekou šanci, že budeme rozhodovat o nových většinách. A budeme mít své požadavky – především v ekologických otázkách, sociální problematice a v otázkách právního státu,“ říká podle britského deníku The Guardian Bas Eickhout – nizozemský europoslanec a jeden ze dvou kandidátů Evropské strany zelených na post předsedy Evropské komise. Slova Eickhouta však nejsou nic překvapivého. Podle Kováře je „naprosto jasné a logické“, že se nové pozice budou Zelení snažit – jak už to v politice bývá – využít ve svůj prospěch.

„Tato role dává Zeleným poměrně silnou vyjednávací pozici a možnost prosadit si některé vlastní programové body. Pokud velké skupiny budou chtít sestavit většinu, obrátí se na Zelené, nebo na ALDE či euroskeptičtější strany a každému to bude dávat pozici, ze které budou moct prosadit své podmínky. A u Zelených a u ALDE bude pravděpodobnost najít společný průsečík mnohem větší než s jinými politickými silami,“ říká odborník na EU.

Pro evropské zelené tak bude posílení pozice v rámci europarlamentu další z politických úspěchů, které v poslední době zažívají i na úrovni národních států. Rostoucí popularita zelených stran byla viditelná už během loňských voleb v Bavorsku, ale i Lucembursku nebo v místních volbách v Belgii, kde byli ve čtyřech bruselských okrscích dokonce první.

Například v Bavorsku, kde strana ve volbách v roce 2013 získala jen 8,6 procent hlasů, se Zelení se 17,5 procenty v říjnu stali druhou nejsilnější stranou tamního parlamentu. Podle odborníka na německou politiku Vladimíra Handla se jim totiž podařilo nalákat tisíce liberálně smýšlejících voličů, pro které jsou Zelení moderní pokrokovou stranou. „Zelení postupně přebírají roli široké lidové strany. Je to strana vzdělaných lidí střední třídy, kteří mají ekologické a sociální hodnotové ukotvení a v uprchlické politice prosazují vstřícnost,“ popsal Handl důvody jejich úspěchu.

Zelení však v Evropě slavili úspěchy i letos – začátkem roku se dostali do švédského parlamentu a posílili i v dubnových volbách ve Finsku. Hlavním faktorem rostoucích preferencí Zelených v některých členských státech je stále zvyšující se povědomí a zájem lidí o životní prostředí. Strany, které od 80. let minulého století varují před negativními dopady globálního oteplování, v současnosti získávají na síle – svět totiž sleduje náhlé změny počasí, jako jsou letní vlny horka, záplavy a stále silnější hurikány, doslova v přímém přenosu a i to Zeleným „nahrává“.

Odborník ÚMV by však úspěchy Zelených nezveličoval. „Já bych byl s tvrzením, že jsou Zelení v Evropě zvlášť populární, velmi opatrný. Pokud se podíváme, na základě čeho se předpokládá jejich úspěch, jsou to místní volby v Belgii nebo v zemských volbách v Německu. Jediné národní volby, ve kterých uspěli, se staly ty lucemburské a je pravda, že úspěch zažili také ve Skandinávských zemích. Je tedy otázka, zda jsou Zelení skutečně tak populární, nebo jsou nyní ve fázi, kdy se jim podařilo uspět v méně důležitých volbách,“ říká Kovář.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud