Češi jsou největšími euroskeptiky, ukázal průzkum. Po čem touží Středoevropané a jak vidí EU? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi jsou největšími euroskeptiky, ukázal průzkum. Po čem touží Středoevropané a jak vidí EU?

Češi jsou největšími euroskeptiky, ukázal průzkum. Po čem touží Středoevropané a jak vidí EU?

Rozsáhlý průzkum veřejného mínění v České republice, Maďarsku, Rakousku, Slovensku a Slovinsku ukazuje, že značná část Středoevropanů si myslí, že s nimi Evropská unie nejedná spravedlivě. Přesto v ní chtějí zůstat, ale zároveň touží po silných vůdcích a kulturně homogenní společnosti. Češi jsou ze Středoevropanů největšími euroskeptiky. Šetření zveřejnil think-tank Europeum.

Přes 54 Čechů si přeje zůstat v Evropské unii. To je ale nejméně ze středoevropských zemí, ukázal rozsáhlý průzkum veřejného mínění, který zveřejnil tento měsíc think-tank Europeum ve spolupráci s podobnými organizacemi ze Slovenska, Maďarska, Slovinska a Rakouska.

V Rakousku chce zůstat v unii 77 procent lidí, na Slovensku 69 a ve Slovinsku 79 procent. V Maďarsku, kde vyhrála nedávno volby strana Fidesz, jejíž představitelé kritizují Evropskou unii, chce podle šetření v unii zůstat dokonce 84 procent obyvatel. Vyjádřilo se tak dokonce i procent 78 voličů Fidesz a 87 procent nacionalistické a protiunijní strany Jobbik. Průzkumy ovšem probíhaly ještě před maďarskými volbami.

Přitom podstatná část Středoevropanů tvrdí, že s jejich zemí nezachází Evropská unie spravedlivě. V Česku s tvrzením, že se evropské instituce chovají férově, nesouhlasí 70 procent lidí, na Slovensku 49, ve Slovinsku 48 a v Rakousku a v Maďarsku 39 procent lidí. To by mohlo být jedním z důvodů, proč ve střední Evropě zdánlivě sílí euroskeptické tendence, a jedním z kořenů populismu, jehož příčiny projekt hledal.

Zároveň si Středoevropané podle průzkumu velmi cení silného politického vůdce, přičemž tato myšlenka je nejsilnější v Maďarsku a ve Slovinsku. Domnívají se také, že existuje obrovský rozdíl mezi názorem občanů a politickými elitami. A důležitá je pro ně také kulturně homogenní společnost, což se často projevuje v odmítavém postoji vůči přistěhovalcům.

Nejvíce oceňují kulturně homogenní společnosti Slováci, kde tato otázka hraje pozitivní roli pro 85 procent obyvatel. Nejméně lidí se tak naopak vyjádřilo v Česku. Jen 65 procent dotázaných Čechů vnímalo otázku kulturně homogenní společnosti jako pozitivní osobně důležitou věc.

Ve všech sledovaných zemích si přitom většina obyvatel myslí, že tamní politici používají Evropskou unii jako obětního beránka, na kterého svádejí vlastní chyby a neschopnost. A zároveň naprostá většina obyvatel chápe Evropskou unii jako přínos pro ekonomiky jejich zemí a zajištění jejich bezpečnosti.

Průzkum proběhl v České republice na více než 500 dotazovaných. Podobné počty byly použity u ostatních zemí a pracovalo se s jednotlivými vzdělanostními a věkovými skupinami.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.