Česko odmítlo socialistu v čele EU. Hra o unijní trůny skončila krachem a další je na obzoru | info.cz

Články odjinud

Česko odmítlo socialistu v čele EU. Hra o unijní trůny skončila krachem a další je na obzoru

18hodinové jednání lídrů unijních zemí o obsazení vrcholných postů EU skončilo bez výsledku. Země se neshodnou na tom, kdo má v příštích letech vést Evropskou komisi, od čehož se odvíjí rozdělení dalších křesel. Hlavní překážkou se stala osoba Franse Timmermanse, jehož nominace do čela komise je pro některé země včetně Česka nepřijatelná. Špičky zemí EU se znovu sejdou zítra dopoledne, do té doby hledají kompromis na separátních jednáních.

Tím, kdo bouchnul do stolu a nekončící jednání dnes krátce po poledni utnul, se stala Angela Merkelová – podle německé kancléřky bude lepší, když se prezidenti a premiéři na klíčové rozhodnutí ovlivňující Evropskou unii na příštích pět let raději vyspí. Znamená to další prostor pro separátní jednání, která mají patovou situaci odblokovat. Jak tvrdí polský premiér Mateusz Morawiecki, přestávka „je pouze teoretická, protože rozhovory pokračují non-stop“.

Hlavním jablkem sváru se stala možná nominace Nizozemce Franse Timmermanse na pozici předsedy Evropské komise. Obsazení postu po Jeanu-Claudu Junckerovi mělo být součástí širšího balíčku dohod, jež údajně odsouhlasila část unijních zemí už před bruselským summitem na schůzce G20 v japonské Ósace.

Podle této dohody mělo křeslo Komise připadnout Timmermasovi, který byl před eurovolbami takzvaným spitzenkandidátem socialistické frakce S&D, zatímco post předsedy europarlamentu Manfredu Weberovi, který byl volebním lídrem vítězné Evropské lidové strany (EPP).

Nové řešení, které mělo podporu Německa, Francie nebo Španělska, však mnohým lídrům není po chuti. Do čela odboje namířeného proti Timmermansovi se postavili hlavně premiéři zemí visegrádské skupiny, tedy Polska, Maďarska, Slovenska a Česka, kteří tuto možnost ostře kritizovali už před summitem. „V minulosti jsme měli pocit, že nebyl vůči našemu regionu příliš pozitivní,“ řekl na konto Timmermanse premiér Babiš, který jeho nástup do čela Komise rezolutně odmítá s odkazem na tzv. migrační kvóty a údajné předsudky vůči východní části EU.

V4 však nebyla v kritice úplně osamocená – proti návrhu se postavila také Itálie. Jak podle serveru Politico vysvětlil italský premiér Giuseppe Conte, pro Řím není trnem v oku výhradně osoba Timmermanse, ale „balíček“ personálních dohod jako takový – protože byl narýsovaný už před summitem a zrodil se mimo evropské vyjednávání.

Proti socialistickému reprezentantovi se vyslovil také německý komisař pro rozpočet Günther Oettinger z CDU. Spolustraník Merkelové na twitteru napsal, že „výhrady vůči Timmermansovi chápe“, protože volby do Evropského parlamentu vyhrály strany sdružené v lidovecké frakci EPP, a ne socialisté. Na to upozorňují i někteří unijní lídři, jejichž strany jsou součástí evropské rodiny EPP, podle nichž není důvod, aby se do čela Komise postavil socialista.

Slovy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona tak summit skončil „prohrou“, která hází špatné světlo na Evropskou radu i Evropu jako takovou. „Nikdo nemůže být spokojený s tím, se po tolika hodinách odehrálo,“ prohlásil podle serveru Politico.

Vzhledem k tomu, jak velká opozice se vůči Timmermansovi objevovala – a to jak ze strany europarlamentních frakcí, tak členských zemí – se však prozatímní krach summitu dal očekávat, míní odborník na EU z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář. Jak upozorňuje pro INFO.CZ, navržené řešení, které favorizovalo Timmermanse, bylo řadou premiérů z EPP vnímáno jako oslabení „jejich“ frakce.

„Timmermans však neměl podporu nejen v rámci nadstranické úrovně, ale i té geografické,“ říká Kovář s tím, že revolta V4 by sama o sobě nestačila, k Visegrádu se však přidaly i další země – například Rumunsko, Lotyšsko, Litva či Chorvatsko. Plán byl navíc vnímaný jako německo-francouzský projekt, což mu v očích řady zemí také uškodilo.

Jak tvrdí Kovář, výsledek summitu neznamená, že by byl Timmermans úplně ze hry. Podle slov italského premiéra balíček dohod v současnosti čelí opozici asi „desíti až 11 zemí“ a u kulatého stolu se začala objevovat i další nová jména. Odhadnout výsledek zítřejších rozhovorů v době vydání tohoto textu není možné.

Podle Kováře je reálné, že se unijní lídři nedohodnou ani zítra – a to přesto, že zástupci jednotlivých zemí opakovaně zdůrazňovali, že chtějí mít jména odsouhlasená ještě před úterní ustavující schůzí Evropského parlamentu. V opačném případě totiž europarlament rozhodne o svém novém šéfovi bez ohledu na představy unijních lídrů a tím by ze složité skládačky, kdy se nejsilnější země EU přetahují o jednotlivé posty, vypadlo jedno lukrativní místo. Právě toto riziko bude pro unijní lídry zítra největší motivací, aby se navzdory hlubokým rozdílům v názorech nakonec dohodli.

„Nemyslím si ale, že by unijní lídři zítra přistoupili k hlasování, pokud jde o nominaci na předsedu Evropské komise. Je to sice možnost, jak situaci řešit, ale zatím není situace dost vypjatá a takový krok by Evropu navíc ještě víc rozdělil,“ říká Kovář. O možnosti hlasování se začalo mluvit během dnešního jednání, předseda Evropské rady Donald Tusk ji však okamžitě smetl ze stolu s tím, že se unijní lídři mají dohodnout na základě konsenzu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud