Chaos v Británii: Premiérčin plán Londýnu sváže ruce, Davis chce zatlačit na Brusel, říká expert | info.cz

Články odjinud

Chaos v Británii: Premiérčin plán Londýnu sváže ruce, Davis chce zatlačit na Brusel, říká expert

Jak mají být nastaveny budoucí vztahy mezi Velkou Británií a Evropskou unií po brexitu? To je otázka, nad kterou si řadu měsíců láme hlavu celé Spojené království a na kterou konečně odpovídá kompromisní návrh britské vlády, který minulý pátek představila premiérka Theresa Mayová. Pro britského ministra pro brexit Davida Davise, který je zároveň zastáncem takzvaného „tvrdého brexitu“, stejně jako ministra zahraničí Borise Johnsona se ale plán stal důvodem k rezignaci. „Čas pro vyjednávání se krátí a po páteční dohodě je zřejmé, že Británie bude o svém budoucím vztahu s EU vyjednávat spíše smířlivěji,“ říká pro INFO.CZ analytik Kryštof Kruliš. Co bude návrh Mayové pro Británii znamenat a jak rezignace důležitých mužů ovlivní vyjednávání?

Unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier si bude muset zvykat na nový protějšek. Britský ministr pro brexit David Davis, který s Barnierem dlouhé měsíce ladil odchod země z Evropské unie, v noci na dnešek rezignoval. Podle odborníka na vztah Evropské unie s anglofonními zeměmi z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštofa Kruliše však nejde o nečekaný krok – Davis svůj možný odchod totiž předznamenával už několik měsíců dopředu.

Do ministerské funkce vlády Theresy Mayové vstupoval Davis jako zastánce „tvrdého brexitu“, který byl v minulosti spíše na okraji Konzervativní strany, osudné referendum z roku 2016 ho ale vyneslo do popředí. S tím, jak se vyvíjelo jednání mezi Londýnem a Bruselem, se ale začala umírňovat i pozice Mayové. Premiérka tak začala pozici k brexitu směřovat v jiném kurzu, než prosazoval Davis.

„Už dříve se tedy spekulovalo, že by taková reakce mohla přijít. Z tohoto hlediska to blesk z čistého nebe není a odpovídal tomu i vývoj posledních týdnů a dní. Záviselo to spíš na nějakém osobním rozhodnutí Davise, jestli dokáže páteční dohodu kabinetu se svými postoji skloubit,“ říká Kruliš. Právě kompromisní návrh o budoucím nastavení vztahů mezi Londýnem a Bruselem se však stal důvodem, proč se Davis rozhodl z vlády odejít.

Postoj Mayové je totiž podle něj příliš měkký a jak napsal v rezignačním dopise, Londýn se kvůli kompromisnímu návrhu ocitne v „lepším případě ve slabé vyjednávací pozici“. Plán, na kterém se v pátek shodla vláda a který ještě musí odsouhlasit parlament, totiž navrhuje zachovat zónu volného obchodu s EU pro průmyslové a zemědělské výrobky. Británie by se přitom i nadále řídila pravidly unie.

„Podle návrhu bude Británie v následujících týdnech vyjednávání s EU chtít zónu volného obchodu s unií a bude zároveň souhlasit s nějakým souborem pravidel, který bude platit jak v EU, tak v Británii. Pravděpodobně by to znamenalo, že větší váhu při vytváření pravidel bude mít Evropská unie, zatímco Londýn bude mít k dispozici nějaký mechanismus, prostřednictvím kterého se k těm pravidlům bude vyjadřovat – spíše je ale bude přijímat, než že by je sám aktivně vytvářel. Právě to je předmětem té hlavní kritiky, protože Británie bude do určité míry svázaná v určitých mantinelech,“ vysvětluje Kruliš.

Plán Mayové, který má být „přátelský k podnikání“, má nastartovat váznoucí rozhovory s Bruselem, které se v následujících měsících mají dostat do cílové rovinky. Finální text o vystoupení země z evropského bloku, ke kterému má dojít na jaře 2019, mají vyjednavači EU a Londýna připravit do říjnového summitu, aby dokument mohl včas projít ratifikačním procesem. Zároveň by měl být hotový i text politické deklarace, která se bude týkat právě budoucí podobě vzájemných vztahů.

„Čas pro vyjednávání se krátí a po páteční dohodě je zřejmé, že Británie bude o svém budoucím vztahu s EU vyjednávat spíš smířlivěji,“ říká Kruliš. Mayová tak vytvořila kompromisní návrh, který má směřovat k udržení těsnější obchodních vazeb s EU. Britský a evropský byznys je totiž díky letům členství Spojeného království v EU vzájemně velmi provázaný, cílem plánu je tedy to, aby mohl volný pohyb zboží proudit po brexitu stejně jako doposud. Podle Kruliše je ale daní jejího návrhu to, že Británie bude mít v jednání se třetími zeměmi svázané ruce.

„Pokud se Británie zaváže k jednotnému systému pravidel s EU, zavírá si svým způsobem dveře pro to, aby mohla nabídnout třeba Spojeným státům, Kanadě, Austrálii, Novému Zélandu nebo Indii nějaké vstřícné kroky v oblasti obchodu. Například pokud EU prosadí do seznamu pravidel nějaké regulace ke geneticky modifikovaným potravinám, Británie je bude muset uplatňovat jak v rámci produkce na svém území, tak pro dovoz ze třetích zemí,“ říká odborník.

„Pokud bude takováto vize skutečně dohodnutá, znamená to, že Británie zůstane s Evropskou unií semknutá. Bude mít sice o něco větší manévrovací prostor než v rámci unie, ten ale bude poměrně omezený – to vše kvůli tomu, aby volný obchod mezi EU a Londýnem mohl proudit jako doposud,“ dodává Kruliš.

Britská premiérka tak v porovnání se svými dřívějšími tvrdými výroky směřujícími do Bruselu v mnohém ustoupila. V minulosti například odmítala jakoukoliv soudní kontrolu EU nad Británií a tvrdila, že Británie bude mít po brexitu naprostou volnost při jednání se třetími zeměmi. Právě tyto požadavky patřily mezi takzvané „red lines“ – červené linie, přes které při vyjednáváních neměl přejet vlak, podle dnešních britských médií však tyto čáry jaksi zrůžověly.

„Vize, se kterou chce jít nyní Mayová do vyjednávání, jsou za hranou toho, co bylo původně avizováno jako něco nepřekročitelného,“ říká Kruliš s tím, že společně se zmiňovaným souborem pravidel se totiž Británie možná dostane pod soudní kontrolu EU, která by prosazování těchto pravidel ohlídala.

„To ukazuje, že prorostlost britské ekonomiky se zbytkem EU je obrovská a že politické síly, které volají po tom, aby Británie nepřišla o pracovní místa a výhodné postavení byznysu v EU, jsou natolik hlasité, že kompromis tomu musel nakonec vyjít vstříc a lze předpokládat, že původně ‚nepřekročitelné čáry‘ nakonec překročeny budou,“ tvrdí analytik.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

Právě to se ale nelíbí Davisovi, podle kterého už není možné, aby Londýn Bruselu ve vyjednávání dál ustupoval. „Davis chtěl do Bruselu vyslat signál, ať už na Británii tak netlačí, že ústupků už udělali dost a že v zemi existuje politický proud, který ty ústupky považuje za přílišné a je to maximum, kam chce Británie dojít. Jak to bude přijato v Bruselu, to je otázka,“ říká Kruliš.

Právě to naznačil Davis i v dnešním vysvětlení své rezignace pro televizi BBC. Odcházející ministr se prý obává, že brexitový plán Mayové je vůči Evropské unii příliš vstřícný a povede jen k dalším ústupkům ze strany Británie.

„Doufám, že moje rezignace vyvolá tlak na britskou vládu, aby další ústupky nečinila,“ prohlásil Davis s tím, že nechce zpochybňovat pozici Mayové a ani vyzývat další ministry k rezignaci. Právě to ale odpoledne stalo a Davise brzy následovali další.

Spolu s ministrem pro brexit se k odchodu rozhodl i jeho náměstek Steve Baker, odpoledne pak ohlásil rezignaci i další zastánce tvrdého brexitu a ministr zahraničí Boris Johnson. Stejně jako v případě Davise, kterého má nahradit bývalý advokát a konzervativní poslanec Dominic Raab, je i Johnsonův důvod k rezignaci v pátek dojednaný plán odchodu země z EU a neshody, které kolem něj v kabinetu opanují.

Série ohlášených odchodů z vlády tak ukázala, jak moc je vláda premiérky Mayové v pohledu na brexit nejednotná. Vnitropolitické boje přitom pozici Londýna při vyjednávání s Bruselem zrovna neposílí.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud