Dánská ultrapravice sílí. Do parlamentu míří strana, která chce deportaci muslimů a pálí korán | info.cz

Články odjinud

Dánská ultrapravice sílí. Do parlamentu míří strana, která chce deportaci muslimů a pálí korán

Parlamentní volby v šestimilionovém Dánsku nejsou událostí, která by mívala v Evropě větší pozornost, letos je to ale jinak. Dánové půjdou k hlasovacím urnám zkraje června a podobně jako v dalších zemích Evropy se i severoevropské království v posledních letech potýká s nárůstem krajní pravice. Do parlamentu by se přitom mohlo dostat i nové ultrapravicové uskupení Stram Kurs neboli Tvrdá linie, jehož lídr požaduje deportaci všech muslimů a před nedávnem se dostal do střetu s policií poté, co na demonstraci chtěl pálit korán.

Jsou to teprve dva roky, co krajně pravicová nacionalistická strana Stram Kurs vznikla, dnes – tedy pouhý měsíc před parlamentními volbami – to vypadá, že by mohla těsně překročit dvouprocentní hranici a obsadit několik poslaneckých lavic. Ultrapravicové hnutí, které se ostře vymezuje proti islámu a imigraci, založil v roce 2017 Rasmus Paludan – právník s výstředním smyslem pro oblékání, který se proslavil především štvavými videi proti muslimům na YouTube.

Velká část těchto videí byla pořízena během četných demonstrací, které strana s oblibou pořádá zejména v přistěhovaleckých lokalitách. Jeden z takových „protestů“, na kterých se Paludan obvykle naváží do muslimské části dánského obyvatelstva, se uskutečnila v polovině dubna v kodaňské čtvrti Nörrebro, kde se ultrapravicový lídr snažil zapálit korán, svůj čin ale díky zásahu policie nedokončil.

Paludanovo chování v Kodani rozpoutalo sérii násilností. Lidé rozhořčení jeho veřejným výstupem si svůj hněv začali vybíjet zapalováním aut a kontejnerů nebo házením petard a dlažebních kostek na policisty, kteří následně zadrželi přes 20 lidí. Velké části dánské společnosti není burcování ultrapravicového politika zrovna po chuti, zároveň ale roste počet těch, kdo mu tleskají.

Tím, že Stram Kurs posbírala 20 tisíc podpisů dánských voličů, se strana kontroverzního právníka zařadila mezi celkem třináct partají, které budou soutěžit o křesla v dánském parlamentu. A podle aktuálních průzkumů má Stram Kurs šanci, že se po červnových volbách do parlamentu skutečně dostane.

Ukazuje to pondělní průzkum Voxmeter, který Tvrdé linii předpovídá zisk kolem 2,4 procent. To sice není moc, strana by tak ale překonala dvouprocentní hranici potřebnou k tomu, aby se do parlamentu s celkovým počtem 179 poslanců dostala. Získat by však mohla ještě víc – dřívější průzkumy jí podle agentury Reuters předpovídají zisk dokonce 2,7 a 3,9 hlasů.

Růst preferencí Stram Kurs je trnem v oku především dalším dánským stranám, které také vystupují proti přistěhovalectví – především pravicově populistické Dánské lidové straně (DF), které v současnosti patří 37 poslaneckých křesel – jen o deset méně než prvním Sociálním demokratům.

„Dánská lidová strana dnes podporuje menšinový kabinet a udržení či posílení jejího vlivu je zásadní pro vytvoření vlády a její program,“ řekl už před časem pro INFO.CZ odborník Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář s tím, že pokud DF v červnových volbách uspěje, může to mít značný dopad na evropskou politiku Dánska a tedy i na zbytek Evropské unie.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbách

A právě Dánské lidové straně by Stram Kurs mohla přebrat část voličů – především těch radikálnějšího ražení. Zatím je však Paludanova strana spíše minoritní politickou silou a vzhledem k široké konkurenci protiimigračních stran to pro něj nebude zrovna jednoduché se na dánské politické scéně prosadit.

„O hlasy voličů, kteří jsou proti přistěhovalectví, bude muset soutěžit s Dánskou lidovou stranou nebo Novou pravicí, což jsou již zavedené politické strany,“ říká pro britský list the Guardian odborník Rune Stubager z Aarhusské univerzity, který Paludana označuje za „novou kreaturu v cirkuse“ dánské politiky.

Podle odborníka přitom bude zajímavé sledovat i to, jak na vystupování Stram Kurs zareagují ostatní protiimigrační strany. „Budou muset říct, že ne všichni muslimové jsou kriminálnící a to pro ně bude nová věc,“ dodává Stubager. Zmírňování rétoriky po nástupu Stram Kurs přitom lze sledovat už dnes – před volbami se od ní většina ostatních stran distancuje a odmítá, že by s ní po volbách spolupracovala.

Někteří dánští politici však varují, že Stram Kurs je pro Dánsko hrozba nejen kvůli tomu, že se zřejmě dostane do parlamentu – ministr obrany Claus Frederiksen už před časem připustil obavy, že jednání jejích členů, kteří na veřejnosti zapalují korán, pohazují s ním, nebo ho dokonce balí do slaniny, může v Dánsku zvýšit hrozbu teroristického útoku. I to je možná jeden z důvodů, proč od ní ostatní dávají ruce pryč.

„Musíme podotknout, že je rozdíl mezi námi a těmi, kteří chtějí vyčistit komunity vybrané na základě jejich víry nebo rasy…Nechci legitimizovat lidi, kteří ukazují na dánské občany a tvrdí, že nepatří do naší společnosti jen kvůli náboženství. Nechci je legitimizovat tím, že s nimi budu spolupracovat,“ říká pro Guardian Morten Östergaard, lídr Sociálně liberální strany Dánska, která má v parlamentu osm křesel.

Zatímco šéf liberálů se od nové ultrapravicové strany distancuje, například dánský premiér Lars Lökke Rasmussen a šéf vládní strany Venstre zatím nechce k případné spolupráci se Stram Kurs zaujímat stanovisko – prý si počká až na konečný výsledek voleb.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud