Doprava v EU v ohrožení: Právní chaos pocítí i české firmy, varují europoslanci | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Doprava v EU v ohrožení: Právní chaos pocítí i české firmy, varují europoslanci

Doprava v EU v ohrožení: Právní chaos pocítí i české firmy, varují europoslanci

Mezinárodní dopravu v Evropě trápí právní nejistota, jejíž konec je zatím v nedohlednu. Za nepřehlednou situaci mohou nefunkční celoevropská pravidla, jejichž úpravu se nedaří dohodnout v unijních institucích, a také snahy některých západoevropských států pomocí vlastní legislativy vyhánět ze svých trhů konkurenci ze střední a východní Evropy. Podle řady europoslanců nese vinu i Evropská komise, která již několik let bezvýsledně zkoumá, zda národní zákony upravující minimální mzdu neodporují společnému právu.

„Už tomu jsou tři roky, co Komise zahájila šetření s Německem o tom, zda je zákon o minimální mzdě MiLoG v souladu s unijním právem, a dodnes nemáme od Komise jasné stanovisko. Stejně je tomu i v případě francouzského zákona Loi Macron nebo rakouského LSD-BG,“ říká česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO/ALDE). Spolu s dalšími kolegy v Evropském parlamentu (mezi nimi další české europoslankyně Dita Charanzová, také ANO/ALDE, a Michaela Šojdrová, KDU-ČSL/EPP) se proto v minulých dnech obrátila na eurokomisařku pro dopravu Violetu Bulcovou a vyzvala ji, aby instituce co nejrychleji došla k nějakému závěru.

„Komise bohužel nedbá našich opakovaných apelů a svým pasivním přístupem pouze přiživuje půdu právní nejistoty pro naše firmy,“ vysvětluje Dlabajová.

Zmiňované zákony Loi Macron a MiLoG, které před několika lety přijaly Francie a Německo, požadují, aby zahraniční, a tím pádem i čeští, dopravci vypláceli svým zaměstnancům minimální mzdu podle francouzských, resp. německých zákonů. Chtějí také, aby firmy v těchto zemích zřizovaly své zastoupení. Dopravní firmy se proti takovým požadavkům ohrazují a tvrdí, že legislativa pro ně znamená nepřiměřenou zátěž – finanční i administrativní. U právníků navíc vzbuzuje pochyby, zda je vůbec v souladu s evropským právem.

„My, níže podepsaní europoslanci, jsme znepokojeni současnou situací, která panuje v sektoru mezinárodní dopravy v EU. Kvůli různým národním regulacím evropské dopravní společnosti už několik let fungují v právním chaosu,“ píší proto v dopise, který je k nahlédnutí zde. Kamionová doprava zaměstnává v Evropě až pět milionů lidí.

Europoslanci připomínají, že se celá situace navíc zkomplikovala poté, co Evropský parlament na začátku měsíce shodil ze stolu již dohodnutý kompromis o tzv. silničním balíčku. Tato speciální pravidla pro kamionovou dopravu v Evropě, která se soustředila na vysílání řidičů do zahraničí, kabotáž a lepší sociální ochranu řidičů kamionů v rámci EU, se tak opět ocitla na začátku legislativního procesu a po skončení letních prázdnin se s vyjednáváním začne nanovo. Podle českých poslanců za to nesou odpovědnost západní státy.

„Jedná se o citlivou a komplikovanou legislativu, na které je složité najít shodu. Západoevropští poslanci se snaží pravidla maximálně zpřísnit a zvýšit sociální ochranu tak, aby dopravci z východoevropských států přišly o svou konkurenční výhodu,“ řekla k tomu po skočení hlasování pléna ve Štrasburku europoslankyně Michaela Šojdrová. „Prokázalo se, že ze zcela zištných důvodů ochrany jejich vlastního trhu situaci zkrátka řešit nechtějí, a konstatně odmítají to, na čem jsme se už dříve dohodli,“ dodává k tomu Dlabajová.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.