Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Drsné vysvědčení pro Google a Facebook: Bruselu přerostly přes hlavu a obírají tvůrce, míní většina dotázaných

V Evropském parlamentu se schyluje k zásadnímu rozhodnutí, které předurčí budoucnost médií. Europoslanci budou už příští týden rozhodovat o směrnici, která má narovnat vztahy mezi tvůrci a vydavateli obsahu na jedné straně a internetovými giganty v čele se společnostmi Google a Facebook na straně druhé. Právě zmíněné firmy v současnosti snadno vydělávají na cizím obsahu, aniž by za něj nesly odpovědnost. V mnoha lidech jejich moc vyvolává obavu, jak dokládá průzkum uskupení Europe for Creators. Podle něj dvě třetiny respondentů míní, že technologické společnosti mají větší vliv než samotná Evropská unie.

Autoři průzkumu, který zveřejnilo uskupení Europe for Creators, se ptali lidí napříč Evropskou unií a jejich zjištění umožňují vůbec poprvé udělat si před klíčovým hlasováním komplexní obrázek o náladách společnosti.

67 % respondentů se domnívá, že platformy jako Google a Facebook mají větší moc než Evropská unie. A jen o něco méně Evropanů míní, že vliv těchto společností přímo narušuje suverenitu a nezávislost evropských států. Google a Facebook drží ve svém oboru takřka monopolní postavení a vládnou skrze reklamu a zobrazovaný obsah ohromnou silou. 66 % respondentů ovšem věří, že se tyto internetové platformy nedělí spravedlivě o zisky s tvůrci, na jejichž obsahu vydělávají obří částky.

Právě narovnání finančních vztahů mezi vydavateli a internetovými platformami a srovnání autorského práva s realitou jsou hlavními cíli směrnice, o které bude evropský parlament rozhodovat. Přitom 81 % respondentů zastává názor, že by platformy měly spravedlivěji odměňovat mediální organizace. A celých 87 % dotázaných podporuje vznik zákonů na ochranu práv umělců.

Infografika: Duopol a příjmy z reklamy

Uskupení Europe for Creators nabízí skrze tato čísla pohled na vnímání problematiky v Evropské unii jako celku, v rámci šetření ale získalo taky výsledky pro samotnou Českou republiku, které jsou následující:

  • 66 % Čechů věří, že technologičtí giganti mají větší moc než EU.
  • 66 % Čechů věří, že internetové platformy se nedělí spravedlivě o své příjmy s tvůrci.
  • 69 % Čechů podporuje vznik nových pravidel, která zaručí ochranu a spravedlivé odměňování tvůrců.

Poslední budíček

„Tyto výsledky jsou do očí bijící a měly by europoslancům posloužit jako poslední budíček před hlasováním o směrnici. Rovnováha sil musí být obnovena ve prospěch tvůrců a občanů Evropské unie,“ řekla k výsledkům Véronique Desbrosses, generální manažerka Evropského sdružení autorských organizací GESAC. „Evropští poslanci mají budoucnost Evropské unie ve svých rukou. Lidé promluvili, teď musí jednat zákonodárci.“

V rámci internetového průzkumu se k výše uvedeným otázkám vyjádřilo na konci srpna 6600 lidí starších 18 let ze Španělska, Itálie, Německa, Polska, České republiky, Rumunska, Řecka a Francie. Na tyto státy připadá podle tvůrců průzkumu v Evropském parlamentu 60 % poslanců. V diskuzích o směrnici jsou proto rozhodujícím činitelem. „Jedná se o vůbec první průzkum, který se zaměřil na vnímání vlivu globálních technologických gigantů na fungování demokracie v Evropě. Jeho výsledky jednoznačně ukazují, že evropští občané očekávají činy,“ řekl Jean-Daniel Lévy, ředitel názorové sekce společnosti Harris Interactive, která data zpracovala.

Směrnice, o které bude Evropský parlament hlasovat 12. září, vyvolává v Evropě ostrou debatu. Kritici materiálu v čele s evropskými pirátskými stranami se obávají cenzury internetu, což ovšem patří mezi nejčastěji opakované mýty, a kampaň proti přijetí směrnice provázela v uplynulých týdnech masivní kampaň včetně výhrůžek europoslancům.

Po přijetí nových pravidel naopak volají vydavatelé, prestižní tiskové agentury nebo autorské svazy a umělci, jako například 165 evropských filmařů, kteří na europoslance apelovali přímo na filmovém festivalu v Benátkách.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1