Evropská unie udělala při vyjednávání o brexitu celou řadu kompromisů, ale ještě má prostor na víc. V rozhovoru pro INFO.CZ to říká německý ekonom, ředitel Centra ekonomických studií Mnichovské univerzity a jeden z členů evropské poradní skupiny EEAG Clemens Fuest. „Myslím, že je ještě prostor na to přijmout na poslední chvíli změny brexitové dohody. Do smlouvy by se mohlo připsat, že pokud Británie zůstane členem celní unie, bude mít možnost sedět u vyjednávacího stolu,“ popisuje Fuest, kam podle něj může unie ustoupit. Co by znamenal brexit bez dohody? Jak je Německo připravené na černý scénář tvrdého brexitu? A proč Evropa stojí na křižovatce?
Potom, co britský parlament v lednu poprvé odmítl brexitovou dohodu vyjednanou premiérkou Mayovou, jste prohlásil, že by se evropská a britská strana měly vrátit k jednacímu stolu, protože tvrdý brexit by byl prohrou. Jaké pocity máte dnes, když vidíte chaos v britském parlamentu, kdy ani tři dny před původně plánovaným datem odchodu Británie (29. března) není nic jasné?
Cítím se stejně jako v lednu. Stále si myslím, že by byla velká politická prohra, kdyby došlo na tvrdý brexit. Bohužel to je ale scénář, který je možný. Podle mě je dobře, že se původní termín prodloužil na 12. dubna – jednoduše proto, že deadline v podobě konce června (jak navrhovala premiérka Mayová – pozn. redakce) by zastínil evropské volby. Nemůžeme strávit veškerý čas před volbami tím, že budeme diskutovat o brexitu.
Clemens Fuest
Německý ekonom, předseda Institutu pro ekonomický výzkum, člen European Economic Advisory Group (EEAG) a ředitel Centra ekonomických studií Mnichovské univerzity. Ve své vědecké činnosti se věnuje především hospodářské a rozpočtové politice, zdanění a evropské integraci. Profesor Fuest působil na řadě univerzit včetně Oxfordské univerzity a byl členem poradních orgánů německé vlády či Evropské komise. Jeho práce publikují přední ekonomické časopisy, pravidelně přispívá také do veřejné debaty o fiskální politice. Často ho citují prestižní deníky jako Frankfurter Allgemeine Zeitung, Financial Times nebo Wall Street Journal. Do Prahy přijel na pozvání CERGE-EI – společného pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu AV ČR.Zároveň si ale myslím, že by bylo dobré změnit strategii a prodloužit brexit minimálně o dva roky. To by sice znamenalo, že se Británie bude účastnit voleb do Evropského parlamentu, na druhou stranu se ale poměrně jasně ukazuje, že Spojené království v tuto chvíli nedokáže přijmout rozhodnutí a dohodu schválit. Proto si myslím, že je potřeba získat víc času a celý proces od základů přehodnotit.
Pak je tu ale i druhá možnost. Myslím, že je ještě prostor na to přijmout na poslední chvíli změny brexitové dohody. Do smlouvy by se mohlo připsat, že pokud Británie zůstane členem celní unie, bude mít možnost sedět u vyjednávacího stolu. Členství Británie v celní unii by bylo dobré pro všechny, Londýn ale nemůže přistoupit na to, že nebude mít žádný hlas, když bude EU například podepisovat smlouvu o volném obchodu se Spojenými státy. Právě to by totiž členství v celní unii pro Británii znamenalo – nemohla by se účastnit vyjednávání o obchodních dohodách. Pokud by unie přistoupila na to, že Britové budou moct sedět u vyjednávacího stolu, neznamenalo by to pro ni větší ztráty a zabránila by tak tvrdému brexitu.
Co by podle vás neřízený brexit pro Evropu znamenal?
Znamenalo by to velkou ránu a narušení obchodní a ekonomické výměny. Ekonomika Evropské unie je už teď velmi křehká a tvrdý brexit by byl další zásah do už tak nestabilní situace. Ty nejzávažnější dopady by ale byly politického charakteru – tvrdý brexit by přinesl ekonomické potíže, které by odstartovaly vzájemné obviňování, kdy by jedna strana házela vinu na druhou. Proto je podle mě největším ohrožením právě podkopání důvěry a politických vztahů, kvůli kterému by se mohla vytratit schopnost v budoucnu spolupracovat. Tvrdý brexit by tedy přímo poškodil ekonomiku, zároveň by ale do budoucna mohl ohrozit spolupráci v mnoha dalších oblastech.
