Během nedávné přípravy na rozhovor do médií jsem si uvědomila jednu zajímavou souhru okolností. Slovensko jako jediná země V4 je v eurozóně a zároveň se jako jediné vyhnulo žalobě Evropské komise kvůli nedodržení uprchlických kvót. Vede členství v eurozóně k větší zodpovědnosti či zralosti?
Společná měna „se narodila“ 1. ledna 1999. Od té doby euro překonalo porodní bolesti i pubertu a vstupuje do zralého věku. Ukázalo svou životaschopnost, atraktivitu jako rezervní měna ve světě a především posloužilo jako stabilizace ekonomik. Bez eura by Řecko bylo jistě již dávno „failed state”. Díky euru byla italská vláda, v níž mají zásadní slovo populisté, nucena přijmout střídmější a zodpovědnější rozpočet a nemůže zbytečně utrácet. Euro bude zcela jistě stabilizátorem Evropské unie po odchodu Velké Británie, neboť eurozóna nabude na relativní síle a důležitosti.
V Evropském parlamentu se mnou sedí kolegové, kteří se této problematice věnují a rozumí lépe než já. Ale jako europoslankyně a politička cítím povinnost se k euru nyní vyjádřit. Euro zdaleka není jen ekonomickou, ale je i politickou otázkou, která souvisí s naší budoucností více, než si myslíme.
