Evropa může na chaos v Libyi doplatit. V nové migrační vlně by mohly dorazit statisíce lidí | info.cz

Články odjinud

Evropa může na chaos v Libyi doplatit. V nové migrační vlně by mohly dorazit statisíce lidí

V Libyi se roztáčí nové kolo násilí, které si za poslední týden vyžádalo desítky mrtvých a na šest tisíc lidí připravilo o střechu nad hlavou. Evropská unie vyzývá ke klidu zbraní a požaduje, aby se mezinárodně uznávaná vláda a jednotky Libyjské národní armády (LNA) maršála Chalífa Haftara vrátily k jednacímu stolu. Právě Evropa totiž může na boje v Libyi tvrdě doplatit – chaosu v zemi můžou využít pašeráci, kteří se podílejí na migraci lidí do Evropy.

Od svržení libyjského vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 se země dodnes nevzpamatovala. Kromě celé řady ozbrojených skupin o moc usilují dvě vlády – mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže se sídlem v Tripolisu, za kterou stojí i OSN, a kabinet na východě země v čele s polním maršálem Haftarem. Právě ten minulý týden odstartoval nové kolo násilí, když zahájil vojenské tažení na Tripolis.

K nastolení příměří už minulý týden vyzvala Organizace spojených národů, která v zemi vede podpůrnou misi. Zhoršující se bezpečnostní situace však znepokojuje především evropskou diplomacii a varování zaznívá také z Česka.

Libye je totiž klíčovým místem pro zvládání migrace přes Středomoří a s ohledem na poslední události je na místě uvažovat, zda se situace nemůže projevit i vyšším počtem migrantů mířících k evropským břehům. „EU musí být připravena na to, že eskalace konfliktu by mohla vést k nárůstu uprchlíků ve Středozemním moři,“ varoval po pondělní schůzce unijních ministrů zahraničí šéf české diplomacie Tomáš Petříček. Chaosu v zemi by mohly zneužít pašerácké sítě, které jsou v Libyi stále velmi aktivní.

Dopady libyjského konfliktu v podobě příchodů většího počtu migrantů do Evropy pro INFO.CZ nevylučuje ani odborník na migraci z Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth. Situace je ale podle něj natolik nepřehledná a nepředvídatelná, že můžou nastat různé scénáře, včetně ještě znatelnějšího rozpadu Libye.

Statisíce lidí

Jungwirth upozorňuje na to, že migranti, kteří se dnes nacházejí na libyjském území, jsou už tak ve velmi složité situaci, a pokud se bezpečnostní situace zhorší, budou se logicky snažit dostat ze země pryč. „Chaosu a bezvládí se mohou snažit ještě více využívat pašeráci, kteří samozřejmě mají zájem pomoct těmto lidem dostat se do Evropy. Myslím ale, že budeme moudřejší za několik týdnů, možná měsíců. Nicméně je pravda, že v Libyi zůstávají pravděpodobně statisíce migrantů, a pakliže by se země rozpadla a bezpečnostní situace se ještě víc zhoršila, mohly by v zoufalství hledat jakékoliv únikové cesty,“ říká pro INFO.CZ Jungwirth.

Podle mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se dnes v Libyi nachází asi 660 tisíc migrantů, z nichž se mnohým podařilo v zemi usadit a najít si práci. Pokud ale násilí v Libyi začne eskalovat, mohou se k odchodu rozhodnout i ti, kterým se tu daří relativně dobře žít. „Nevíme, zda současná situace bude mít dopad na počet odchodů z Libye,“ říká pro EUObserver Ryan Schroeder z IOM s tím, že počet odcházejících lidí může být různý – může jít třeba jen o menší skupinu těch, kteří budou kvůli konfliktu pod přímým ohrožením. Pokud se ale pašerákům podaří situace naplno využít, může vzniknout skutečná migrační vlna čítající tisíce či dokonce statisíce lidí.

Nelze proto vyloučit, že se v krajním případě může do určité míry opakovat situace z roku 2015 a 2016, kdy v Evropě vrcholila největší migrační krize od druhé světové války. Nejvíce lidí tehdy přicházelo z válkou zachvácené Sýrie přes Turecko a řecké ostrovy, další migrační trasa vedla také přes Libyi a Středomoří směrem do Itálie. Ještě v roce 2017 do italských přístavů dorazilo přes 119 tisíc migrantů, loni se tento počet podařilo snížit na necelých 23 400 lidí. Hlavní příčinou výrazného poklesu se stala tvrdá politika nové vlády v Římě složené z protiimigrační Ligy a Hnutí pěti hvězd.

Vzhledem k nové vlně násilí v Libyi se však situace ve Středomoří může brzy zhoršit a je otázka, zda je Evropa na případnou další migrační krizi připravená. Podle Jungwirtha záleží na tom, jak budeme na připravenost evropských zemí nahlížet. „Pokud budeme hledět na to, jaká je infrastruktura a základní podpora pro přicházející migranty, můžeme vycházet z toho, že se Evropa v posledních letech něco naučila – už si tou situací prošla a měla by být tedy schopná reagovat lépe. Ale potíž je v politickém rozměru. Pokud by tedy otázka stála tak, zda je Evropa ochotná akceptovat příchod většího počtu migrantů do Evropy více, než tomu bylo v předešlých letech, odpověď by byla negativní,“ míní Jungwirth.

„Ať už jde o vývoj na italské politické scéně a v jiných evropských zemích, je zjevné, že cílem všech je snížit počet přicházejících žadatelů o azyl – zejména z afrických zemí. A jestli se v případě syrské krize zvedla nějaká vlna solidarity, která stála vedle restriktivního politického narativu, jenž následně převládl, v tomto případě by bylo složitější mobilizovat veřejnost nebo politické představitele, aby se postavili na stranu právě těchto migrantů,“ dodává odborník.

Bude Sophia Evropě chybět?

Na jaře roku 2015, kdy migrační krize propukla naplno, se země Evropské unie dohodly mimo jiné na vytvoření námořní mise EUNAVFOR MED známé především jako Sophia. Jejím hlavním úkolem bylo rozbíjení pašeráckých sítí, vedle toho však měla ve Středomoří zachraňovat migranty v nouzi. Stimulem pro její zrození se v dubnu 2015 staly dvě tragické události – při první se na cestě z Afriky utopilo přes 400 obětí. O pět dní později ztroskotala další loď a zahynulo až 800 běženců směřujících na ostrov Lampedusa.

Nutno připomenout, že mise, která v současnosti pomáhá také s výcvikem libyjské pobřežní stráže, vznikla na žádost tehdejšího italského premiéra Mattea Renziho. Po tragických událostech Renzi vyzval ostatní státy EU, aby jeho zemi při zvládání situace ve Středomoří pomohly. Současná italská vláda však misi začala tvrdě kritizovat a odmítla nadále nést větší zátěž než další země EU.

Na tlak Říma byl mandát mise koncem března změněn a využívání lodí bylo dočasně pozastaveno. Pokud by se tedy situace ve Středomoří zhoršila, lodě operace Sophia mohou Evropě při zvládání migrace chybět. Nejen v boji proti pašerákům, ale také při záchraně topících se migrantů. „To, že tam ty lodě nejsou a italská vláda se velmi tvrdými kroky snažila vyhnat ze Středozemního moře všechny humanitární aktéry, může vést k tomu, že pokud by se měl počet migrantů z Libye navýšit, bude daleko větší úmrtnost na moři, protože tam zkrátka nebudou lodě, které by jim pomohly,“ říká Jungwirth.

Dodává ale, že zachycování migrantů na moři je jen hašení důsledků a důležité je v první řadě Libyi stabilizovat. „Myslím, že se Evropa musí především koncentrovat na diplomatická jednání se stranami sporu tak, aby se situace v Libyi stala co nejdříve a co nejvíce stabilní. A v tom je ten klíč – aby v Libyi vznikl balanc sil a taková bezpečnostní situace, která umožní Evropské unii jednat s libyjskými autoritami jako věrohodnými partnery, kteří dokáží dostát svému slovu,“ uzavírá odborník.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud