Evropská minimální mzda: Timmermansův návrh by Čechům zvedl plat o několik tisíc | info.cz

Články odjinud

Evropská minimální mzda: Timmermansův návrh by Čechům zvedl plat o několik tisíc

Jedním z hlavních slibů nové šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové bylo zavedení celoevropské minimální mzdy. Bude pak brát pomocný dělník v Bulharsku stejné peníze jako jeho kolega v Lucembursku, jak argumentují někteří odpůrci? Jak to s minimální mzdou v zemích EU vypadá, se pokusíme odpovědět v následujícím článku.

Institut minimální mzdy používá v Evropské unii celkem 22 z 28 členských států. Velká většina z nich ji v letošním roce zvýšila – nejvíce Španělsko, a to o rekordních 22 procent. Z původních 736 eur tak minimální měsíční mzda vyskočila na 900 eur (asi 23 400 korun). Ve skutečnosti ale španělští zaměstnanci berou více, protože mnoho zaměstnavatelů vyplácí i 13. a 14. plat.

Španělsko se tak posunulo z 10. na osmé místo ve výši minimální mzdy. Další zemí s výrazným nárůstem byla Francie, kde prezident Emmanuel Macron ohlásil zvýšení mzdy na 1521 eur – tento krok byl odpovědí na protesty hnutí žlutých vest. Jen pro srovnání – v Česku nyní minimální mzda činí zhruba 518 eur.

Jak se vypočítá evropská minimální mzda?

Francouzský prezident přišel také letos na jaře s požadavkem na zavedení evropské minimální mzdy. Ve svém článku zveřejněném ve všech členských zemích upřesnil, že jde o mzdu přizpůsobenou místním zvyklostem, nejde tedy o jednotnou částku pro všechny. 

Ve svém programu ji pak slíbila i nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. I ona mluví o minimální mzdě přizpůsobené národním zvyklostem, tedy rozhodně ne o stejné výši minimální mzdy pro všechny Evropany. 

Přesto se zvláště v českých médiích lze stále setkat s argumentací založenou na tomto tvrzení. Například ekonomka Markéta Šichtařová píše na svém blogu na serveru iDNES.cz: „V Rumunsku a Bulharsku berou zlomek toho, co v Lucembursku. Právě proto je minimální mzda nesmyslná – jenže právě proto ji v Bruselu chtějí,“ tvrdí s tím, že nás chce Západ zbavit konkurenční výhody, levné ceny práce.

Jak by se ona evropská minimální mzda vypočítala, upřesnil před evropskými volbami socialistický spitzenkandidát, Nizozemec Frans Timmermans. Minimální mzda v EU by podle něj měla být rovna 60 procentům mediánu – ten je na rozdíl od klasické „průměrné mzdy“ očištěn od zkreslujících dat lidí s nejvyššími příjmy. Když tedy seřadíme úroveň mezd a platů všech zaměstnanců od největší po nejmenší, zaměstnanec nacházející se se svou mzdou přesně uprostřed pobírá medián mezd.

Jak by se tedy minimální mzda po zavedení Timmermansova návrhu změnila? Zatímco medián v ČR nyní činí 27 582 korun, minimální mzda vzrostla na 13 550 korun. Pokud by tedy EU přijala myšlenku na společnou minimální mzdu – což se v tuto chvíli nejeví příliš reálně – zvedla by se minimální mzda v tuzemsku na 16 549 korun.

„Myslím, že 60 procent mediánu je z hlediska minimální mzdy skutečně dost,“ říká Petr Zahradník, ekonom specializující se na problematiku EU. „Na druhou stranu ale Timmermansův návrh reflektuje rozdíl mezi členskými státy. V minulosti se objevily i návrhy na unifikovanou výši minimální mzdy pro celou Evropskou unii, což mi přijde zcela nepřijatelné,“ míní Zahradník. Oněch 60 procent mediánu nebude podle Zahradníka pro všechny členské státy akceptovatelné.

Připouští ale, že Timmermansův návrh může být po některé lidi motivací k práci – pokud si mají vybrat mezi důstojnou minimální mzdou a přežíváním na sociálních dávkách spojené s prací načerno, zdá se být jasnou volbou první varianta.

Zda by ale EU přistoupila na Timmermansův návrh – ten lze číst spíše jako úvodní výkop debaty o minimální mzdě – není vůbec jisté. Její odvozování od mediánu je jistě schůdnějším prostředkem než od průměrné mzdy, oněch 60 procent je ale k diskuzi.

Nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbila návrh na evropskou minimální mzdu v prvních 100 dnech ve funkci, více podorobností k němu ale zatím nesdělila, stejně jako její další zastánce, francouzský prezident Emmanuel Macron. Vzhledem k tomu, že jde o politiky z řad konzervativních, resp. liberálních stran, dá se očekávat méně štědrý návrh než od nizozemského socialisty. 

Nejvíce beru Lucemburčané

Nejvyšší minimální mzdu v EU má Lucembursko s 2071 eury (asi 53 800 korun) pro nekvalifikovanou pracovní sílu, na druhém místě je Irsko (1656 eur) a na třetím Nizozemsko (1616 eur), další v pořadí následují Belgie a Německo.

Na opačném konci žebříčku jsou země střední a východní Evropy. Minimální mzda v pěti z nich (loni to bylo ještě v devíti zemích) nedosahovala ani 500 eur. Nejhůře jsou na tom s 286 eury Bulhaři, následují Lotyšsko a Litva (430 eur), Rumunsko (445) a Maďarsko (463).

V úvahu je třeba brát i další proměnné, například zdanění a sociální odvody z minimální mzdy. Zatímco například v Belgii, která má minimální mzdu čtvrtou nejvyšší v EU, dostane zaměstnanec jen o 4,25 procent méně čistého než činí hrubá mzda, v Česku si podle zprávy Eurofound stát „uloupne“ celých 31 procent, což je páté nejvyšší zdanění v EU. Před námi jsou v tomto směru jen Litva, Rumunsko, Maďarsko a Švédsko. Česko je na druhou stranu zemí, kde bere minimální mzdu naprosté minimum lidí (dvě procenta populace).

Některé státy EU institut minimální mzdy vůbec nezavedly. Překvapivě jsou mezi nimi i skandinávské země, které jsou jinak známy svými propracovanými sociálními systémy.

„V těchto zemích funguje kolektivní vyjednávání na racionální a pro všechny stravitelné bázi. Stanovení nějaké direktivní minimální mzdy, byť vychází z racionálních veličin, je v podstatě jakýmsi zásahem shůry do pracovního trhu. Skandidávské země jsou schopny prosadit přijatelné mzdy, aniž by jim do toho stát zasahoval,“ vysvětluje Zahradník.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud