Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropského regulátora sociálních sítí potřebujeme, říká Aleš Musil, jeden z vlivných Čechů v Bruselu

Evropského regulátora sociálních sítí potřebujeme, říká Aleš Musil, jeden z vlivných Čechů v Bruselu

Potřebujeme instituci, která by nás chránila před lživými a protiprávními informacemi na sociálních sítích. A to nikoliv jen na úrovni členských států, ale na úrovni Evropské komise, tvrdí Aleš Musil, vrcholný evropský úředník, a jeden z nejvlivnějších Čechů působících v Bruselu.

Nikoliv regulace na úrovni členských států, ale na úrovni Evropské unie. Tak vidí budoucnost regulace sociálních sítí vedoucí oddělení číslo 5 na Generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž Aleš Musil. Podle něj je výhodnější, aby se problémem zabývalo jedno panevropské těleso namísto 28 úřadů členských států.

„Myslím, že bychom měli mít takovou evropskou instituci, která by nás chránila před úmyslně lživými a protiprávními informacemi. Myslím, že evropští úředníci by roli arbitrů sociálních sítí mohli sehrát,“ uvedl Musil během diskuse na téma regulace sociálních sítí, kterou pořádal Liberální institut. Podle něj o takovou evropskou regulaci aktuálně usiluje zejména francouzský prezident Emmanuel Macron.

V současné době jsou sociální sítě regulovány – či neregulovány – na úrovni jednotlivých členských států. Například v Německu od letošního roku začal platit zákon, podle kterého mohou velké sociální sítě za šíření falešných zpráv a nespolupracování s národními institucemi zaplatit pokutu až 50 milionů eur. Proti šíření falešných zpráv brojí v poslední době například i Švédsko, které se obává, že by se cizí státy pomocí propagandy a falešných zpráv šířených po sociálních sítích mohly pokusit ovlivnit nadcházející volby.

V České republice se zatím žádná legislativa k regulaci sociálních sítí podle informací INFO.CZ nepřipravuje. „V našem právním řádu existuje podle mého soudu dostatečná ochrana před závadným obsahem,“ míní například místopředseda ODS Martin Kupka, který se tématu dlouhodobě věnuje.

Sociální síť Facebook v kontextu hrozeb externích regulací posiluje vlastní systémy vnitřní kontroly. Firma uvedla, že za první letošní kvartál odstranila téměř 866 milionů příspěvků a 583 milionů falešných účtů.

Facebook zároveň uvedl, že drtivou většinu nevhodného obsahu odhalily firemní systémy dříve, než jej kdokoli z uživatelů nahlásil. V případě spamu to bylo údajně téměř 100 procent, u fotek a videí zobrazujících nahotu 96 procent a v případě násilného obsahu 86 procent. Při identifikaci projevů nenávisti má technologie zatím rezervy a nahlásila 38 procent následně odstraněných příspěvků.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1