Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

EXKLUZIVNĚ: Evropa vyhlásila válku fake news na internetu. Víme, co Brusel chystá

EXKLUZIVNĚ: Evropa vyhlásila válku fake news na internetu. Víme, co Brusel chystá

Šíření dezinformací online představuje v současnosti jedno z největších nebezpečí, které může mít v konečném důsledku fatální následky. Po čerstvé zkušenosti s neoprávněným využitím dat uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica k ovlivňování voleb pravděpodobně i v Česku Evropská komise dnes představí iniciativu, která by měla přispět do debaty, jak účinně bránit šíření fake news ve společnosti. Redakce INFO.CZ měla možnost projít podkladové dokumenty a přináší exkluzivně shrnutí toho, co Brusel plánuje.

„Dezinformace podrývají důvěru v instituce a v digitální i tradiční média a zraňují demokracie tím, že ztěžují schopnost občanů přijímat podložená rozhodnutí,“ píše se hned v úvodní části dokumentu, který v tento moment v Bruselu schvalují komisaři a komisařky. Iniciativa vznikla v dílně bulharské eurokomisařky pro digitální agendu Mariye Gabrielové a podílel se na něm i tým české komisařky Věry Jourové.

Podle informací Světového ekonomické fóra rychlé šíření dezinformací online představuje jednu z největších výzev v moderních společnostech a stále více si to uvědomují i běžní lidé. Z průzkumu, který si nedávno nechala zpracovat Evropská komise, vyplynulo, že 80 % Evropanů přiznává, že se několikrát měsíčně setkalo dle jejich názoru s chybnou nebo matoucí informací. 85 % respondentů to pak považuje za velký problém.

Jak uvádí dokument Evropské komise, který bude dnes kolem poledne zveřejněn jako součást většího digitalizačního balíčku, velkou roli v šíření dezinformací sehrávají zejména internetové platformy – především sociální média, vyhledávače nebo služby, přes které je možné sdílet videa. „Tyto platformy zatím selhávají v poskytování adekvátní odpovědi,“ píše Komise. Platí to i přesto, že některé z nich přijaly určitá opatření, avšak podle Komise jen v omezeném počtu zemí a zdaleka do toho nezahrnuly všechny uživatele.

Pochybnosti o tom, zda internetové platformy umí uživatele dostatečně chránit, navíc vzrostly po medializaci skandálu sociální sítě Facebook a britské společnosti Cambridge Analytica. Ukázalo se, že data minimálně desítek milionů uživatelů Facebooku byla bez jejich souhlasu nečestně využita například pro účely volebních kampaní.

Najít účinný recept, jak bránit šíření dezinformací, není jednoduché a uvědomuje si to i Komise. V dokumentu se proto snaží především popsat problém a na základě toho navrhnout společné postupy. Vzhledem k tomu, že se fake news šíří díky internetu i přes hranice jednotlivých států, evropský přístup je podle ní to nejlepší možné řešení.

Co konkrétního návrh slibuje?

Komise píše, že bojovat proti dezinformacím se musí tím, že se bude v internetovém prostředí dodržovat maximální transparentnost, lidé budou mít přístup k širokému spektru informací, které budou poskytovat kvalitní a důvěryhodná média, a bude jasné, jakým způsobem se informace šíří.

Hlavní slovo musí mít pořád samotné internetové platformy, které kromě toho, že budou dodržovat unijní zákony, tak si plně uvědomí zodpovědnost, kterou v boji proti šíření dezinformací hrají. Velké mezery mají například v poskytování dostatečné transparentnosti u politické reklamy nebo sponzorovaného obsahu. Dále také chybí jasná pravidla pro využívání botů a online platformy by měly rychleji a efektivněji odhalovat a zavírat falešné účty. Odpovědi na tyto otázky bude hledat zvláštní fórum, které po konzultacích s relevantními hráči přijde do července s konkrétními návrhy (Code of Practice on Disinformation).

Brusel chce dále vsadit na nezávislé ověřovatele faktů a podpoří proto vznik jejich nezávislé evropské sítě, kde bude možné koordinovat práci, vyměňovat si zkušenosti a spolupracovat například s akademickou sférou. Evropská komise chce ještě více než v minulosti podporovat nové technologie, které budou pomáhat odhalovat dezinformace.

Velkým tématem v dokumentu jsou dezinformace nebo hackerské útoky ve volebních kampaních. Volby se nevyhnou ani evropským institucím, konkrétně na konci května příštího roku proběhnou volby do Evropského parlamentu. Brusel je proto už nějakou dobu v pozoru a snaží se spolu se členskými státy konzultovat jejich zkušenosti a hledat cesty, jak co nejlépe zabránit ovlivňování volebních kampaní.

Jak už bylo řečeno, iniciativa je součástí většího balíčku. Jeho součástí je i dokument k umělé inteligenci a robotizaci v Evropě – jeho shrnutí si lze přečíst zde.

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1