EXKLUZIVNĚ: Evropa vyhlásila válku fake news na internetu. Víme, co Brusel chystá | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

EXKLUZIVNĚ: Evropa vyhlásila válku fake news na internetu. Víme, co Brusel chystá

EXKLUZIVNĚ: Evropa vyhlásila válku fake news na internetu. Víme, co Brusel chystá

Šíření dezinformací online představuje v současnosti jedno z největších nebezpečí, které může mít v konečném důsledku fatální následky. Po čerstvé zkušenosti s neoprávněným využitím dat uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica k ovlivňování voleb pravděpodobně i v Česku Evropská komise dnes představí iniciativu, která by měla přispět do debaty, jak účinně bránit šíření fake news ve společnosti. Redakce INFO.CZ měla možnost projít podkladové dokumenty a přináší exkluzivně shrnutí toho, co Brusel plánuje.

„Dezinformace podrývají důvěru v instituce a v digitální i tradiční média a zraňují demokracie tím, že ztěžují schopnost občanů přijímat podložená rozhodnutí,“ píše se hned v úvodní části dokumentu, který v tento moment v Bruselu schvalují komisaři a komisařky. Iniciativa vznikla v dílně bulharské eurokomisařky pro digitální agendu Mariye Gabrielové a podílel se na něm i tým české komisařky Věry Jourové.

Podle informací Světového ekonomické fóra rychlé šíření dezinformací online představuje jednu z největších výzev v moderních společnostech a stále více si to uvědomují i běžní lidé. Z průzkumu, který si nedávno nechala zpracovat Evropská komise, vyplynulo, že 80 % Evropanů přiznává, že se několikrát měsíčně setkalo dle jejich názoru s chybnou nebo matoucí informací. 85 % respondentů to pak považuje za velký problém.

Jak uvádí dokument Evropské komise, který bude dnes kolem poledne zveřejněn jako součást většího digitalizačního balíčku, velkou roli v šíření dezinformací sehrávají zejména internetové platformy – především sociální média, vyhledávače nebo služby, přes které je možné sdílet videa. „Tyto platformy zatím selhávají v poskytování adekvátní odpovědi,“ píše Komise. Platí to i přesto, že některé z nich přijaly určitá opatření, avšak podle Komise jen v omezeném počtu zemí a zdaleka do toho nezahrnuly všechny uživatele.

Pochybnosti o tom, zda internetové platformy umí uživatele dostatečně chránit, navíc vzrostly po medializaci skandálu sociální sítě Facebook a britské společnosti Cambridge Analytica. Ukázalo se, že data minimálně desítek milionů uživatelů Facebooku byla bez jejich souhlasu nečestně využita například pro účely volebních kampaní.

Najít účinný recept, jak bránit šíření dezinformací, není jednoduché a uvědomuje si to i Komise. V dokumentu se proto snaží především popsat problém a na základě toho navrhnout společné postupy. Vzhledem k tomu, že se fake news šíří díky internetu i přes hranice jednotlivých států, evropský přístup je podle ní to nejlepší možné řešení.

Co konkrétního návrh slibuje?

Komise píše, že bojovat proti dezinformacím se musí tím, že se bude v internetovém prostředí dodržovat maximální transparentnost, lidé budou mít přístup k širokému spektru informací, které budou poskytovat kvalitní a důvěryhodná média, a bude jasné, jakým způsobem se informace šíří.

Hlavní slovo musí mít pořád samotné internetové platformy, které kromě toho, že budou dodržovat unijní zákony, tak si plně uvědomí zodpovědnost, kterou v boji proti šíření dezinformací hrají. Velké mezery mají například v poskytování dostatečné transparentnosti u politické reklamy nebo sponzorovaného obsahu. Dále také chybí jasná pravidla pro využívání botů a online platformy by měly rychleji a efektivněji odhalovat a zavírat falešné účty. Odpovědi na tyto otázky bude hledat zvláštní fórum, které po konzultacích s relevantními hráči přijde do července s konkrétními návrhy (Code of Practice on Disinformation).

Brusel chce dále vsadit na nezávislé ověřovatele faktů a podpoří proto vznik jejich nezávislé evropské sítě, kde bude možné koordinovat práci, vyměňovat si zkušenosti a spolupracovat například s akademickou sférou. Evropská komise chce ještě více než v minulosti podporovat nové technologie, které budou pomáhat odhalovat dezinformace.

Velkým tématem v dokumentu jsou dezinformace nebo hackerské útoky ve volebních kampaních. Volby se nevyhnou ani evropským institucím, konkrétně na konci května příštího roku proběhnou volby do Evropského parlamentu. Brusel je proto už nějakou dobu v pozoru a snaží se spolu se členskými státy konzultovat jejich zkušenosti a hledat cesty, jak co nejlépe zabránit ovlivňování volebních kampaní.

Jak už bylo řečeno, iniciativa je součástí většího balíčku. Jeho součástí je i dokument k umělé inteligenci a robotizaci v Evropě – jeho shrnutí si lze přečíst zde.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.