Francie hrozí vetem žádosti o odklad brexitu. Navede Macron Evropu k černému scénáři? | info.cz

Články odjinud

Francie hrozí vetem žádosti o odklad brexitu. Navede Macron Evropu k černému scénáři?

Britská premiérka to na summitu unijních lídrů, který se koná dnes a zítra v Bruselu, nebude mít vůbec snadné. Britský parlament stále nestvrdil její brexitovou dohodu, Theresa Mayová tak jede na vrcholné politické setkání s prázdnýma rukama. Před unijní lídry předstoupí jen s prosbou o odklad termínu brexitu na 30. června, což ale bude mít efekt, jen když britští poslanci dohodu příští týden napotřetí schválí. Z řady unijních států, které byly v otázce brexitu dosud nevídaně jednotné, mezitím začíná dravě vystupovat Francie, která ve středu pohrozila, že žádost Londýna vetuje.

K údivu řady znalců byla Evropská unie po celou dobu vyjednávání o odchodu Spojeného království až nezvykle jednotná a bylo tomu tak i ve věci možného odložení brexitu – nikdo z evropské sedmadvacítky nedával otevřeně najevo, že by mohl žádost Britů vetovat. To ale platilo jen do včerejška. Bouřlivé diskuse vyvolal dopis, který měl podle francouzského listu Le Point zaslat prezident Emmanuel Macron šéfovi unijních summitů Donaldu Tuskovi a v němž mu měl sdělit, že už se rozhodl a hodlá na summitu žádost Britů odmítnout.

Krátce na to vydal Elysejský palác prohlášení, že jsou informace v článku „čirou spekulací“ a rozhodnutí padne až na summitu, tím ale hrozba veta z francouzské strany neskončila. V podobném duchu se totiž v Národním shromáždění včera vyjádřil také ministr zahraničí Jean-Yves le Drian. „Situace, ve které by paní Mayová nebyla schopna představit Evropské radě dostatečné záruky o věrohodnosti své strategie, by vedla k odmítnutí žádosti o prodloužení a k tomu, že bychom dali přednost odchodu bez dohody,“ řekl francouzským poslancům Le Drian. 

Macron ve čtvrtek po příjezdu do Bruselu mluvil o tom, že Francie je nehledě na předchozí vyjádření stále otevřena krátkému „technickému“ odkladu, protože ve vzduchu jinak hrozí brexit bez dohody. Jakékoli delší prodlužování odmítá a podmiňuje jedině „hlubokou politickou změnou,“ jak informuje server Politico. O potřebě záruk, které zajistí, že bude mít prodloužení brexitu – především to dlouhodobé o rok nebo dva – smysl, hovoří před summitem všichni unijní lídři. Takovým racionálním zdůvodněním by mohly být předčasné volby v Británii nebo nové referendum – jednoduše něco, co by zaručilo, že se Evropa nebude potýkat se stejnou patovou situací třeba ještě za rok. Žádný stát Evropské unie však dosud nehrozil vetem, Francie je v tomto ohledu první.

Nutno podotknout, že při schvalování britské žádosti záleží na každém hlasu. O prodloužení se bude rozhodovat podle principu jednomyslnosti, žádost tedy musí podpořit všech 27 států Evropské unie. V opačném případě hrozí, že pokud britská Dolní sněmovna brexitovou dohodu příští týden opět neodsouhlasí, Spojené království odejde z unie bez dohody. A to si kvůli nejistotě a vážným dopadům prakticky na všechna odvětví nikdo v Evropě nepřeje. A už vůbec by si to neměla přát právě Francie, ale také Nizozemsko nebo Německo, které jsou se Spojeným královstvím silně ekonomicky propojeny.

Jak si postoj Francie vykládat?

Jak píše list Financial Times s odvoláním na představitele francouzské vlády a politology, existují tři hlavní důvody, proč Francie zaujímá v otázce prodloužení brexitu tak tvrdý postoj. Zaprvé, zdlouhavé vyjednávání o odchodu Spojeného království krade unii čas, který by mohla investovat do řešení dalších klíčových otázek, jako je ochrana klimatu nebo posílení Evropy před konkurenty – Čínou nebo Spojenými státy.

Paříž má navíc obavy, že současná debata o brexitu může podkopávat evropskou jednotu a dávat silné karty do rukou nacionalistů v unijních zemích – ať už v samotné Francii, ale také Itálii a dalších. A zatřetí, sílící spory o brexit by se mohly rozšířit i do domácí politiky a ovlivnit kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Právě možnost, že by se Británie mohla účastnit evropských voleb, ve kterých bude Macronova strana bojovat proti nacionalistickému Národnímu sdružení Marine Le Penové, děsí francouzského prezidenta nejvíc.

Jak pro FT podotýká ředitel think-tanku Centrum pro evropskou reformu Charles Grant, Francie patří mezi ty unijní země, které během celého brexitového procesu hrají ve vztahu k Británii velmi tvrdě. Postoj Paříže se ale přitvrzuje stále víc. „Kvůli obavám spojeným s evropskými volbami a myšlence, že brexit může pošpinit domácí kampaň, v posledních týdnech ještě víc přitvrdili,“ říká Grant, podle kterého má Macron obavy také o své vize pro reformu Evropské unie – pokud by totiž Britové seděli u jednacího stolu, mohli jeho snahy hatit.

To, že Elysejský palác není k Britům zrovna nejvstřícnější, přiznávají i lidé kolem Macrona, odmítají ale, že by šlo o způsob, jak Brity utlačovat. „Objevují se názory, že Francie je zvlášť přísná… pro nás je ale důležité v první řadě zachování EU samotné,“ říká pro FT pod podmínkou anonymity spolupracovník Emmanuela Macrona.

Kvůli podobným obavám tak Francie dává najevo, že může říct britské žádosti „ne“. Možná se tak snaží převzít hlavní slovo namísto Němců – během krizí, které musela Evropa v posledních letech řešit, to byla právě kancléřka Angela Merkelová, která při vyjednávání nastavovala pravidla pro celou Evropu. A Macron zřejmě nechce zůstat pozadu.

Verdikt se na summitu nedozvíme

Na rozdíl od Francie se drží Německo evropské linie – jak dnes prohlásila ve Spolkovém sněmu Angela Merkelová, Berlín je připravený podpořit krátkodobý odklad, pokud britský parlament brexitovou dohodu příští týden podpoří. Podobně jako další představitelé unie ale podotýká, že případný posun na 30. června by byl velmi komplikovaný. Není totiž jasné, zda by se v takovém případě musela Británie účastnit již zmíněných voleb do Evropského parlamentu, které se uskuteční v druhé polovině května.

Je takřka jisté, že o překážce v podobě eurovoleb na nadcházejícím summitu padne slovo. Francie a Německo totiž nejsou jediné země EU, které mají s prodloužením termínu brexitu za datum konání květnových voleb problém. Problém je v tom, že pokud v této době bude Británie stále členem EU a volby neuskuteční, hrozí, že bude legitimita nového europarlamentu zpochybněna.

V případě, že se Mayové (nějakým zázrakem) podaří příští týden dohodu v Dolní sněmovně prosadit, bude unie zřejmě tlačit na Londýn, aby stihl všechny potřebné procedury spojené s odchodem ještě před konáním voleb. Konečný verdikt evropské sedmadvacítky se však v příštích dvou dnech pravděpodobně nedozvíme. 

V případě, že Mayová u poslanců neuspěje ani napotřetí, bude se konat mimořádný summit, který by se mohl být příští čtvrtek nebo pátek. Na něm by hlavy států projednaly, zda prodloužit termín brexitu o rok nebo dva tak, aby se zabránilo brexitu bez dohody a Británie získala čas na to dostat se z patové situace – to znamená, uspořádala nové volby nebo referendum.

Rozhodující tedy bude až příští týden. Navzdory francouzským výhrůžkám je ale nepravděpodobné, že by evropská sedmadvacítka britskou žádost o oddálení brexitu odmítla – ať už půjde o krátkodobý nebo dlouhodobý model. Žádná ze zemí si nejspíš nevezeme jen tak na triko, že došlo na černý scénář brexitu bez dohody kvůli ní.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud