Hledá se rezort pro Jourovou. Babiš chce v Komisi významnější pozici, jeho kauzy ale škodí | info.cz

Články odjinud

Hledá se rezort pro Jourovou. Babiš chce v Komisi významnější pozici, jeho kauzy ale škodí

Jakou agendu bude v příští Evropské komisi zastávat Věra Jourová? A bude vůbec pokračovat? Na první otázku ještě odpověď neznáme, na druhou už do jisté míry ano – vláda hodlá Jourovou podle zdrojů INFO.CZ „vyslat“ do Bruselu i na příští období. Premiér Andrej Babiš se netají tím, že by českého zástupce v Komisi rád viděl v silném ekonomickém portfoliu – ideálně pro oblast vnitřního trhu nebo obchod. Je to ale paradoxně právě předseda vlády se svým střetem zájmů a kauzami, kdo může toto úsilí ohrozit.

V současné Evropské komisi, které 31. října končí mandát, má bývalá ministryně Věra Jourová na starosti spravedlnost, ochranu spotřebitelů a téma rovnosti pohlaví. Sama pomýšlela na agendu regionální politiky, která jí byla vzhledem k předešlému působení na ministerstvu pro místní rozvoj blízká, bruselské rozhodnutí tak kdysi přijala přinejmenším s rozpaky a nadšený nebyl ani Andrej Babiš – ještě jako ministr financí to označil za „neúspěch a zklamání“.

Jak tehdy Babiš řekl pro Aktuálně, rozhodnutí designovaného předsedy Komise mohlo být důsledkem toho, jak k Evropské unii přistupovaly předchozí české vlády. „Snažíme se to napravovat, ale už máme nějakou pověst,“ přemítal, proč tehdejší ministryni za ANO připadla v Komisi zrovna agenda justice, když se vláda snažila o ekonomické portfolio. Nyní – dnes už jako předseda vlády – bude mít Babiš šanci ukázat, zda se obrázek Česka pod jeho vedením v Bruselu zlepšil.

Zájem české vlády o silný unijní rezort se zaměřením na ekonomickou agendu přitom pochopitelně trvá. „Pro nás by byl určitě důležitější vnitřní trh nebo obchod,“ řekl v květnu pro Českou televizi Babiš s tím, že se bude o věci ještě diskutovat nejen ve vládě, ale možná i v parlamentu. Jedno je však jisté, Babišovy kauzy českému kandidátovi na post eurokomisaře ani výběru jeho portfolia rozhodně nepomáhají.

Jak pro INFO.CZ konstatuje ekonom a odborník na problematiku Evropské unie Petr Zahradník, kandidát z Česka by se pro oba rezorty – ať už vnitřní trh, který dnes zastupuje eurokomisařka Elžbieta Bienkowská z Polska, ale i obchod pod vedením Švédky Cecilie Malmströmové – výborně hodil. „Může nám hrát do karet, že český kandidát pochází ze země, která v praxi ukazuje, že to umí – má dlouhodobě přebytkovou obchodní bilanci, má přebytek obchodního účtu a je podporovatelem nejrůznější uvolněnosti v zahraničním obchodě. Z tohoto pohledu bychom měli slušné šance, na druhou stranu tu je ale stigma Andreje Babiše samotného. A je možné, že mu nechají stávající situaci v uvozovkách ‚vyžrat‘,“ říká Zahradník, který působí v Evropském hospodářském a sociálním výboru – poradní instituci EU.

Že Česku mohou kauzy kolem Andreje Babiše, ale i vládní politika směrem k Evropské unii při hledání portfolia pro eurokomisařku uškodit, se domnívá také první český eurokomisař Pavel Telička. „Samozřejmě oblast vnitřního trhu a některá další portfolia by zcela jistě zajímavá byla, nicméně pozice České republiky není dobrá,“ říká pro INFO.CZ Telička, který byl v roce 2014 zvolen za ANO do Evropského parlamentu, ale ke konci roku 2017 se s premiérovým hnutím rozešel ve zlém.

Telička podotýká, že jednání o portfoliích pro jednotlivé členské země sice neprobíhá formálně – sestavení nového kolegia závisí výhradně na novém předsedovi Komise – vláda však může vyvíjet aktivitu v Bruselu neformálním způsobem. V tomto ohledu však podle něj pozice Česka není zrovna příznivá – a to jak při výběru portfolia pro eurokomisaře, tak i pro jednání o finančním rámci EU, kdy se řeší, jaké jsou rozpočtové priority a kolik peněz na co v příštích sedmi letech půjde.

„Postavení, v jakém se Česká republika nachází – ne výlučně, ale primárně kvůli záležitostem pana premiéra a také kvůli tomu, že vláda nemá jednoznačně vyprofilovanou, konstruktivní evropskou politiku – je logicky poměrně dost slabé. Takže ať už jde o rozpočet nebo o portfolio pro komisaře, musím konstatovat, že české postavení má daleko do ideálu,“ říká Telička, který tvrdí, že kvůli těmto překážkám se vláda ani řádně nepřipravuje na předsednictví EU. Toho se Česko ujme přesně za tři roky.

Bude Jourová pokračovat?

Vládní politika a Babišovy kauzy se přitom mohou promítnout nejen do prvotního výběru portfolia, ale také následného „grilování“ kandidátů na eurokomisaře v Evropském parlamentu, který musí novou Komisi jako celek schválit. Během tohoto slyšení se europoslanci potenciálních komisařů ptají na otázky spojené s výkonem jejich budoucí funkce, v rámci prověřování kvalit nominantů se však dotazují i na domácí kauzy (přestože komisaři nezastupují svoji domovskou zemi, ale unii jako celek).

„Evropský parlament je politický orgán a pokud to bude kandidát na eurokomisaře nominantem hnutí ANO, bude parlament zkoušet, jak se staví k problémům české vlády, kauzám premiéra a podobně. Poslanci především z jiných politických frakcí se budou na tyto otázky logicky ptát a budou vůči tomu kritičtí,“ říká Telička a dodává, že pokud český kandidát bude „ovečka, která za každou cenu obhajuje kroky premiéra“, může pro něj grilování být složitější.

V takovém případě nemusí kandidát obstát, tím pádem by o šanci být eurokomisařem přišel a vláda by musela nominovat osobu jinou. Europoslanci sice nerozhodují o jednotlivých kandidátech, ale Komisi jako celku, mohou však na designovaného předsedu Komise zatlačit neformálním způsobem, aby kandidáta vyměnil nebo mu přidělil jiné portfolio, které pro něj nebude tak konfliktní.

Telička se Zahradníkem se shodují, že přestože si bývalá vláda představovala pro Jourovou jiný rezort, její současné portfolio rozhodně není bezvýznamné. „Dává jí možnost vstupovat do nejrůznějších citlivých jednání i v transatlantické dimenzi. S ohledem na kompetence proto podle mě obchod rozhodně není silnějším portfoliem,“ míní bývalý český eurokomisař a europoslanec.

Zahradník přitom podotýká, že post pro regionální a kohezní politiku by Jourové seděl ze všech rezortů zřejmě nejvíc, s ohledem na situaci kolem českého premiéra je však zisk tohoto rezortu přinejmenším problematický. „I když si nemyslím, že by stávající portfolio paní Jourové bylo bezvýznamné, chceme-li získat nějaké mediálně atraktivnější, myslím, že například obchod by mohl připadat v úvahu,“ tvrdí odborník.

Pro Česko zajímavá jsou však obě portfolia – vnitřní trh i obchod, míní Zahradník, podle kterého Jourová získala během působení ve funkci eurokomisařky pro ochranu spotřebitele řadu cenných zkušeností. „Díky potřebě jednat nejen s nejvýznamnějšími firmami z oblasti IT nebo automobilového průmyslu získala obrovskou erudici, která by se jí pro tato portfolia hodila,“ dodává.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud