Hrozí Česku pozastavení dotací z EU kvůli Babišovi? 6 věcí, které byste měli vědět | info.cz

Články odjinud

Hrozí Česku pozastavení dotací z EU kvůli Babišovi? 6 věcí, které byste měli vědět

Český premiér Andrej Babiš (ANO) čelí podezření, že je ve střetu zájmů kvůli svému někdejšímu podniku Agrofert. Babiš zemědělský koncern převedl do svěřenského fondu, což ale podle některých právníků a opozičních politiků nestačí – zejména poté, co v EU začala platit nová pravidla. Babišův případ se dostal i na evropskou úroveň a v první polovině prosince byl jednou z hlavních událostí na štrasburském zasedání Evropského parlamentu. Co pro ČR znamená, že se Babišem a Agrofertem zabývají unijní instituce? Hrozí kvůli tomu zmrazení evropských dotací? Co dalšího se bude dít? Redakce INFO.CZ připravila odpovědi na několik klíčových otázek, které vás v souvislosti s kauzou českého premiéra nejčastěji napadají.

Proč se střetem zájmu, z kterého je podezříván český premiér Andrej Babiš, řeší v EU?

Od 2. srpna 2018 platí v EU nová pravidla pro střet zájmů při čerpání dotací z evropských fondů. Týkají se nejen úředníků, kteří o jejich proplacení rozhodují, tak institucí na všech úrovních v národních státech a osob, které v nich působí – tedy včetně premiéra a ministrů, jejichž rezorty nesou odpovědnost za vyplácení dotací. Na to, že by český premiér Andrej Babiš mohl být ve střetu zájmů, upozornila evropské instituce nevládní organizace Transparency Inernational a také opoziční Piráti.

Evropská komise má povinnost na zaslané podněty reagovat, a proto se celou věcí začala zabývat. Koncem listopadu unikl do médií dokument s analýzou její právní služby. Na možný střet zájmů českého premiéra a také na konkrétní vývoj v šetření při slyšení o účetní závěrce unijních institucí, které pravidelně probíhají ve výboru pro rozpočtovou kontrolu EP (CONT), se jednotlivých komisařů ptají také europoslanci. Předsedkyní CONT je německá europoslankyně Ingeborg Grässle (EPP), která na možný střet zájmů Andreje Babiše kvůli vlastnictví zemědělského koncernu Agrofert upozorňuje už od roku 2014, kdy byl Babiš ministrem financí. Na nových finančních pravidlech, která platí od srpna, Grässleová pracovala. 

Proč se kauzou zabýval na svém prosincovém plenárním zasedání Evropský parlament?

Bod „Střet zájmů a ochrana rozpočtu EU v České republice“ prosadili na poslední letošní plenárku evropští Zelení, které v tom podpořili zejména evropští lidovci (EPP; členy jsou KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) a také poslanci z jiných politických skupin včetně evropských konzervativců a reformistů (ECR; členem je ODS) v návaznosti na listopadový únik interní studie právní služby Evropské komise. Evropští liberálové (ALDE; členem je hnutí ANO) s projednáváním nesouhlasili kvůli stále probíhajícímu šetření ze strany Evropské komise. Závěry by se Evropský parlament a veřejnost měli dozvědět v příštích měsících. 

Co obsahuje rezoluce, kterou přijali evropští poslanci na plenárním zasedání?

Ve středu probíhala v Evropském parlamentu debata, ve které vystoupila většina českých europoslanců a jen několik poslanců ze zahraničí. Následující den 434 europoslanců (64 bylo proti a 47 se zdrželo hlasování) podpořilo text výsledné rezoluce, která se hlasovala na plénu. Jde o nejtvrdší variantu z předložených verzí, která požaduje pozastavení plateb společnostem napojeným na českého premiéra, důsledné vyšetření případu koncernu Agrofert a ustanovení mechanismu pro řešení případů střetu zájmů. 

Co rezoluce znamená pro Česko?

Jak už bylo řečeno, jedná se o nelegislativní usnesení Evropského parlamentu, které je tím pádem nezávazné. Na druhou stranu nelze zpochybnit to, že i rezoluce představuje určitou formu politického tlaku. Europoslanci i tím, že přijali její nejtvrdší variantu, vyslali signál směrem k Evropské komisi. Pro úplnost je ale třeba říct, že Evropská komise je nezávislá instituce, která má své postupy, jež by politický tlak neměl ovlivňovat.

Projednávání případu, v němž figuruje člen vlády nějakého členského státu (v tomto případě jde dokonce o premiéra), který čelí podezření z korupce, není ale něco, co by se v Evropském parlamentu dělo každý den. Debata i hlasování o rezoluci přitáhlo pozornost zahraničních médií a rozhodně se jedná o vážnou záležitosti, která poškozuje pověst Česka v Evropě. 

Hrozí Česku pozastavení evropských dotací kvůli možnému střetu zájmů u českého premiéra?

Kvůli dezinterpretaci slov evropského komisaře Günthera Oettingera ve středeční rozpravě na plénu Evropského parlamentu se na stránkách českých médií objevila na několik hodin informace, že kvůli prošetřování možného střetu zájmů kvůli někdejšímu vlastnictví Agrofertu českým premiérem do Česka neproudí evropské dotace. To v tento moment není pravda, protože Evropská komise neproplácí dotace pouze zemědělskému koncernu Agrofert. Důvodem je to, že Česko o to samo z preventivních důvodů požádalo. Ostatním projektům peníze chodí.

Komisař Oettinger při debatě však znovu zopakoval, že pokud Česko svůj problém s Babišem a Agrofertem nedořeší, k pozastavení dotací pro všechny české projekty dojít může. K pozastavení dotací pro konkrétní zemi dochází v případech, pokud selžou kontrolní mechanismy.

Co se bude dít dál?

V tento moment se čeká, jak dopadne vyjasňování pozic mezi Evropskou komisí a Českem. Česká vláda i Komise ujišťují, že komunikace probíhá. Stěžejním bodem bude stanovisko Evropské komise, které by instituce měla v tomto konkrétním případě vydat do konce svého mandátu.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud