Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jen čtvrtina Čechů ví, kdy jsou volby do europarlamentu. Vede je k nim migrace a terorismus

Jen čtvrtina Čechů ví, kdy jsou volby do europarlamentu. Vede je k nim migrace a terorismus

Téměř čtvrtina oslovených Čechů uvedla správně datum, kdy se příští rok budou konat volby do Evropského parlamentu. Zájem o ně ale má pouze 21 % dotázaných, zatímco na celoevropské úrovni téměř jedna polovina respondentů. Češi si jako hlavní téma voleb představují bezpečnost – v průzkumu, který si nechal zpracovat Evropský parlament, uvedli coby stěžejní témata boj s terorismem, přistěhovalectví nebo ochranu vnějších hranic. V Evropě obecně rezonuje ještě nezaměstnanost mladých lidí a ekonomický růst.

Přesně za rok začnou probíhat po celé evropské sedmadvacítce (Spojené království už nebude členem EU) volby do Evropského parlamentu. Zpravidla platí, že volební účast při tomto volebním klání bývá nižší než v případě, kdy se volí zástupci do národních parlamentů. V posledních volbách, které proběhly v roce 2014, dosáhla volební účast něco málo přes 43 %. V České republice volilo 19,5 procenta voličů, což je druhá nejnižší účast v EU – hůře na tom bylo už jen Slovensko.

Z průzkumu Eurobarometru, který probíhal po celé Evropě v dubnu letošního roku, vyplynulo, že téměř čtvrtina dotazovaných Čechů ví, kdy eurovolby proběhnou. Na celoevropské úrovni správně odpověděla třetina respondentů. Zájem o tyto volby ale prokázalo jen 21 % Čechů, zatímco v Evropě téměř jedna polovina dotazovaných. To, že půjde k volbám, považuje za pravděpodobné 27 % dotázaných Čechů.

Témata, kolem kterých by se podle českých občanů měla točit volební kampaň, patří zcela jednoznačně bezpečnost. 55 % respondentů vyzdvihlo boj s terorismem, 53 % přistěhovalectví, 51 % ochranu vnějších hranic EU a 39 % bezpečnostní a obrannou politiku unie. Na celoevropské úrovni první místo zaujal boj s terorismem, který zdůraznila téměř polovina (49 %) Evropanů. Na druhé příčce se umístil boj s nezaměstnaností mládeže (48 %), následovalo přistěhovalectví (45 %) a otázky spojené s hospodářstvím a jeho růstem.

Průzkum zjišťoval mezi oslovenými lidmi také jejich povědomí o procesu výběru tzv. Spitzenkandidátů. Termín, pro který se v češtině jen těžko hledá překlad, v sobě skrývá volebního lídra, kterého si ze svého středu vybere každá evropská politická skupina coby svého kandidáta na budoucího šéfa Evropské komise. V roce 2014 se tímto způsobem dostal do čela unijní exekutivy Lucemburčan Jean-Claude Juncker, který byl Spitzenkandidátem tehdy nejsilnější politické frakce Evropské lidové strany (EPP; členy jsou KDU-ČSL a TOP 09).

Na základě výsledků nového Eurobarometru lze obecně říct, že proces výběru vedoucích kandidátů je vnímán pozitivně a prospívá evropské demokracii. Téměř polovina Evropanů, a 44 % Čechů, uvedla, že je to důvod, který zvýší pravděpodobnost, že půjdou volit. Téměř tři čtvrtiny všech občanů EU, a dvě třetiny Čechů, zároveň požadují, aby výběr šéfa Komise doprovázela debata o evropských otázkách a budoucnosti EU.

Jak nedávno ukázal jiný průzkum, největší šanci stát se v příštím roce předsedou Evropské komise má nynější hlavní vyjednávač pro brexit, Francouz Michel Barnier, kterého za pravděpodobného nástupce Junckera považuje 37 % dotázaných. Na druhém a třetím místě se umístily dánská eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová a šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, která stejně jako Barnier pochází z Francie.

Jak probíhají volby do Evropského parlamentu a kdy půjdou volit Češi?

Volby do Evropského parlamentu probíhají jednou za pět let. Po těch posledních je v něm nejsilnější politická frakce Evropská lidová strana (EPP) se 217 křesly, následovaná aliancí socialistů a demokratů (S&D) se 189 zástupci, další skupiny už mají méně než 75 poslanců.

Různé evropské země tradičně volí v různé dny v týdnu, termín voleb se proto oficiálně stanovil na čtyři dny. Volební místnosti ale budou v každé zemi otevřeny pouze jeden či dva dny. V některých zemích se bude volit už ve čtvrtek, většina členských států ale bude hlasovat tradičně v neděli. Pro Čechy budou volební urny připraveny v pátek a v sobotu. Výsledky voleb se však zveřejní až po uzavření volebních místností ve všech unijních státech, tedy nejdříve v neděli pozdě večer.

Česko má v dosavadním Evropském parlamentu 21 míst. Těsně nejúspěšnější podle zisku voličských hlasů bylo hnutí ANO, které obdrželo čtyři mandáty, stejně jako koalice TOP09 a STAN. Čtyři úspěšné kandidáty měla i ČSSD. Zbylá křesla si mezi sebe rozdělily KSČM (3), KDU-ČSL (3), ODS (2) a Svobodní (1).

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1