Jen čtvrtina Čechů ví, kdy jsou volby do europarlamentu. Vede je k nim migrace a terorismus | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jen čtvrtina Čechů ví, kdy jsou volby do europarlamentu. Vede je k nim migrace a terorismus

Jen čtvrtina Čechů ví, kdy jsou volby do europarlamentu. Vede je k nim migrace a terorismus

Téměř čtvrtina oslovených Čechů uvedla správně datum, kdy se příští rok budou konat volby do Evropského parlamentu. Zájem o ně ale má pouze 21 % dotázaných, zatímco na celoevropské úrovni téměř jedna polovina respondentů. Češi si jako hlavní téma voleb představují bezpečnost – v průzkumu, který si nechal zpracovat Evropský parlament, uvedli coby stěžejní témata boj s terorismem, přistěhovalectví nebo ochranu vnějších hranic. V Evropě obecně rezonuje ještě nezaměstnanost mladých lidí a ekonomický růst.

Přesně za rok začnou probíhat po celé evropské sedmadvacítce (Spojené království už nebude členem EU) volby do Evropského parlamentu. Zpravidla platí, že volební účast při tomto volebním klání bývá nižší než v případě, kdy se volí zástupci do národních parlamentů. V posledních volbách, které proběhly v roce 2014, dosáhla volební účast něco málo přes 43 %. V České republice volilo 19,5 procenta voličů, což je druhá nejnižší účast v EU – hůře na tom bylo už jen Slovensko.

Z průzkumu Eurobarometru, který probíhal po celé Evropě v dubnu letošního roku, vyplynulo, že téměř čtvrtina dotazovaných Čechů ví, kdy eurovolby proběhnou. Na celoevropské úrovni správně odpověděla třetina respondentů. Zájem o tyto volby ale prokázalo jen 21 % Čechů, zatímco v Evropě téměř jedna polovina dotazovaných. To, že půjde k volbám, považuje za pravděpodobné 27 % dotázaných Čechů.

Témata, kolem kterých by se podle českých občanů měla točit volební kampaň, patří zcela jednoznačně bezpečnost. 55 % respondentů vyzdvihlo boj s terorismem, 53 % přistěhovalectví, 51 % ochranu vnějších hranic EU a 39 % bezpečnostní a obrannou politiku unie. Na celoevropské úrovni první místo zaujal boj s terorismem, který zdůraznila téměř polovina (49 %) Evropanů. Na druhé příčce se umístil boj s nezaměstnaností mládeže (48 %), následovalo přistěhovalectví (45 %) a otázky spojené s hospodářstvím a jeho růstem.

Průzkum zjišťoval mezi oslovenými lidmi také jejich povědomí o procesu výběru tzv. Spitzenkandidátů. Termín, pro který se v češtině jen těžko hledá překlad, v sobě skrývá volebního lídra, kterého si ze svého středu vybere každá evropská politická skupina coby svého kandidáta na budoucího šéfa Evropské komise. V roce 2014 se tímto způsobem dostal do čela unijní exekutivy Lucemburčan Jean-Claude Juncker, který byl Spitzenkandidátem tehdy nejsilnější politické frakce Evropské lidové strany (EPP; členy jsou KDU-ČSL a TOP 09).

Na základě výsledků nového Eurobarometru lze obecně říct, že proces výběru vedoucích kandidátů je vnímán pozitivně a prospívá evropské demokracii. Téměř polovina Evropanů, a 44 % Čechů, uvedla, že je to důvod, který zvýší pravděpodobnost, že půjdou volit. Téměř tři čtvrtiny všech občanů EU, a dvě třetiny Čechů, zároveň požadují, aby výběr šéfa Komise doprovázela debata o evropských otázkách a budoucnosti EU.

Jak nedávno ukázal jiný průzkum, největší šanci stát se v příštím roce předsedou Evropské komise má nynější hlavní vyjednávač pro brexit, Francouz Michel Barnier, kterého za pravděpodobného nástupce Junckera považuje 37 % dotázaných. Na druhém a třetím místě se umístily dánská eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová a šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, která stejně jako Barnier pochází z Francie.

Jak probíhají volby do Evropského parlamentu a kdy půjdou volit Češi?

Volby do Evropského parlamentu probíhají jednou za pět let. Po těch posledních je v něm nejsilnější politická frakce Evropská lidová strana (EPP) se 217 křesly, následovaná aliancí socialistů a demokratů (S&D) se 189 zástupci, další skupiny už mají méně než 75 poslanců.

Různé evropské země tradičně volí v různé dny v týdnu, termín voleb se proto oficiálně stanovil na čtyři dny. Volební místnosti ale budou v každé zemi otevřeny pouze jeden či dva dny. V některých zemích se bude volit už ve čtvrtek, většina členských států ale bude hlasovat tradičně v neděli. Pro Čechy budou volební urny připraveny v pátek a v sobotu. Výsledky voleb se však zveřejní až po uzavření volebních místností ve všech unijních státech, tedy nejdříve v neděli pozdě večer.

Česko má v dosavadním Evropském parlamentu 21 míst. Těsně nejúspěšnější podle zisku voličských hlasů bylo hnutí ANO, které obdrželo čtyři mandáty, stejně jako koalice TOP09 a STAN. Čtyři úspěšné kandidáty měla i ČSSD. Zbylá křesla si mezi sebe rozdělily KSČM (3), KDU-ČSL (3), ODS (2) a Svobodní (1).

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.