Juncker to s kritikou rumunského předsednictví přehnal. Jen to posílí rozdělení EU, míní experti | info.cz

Články odjinud

Juncker to s kritikou rumunského předsednictví přehnal. Jen to posílí rozdělení EU, míní experti

Počátkem ledna se Rumunsko poprvé za své členství v Evropské unii chopilo funkce předsednictví v Radě EU. Už před jeho zahájením se však ukázalo, že nebude mít lehký úkol. Nejenže mu předsednickou roli ztíží konání voleb do Evropského parlamentu, ještě před 1. lednem se navíc do jeho schopnosti úkol zvládnout obul předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Jeho tvrdá kritika na účet Rumunska je podle expertů oslovených INFO.CZ nevhodná a rozhodně ničemu nepomůže – naopak to ještě víc prohloubí příkopy mezi západní a východní Evropou.

S Novým rokem Rumunsko přebralo otěže od Rakouska a na příštích šest měsíců se chopilo role předsednické země Evropské unie. Východoevropská země, která je členem EU teprve od roku 2007, však do náročné role nastupuje v době hlubokého rozkolu mezi vládou v čele se Sociálnědemokratickou stranou (PSD) a prezidentem Klausem Iohannisem, který je na rozdíl od socialistického kabinetu víc naladěn na proevropskou strunu.

Rumunsko je navíc od svého vstupu do EU pod dohledem takzvaného mechanismu pro spolupráci a ověřování, prostřednictvím kterého Evropská komise sleduje a hodnotí stav právního státu v zemi, pokrok v boji proti korupci či reformu soudnictví. Namísto zlepšování však situace v zemi v posledních měsících a letech dál upadá, varuje Komise.

Její šéf Jean-Claude Juncker ještě před zahájením předsednictví volil na adresu Rumunska velmi tvrdá slova – přiznal sice, že z technického hlediska je země na úkol dobře připravená, nebude však schopná dělat politické kompromisy. „Myslím si, že vláda v Bukurešti ještě plně nepochopila, co znamená převzít předsednictví nad zeměmi EU. Pro uvážlivé vyjednávání je potřebná ochota naslouchat ostatním a pevná vůle ponechat vlastní zájmy stranou,“ řekl Juncker německému listu Welt am Sonntag.

Podle odborníků, které redakce INFO.CZ oslovila, Rumunsko sice řeší vlastní vnitropolitické problémy, slova Junckera jsou však podle nich přehnaná a na podobné soudy je v tuto chvíli brzy.

Rumunsko se pere s vlastními rozkoly

„Při přebírání předsednictví je opravdu klíčová technická připravenost veřejné správy země a z tohoto pohledu nevidím důvod, proč by Rumunsko nemělo předsednictví zvládnout. Na to Jean-Claude Juncker také odkazoval a tvrdil, že po technické stránce jsou na úkol připravení dobře. Ale to, proč se do Rumunska pustil, nesouvisí s tím, zda budou schopni zvládnout předsednictví. Souvisí to s nespokojeností s vývojem v Rumunsku, stavem právního státu a způsobem, jakým se chová hlavní vládní strana,“ vysvětluje pro INFO.CZ odborník na EU Jan Kovář.

Expert z Ústavu mezinárodních vztahů poukazuje na to, že rumunská vláda začíná v posledních měsících razit ve větší míře nacionalistickou a populistickou rétoriku – především pak lídr vládnoucí strany PSD Liviu Dragnea, který se kvůli pravomocnému odsouzení nemůže stát premiérem. Předsednictví pak může podle Kováře ovlivnit i to, že před nedávnem odstoupil ministr pro evropské záležitosti, jeho nástupce nemusí být na takto zásadní roli dost zkušený.

„Další problém může být nejednotné vedení země, protože Rumunsko je poloprezidentský systém a v zemi nyní panují velké rozkoly mezi vládou a prezidentem, protože prezident na rozdíl od vlády nerazí populistickou nacionalistickou rétoriku. A teď je otázka, nakolik se tyto rozpory zhmotní během předsednictví,“ říká Kovář, podle kterého si bude Rumunsko tento problém řešit primárně doma.

Chudoba v EUChudoba v EUautor: Info.cz

Kovář nicméně dodává, že slova šéfa Evropské komise poukazující na to, že předsednická země musí dát vlastní zájmy stranou, jsou lichá. „Juncker tvrdí, že Rumuni nechápou, že předsednictví je o vzájemném naslouchání a jednotě – to je ta hlavní role, kterou předsednictví hraje. Musí budovat koalice, snažit se vyjít vstříc a vést jednání ke zdárnému konci. Ale to se dopředu těžko hodnotí – já si nemyslím, že Juncker může ještě před zahájením předsednictví vědět, jak to zvládnou. To se uvidí až v jeho průběhu – především během vyjednávání o víceletém finančním rámci,“ míní Kovář.

Slova Junckera jsou přehnaná

Na předčasnost Junckerova hodnocení poukazuje také odborník Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál. „Z úst předsedy Evropské komise nejsou takováto slova adekvátní. Jeho kritika směřovala mimo jiné na to, že si Rumunsko nemá hledat vlastní zájem, ale kompromisy napříč unijními zeměmi – je zajímavé, že něco takového říká ještě před začátkem předsednictví. Nelze říct, že Rumunsko není dobrým spojovacím článkem a vyjednavačem, když se zatím nemůžeme opřít o nic konkrétního. A on ani v rozhovoru nijak konkrétní nebyl, takže mi přijde, že za jeho slovy stojí něco úplně jiného,“ říká pro INFO.CZ.

Podle Dostála samozřejmě platí, že situace v Rumunsku je „dost podivná“, což ukazuje i poslední hodnocení Evropské komise, které pro Rumunsko nedopadlo příliš dobře – Komise konstatovala, že místo aby se situace ohledně právního státu v zemi lepšila, je spíš horší. Volit takováto slova na adresu Rumunska ale od Junckera nebylo správné, ani vhodné.

„Z pozice šéfa Evropské komise to rozhodně na místě není. To, co řekl v rozhovoru pro Welt, podle mě bylo přehnané. Něco takového se nedělá. To, co v rozhovoru řekl, bylo typickým příkladem politizace Evropské komise, která je naprosto neužitečná. Ničemu tím nepomohl, bylo to zbytečné a naopak tím atmosféru ještě víc rozjitřil – spolupráce rumunského předsednictví s Evropskou komisí o to rozhodně nebude snazší,“ tvrdí expert AMO.

Že je Rumunsko delší dobu terčem kritiky Bruselu kvůli podobě právního státu, reformě soudnictví či korupce, podle něj nebude mít na předsednictví „fatální“ důsledky, dá se však čekat, že vztahy na nejvyšší úrovni nebudou nejlepší. Výroky Junckera podle něj ale bohužel ukazují, že „stále přetrvává řada stereotypů ohledně schopností zemí střední a východní Evropy“ – stejně jako před deseti lety, když francouzský prezident Nicolas Sarkozy tvrdil, že Česko není na předsednictví kvalifikované.

„To samé se nám vrací i po deseti letech a je trochu smutné, že jsme se za tu dobu neposunuli dál, a to jak z hlediska toho, že v Rumunsku skutečně jsou vnitropolitické problémy, které dávají příčinu těmto pochybnostem, na druhou stranu se ale ukazuje i to, že se neposunulo ani přehlížení východní a střední Evropy – zvlášť pokud vezmeme v úvahu, že Junckerova kritika nebyla nijak konkrétní a přišla ještě dřív, než Rumunsko mohlo něco v rámci předsednické funkce ukázat,“ říká pro INFO.CZ.

Jako „neefektivní“ hodnotí slova šéfa Komise také Kovář. „Já bych k Rumunsku nebyl tak skeptický jako Juncker. Zatím jsem nezachytil, že by se za jeho éru do nějaké země před začátkem předsednictví takhle navážel. A myslím si, že to je neefektivní a může to jen dál prohlubovat dělení Evropské unie na západ a východ. Do zemí, které mají zkušenosti, se Juncker takto nepustil, ale tady jde o to, že Rumunsko vykonává předsednickou funkci poprvé. Z tohoto pohledu je to tedy snadný terč,“ míní expert ÚMV.

Brexit pro Rumunsko tak žhavý nebude

Rumunsko, které do předsednické funkce nenastoupilo zrovna s fanfárami, to nebude mít lehké ani během následujících šesti měsíců. Velkou zatěžkávací zkouškou pro něj budou především volby do Evropského parlamentu, které se konají v druhé půlce května. Před nimi bude mít rumunské předsednictví plné ruce práce s dokončením jednání o řadě legislativních návrhů, které je potřeba přijmout ještě před výměnou europoslanců.

„Z hlediska voleb do Evropského parlamentu bude předsednictví Rumunska zajímavé, protože by se mělo dokončit legislativní kolečko a do voleb by se měla uzavřít co největší porce legislativy, která je nyní na stole. U řady návrhů si Komise vytkla, že je chce mít schválené do voleb – ať už to je azylový a migrační balíček, nebo víceletý finanční rámec. Už se ale ukázalo, že se to nepodaří – v závěrech poslední Evropské rady bylo řečeno, že k víceletému finančnímu rámci se vrátí na podzim a že migrační balíček se na jaře také nedořeší,“ vysvětluje Dostál.

„Rumuni se tedy budou snažit uzavřít co největší objem legislativy, ale bude to pro ně těžké, protože politické prostředí se polarizuje. A koneckonců i vyjádření Junckera ukazuje, že si sám připravuje půdu na to, že Komise některé věci do konce nedotáhne a začne se pro to hledat nějaký viník – a Rumuni jsou první na řadě. Navíc mají své problémy, na které je pak jednoduché ukázat,“ dokresluje nelehkou pozici Rumunska.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchInfografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchautor: Info.cz

Další často skloňovanou oblastí, která může Rumunsku přitopit pod kotlem, je i brexit, ke kterému by mělo dojít 29. března. Dohoda však zatím není na britské straně schválená, na osudem brexitu tak stále visí řada otazníků. Podle odborníků oslovených redakcí INFO.CZ však role Rumunska nebude při vyjednávání o odchodu Velké Británie z Evropské unie tak horká.

„Myslím, že v případě brexitu nebude úloha rumunského předsednictví až tak výrazná, protože to jsou věci, které si do velké míry řeší předseda Evropské rady a vyjednavač Evropské komise. Pokud nastanou nějaké další komplikaci, bude se to řešit především na úrovni Evropské rady, než že by to spadlo na předsednickou zemi. Zásadní roli v tomto ohledu nesehrávalo ani předcházející předsednictví – v době, kdy se rodila dohoda,“ uzavírá Dostál.

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud