Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kdo přijde do Evropy, musíme rozhodovat my, ne převáděči, nechal se slyšet rakouský kancléř

Kdo přijde do Evropy, musíme rozhodovat my, ne převáděči, nechal se slyšet rakouský kancléř

O tom, kteří migranti přijdou do Evropy, musí rozhodovat Evropa a ne převáděči. Po setkání s premiérem sousední největší německé země Bavorska Markusem Söderem to dnes řekl rakouský kancléř Sebastian Kurz. Oba politici se vyslovili pro rychlé řešení migrační otázky na evropské úrovni, důraz přitom kladou na ochranu vnějších hranic. Za chybu Kurz označil dlouholeté „zbytečné debaty“ o kvótách na přerozdělování uprchlíků, které podle něj nepřinesly kromě napětí nic pozitivního.

„Musíme zajistit, že o tom, kdo přijde do Evropy, budeme rozhodovat my a ne převáděči,“ řekl rakouský kancléř po setkání s bavorským premiérem v Linci na severu Rakouska. Evropská unie se podle něj nyní musí soustředit na ochranu vnější hranice. Jedinou alternativou k bezpečné vnější hranici schengenského prostoru je totiž podle něj návrat ke kontrolám na vnitřních hranicích. To si Kurz podle svých slov jako mladý člověk, který volný pohyb po Evropě považuje téměř za samozřejmost, nepřeje.

Předseda bavorské vlády posílení ochrany vnějších hranic podpořil. „Situace z roku 2015 se nesmí opakovat,“ řekl s odkazem na rok migrační krize, kdy přes rakousko-německou hranici do Bavorska proudily statisíce uprchlíků. Podporu Söder, který patří k tvrdým kritikům migrační politiky německé kancléřky Angely Merkelové, vyjádřil rovněž nápadu zřídit „ochranné zóny“ v severní Africe, kde by se rozhodovalo o žádostech o azyl v evropských zemích.

Setkání rakouské spolkové vlády a bavorské zemské vlády se uskutečnilo v době hluboké krize kabinetu kancléřky Angely Merkelové, kterou vyvolal spor o migrační plán německého ministra vnitra Horsta Seehofera. Předseda bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) chce některé migranty vracet zpět přímo na hranicích. Kancléřka se obává, že by to spustilo dominový efekt.

Merkelová a Kurz budou spolu se zástupci některých dalších zemí a předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem jednat o řešení migrační otázky na setkání v neděli v Bruselu.

Kancléř Kurz zdůraznil, že tématem schůzky bude hledání evropského řešení, nikoliv německá vládní krize. „Přeji německé vládě, aby se jí podařilo najít společnou linii. Do této diskuze ale nebudeme vstupovat,“ řekl předseda rakouské vlády. Zároveň upozornil, že na evropské úrovni hodlá Rakousko usilovat o to, aby v řešení migrační otázky „konečně nastal nějaký pokrok“. „Nesmíme jednat teprve, až ke katastrofě dojde,“ zdůraznil Kurz. Kritizoval, že se Evropa posledních několik let „zbytečně“ hádala o kvótách na přerozdělování migrantů. „Vedlo to jen k napětí v Evropě, jinak takhle debata k ničemu pozitivnímu nevedla,“ řekl kancléř.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232