Konec sporů o migraci. Česko si chce Itálii naklonit, vydělal by na tom byznys i diplomacie | info.cz

Články odjinud

Konec sporů o migraci. Česko si chce Itálii naklonit, vydělal by na tom byznys i diplomacie

REPORTÁŽ | Místo sporů ohledně migrace nastoupí Česko a Itálie cestu pragmatické ekonomické spolupráce. Právě to vyplývá ze závěrů zahraniční cesty ministra zahraničí Tomáše Petříčka. Vztahy mezi Prahou a Římem tak můžou po nepříliš zdařilém loňském roce dostat nový impuls.

Ještě loni v září si český a italský premiér vyměňovali ostré vzkazy přes média. Giusseppe Conte vyčítal Andreji Babišovi, že jeho vláda nesolidárně odmítá přijmout byť jen jediného migranta. Posun nepřineslo ani osobní jednání obou politiků – pozice Itálie, přes níž vede jedna z hlavních migračních tras, byla pevná. 

Italská vláda, na níž se podílí protiimigrační Liga ministra vnitra Mattea Salviniho, byla vůči migrantům paradoxně vstřícnější než český kabinet. Italové požadovali vznik celoevropského systému kvót a chtěli, aby se na něm podílelo i Česko. „Vidím v názoru českého premiéra přehnané obavy. Neodpovídá to výsledkům. V Itálii jsme díky propracované politice výrazně snížili počet lidí, kteří k nám přicházejí. Itálie přišla s řešením v zemích původu migrace,“ říkal tehdy Conte a Babiš italské řešení obratem označil za cestu do pekel.

Vztahy Prahy a Říma byly tehdy na bodu mrazu, půl roku poté se ale blýská na lepší časy. Otázce, zda v debatě přetrvává konfrontační tón jako loni na podzim, se sice ministr Petříček při své aktuální cestě vyhnul, z jeho odpovědi lze ale vyčíst, že zájem na zlepšení vztahů skutečně existuje. „Je potřeba udržovat jednotu v rámci Evropské unie. Zvlášť s ohledem na brexit a jednání o společné azylové politice,“ prohlásil český ministr zahraničí, který se v Itálii setkal se svým protějškem Enzem Moaverem Milanesim.

Zlepšení vztahů nahrává i skutečnosti, že počet migrantů směřující do Evropy italskou cestou, opadl. Podle dat úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky využilo v letošním roce středomořskou trasu celkem přes 14 tisíc osob, z toho ale jen 426 připlulo do Itálie. Pro srovnání, španělskou cestu zvolilo téměř sedm tisíc lidí, v Řecku tuto hranici dokonce překročili.

Česko má zájem na ekonomické spolupráci. Právě tato linka se prolínala celou Petříčkovou cestou od středečního znovuotevření generálního konzulátu v Miláně, jež má v oblasti pomoci mimo jiné českým firmám, až po čtvrteční rozhovory s italskými představiteli v Římě. Přestože se politici bavili i o migraci, byznys zmiňoval český ministr na prvním místě.

„Nesmíme zapomínat, že Itálie bude po brexitu třetí největší ekonomikou v Evropské unii,“ vysvětluje Petříček jeden z důvodů, proč zlepšit pozici tuzemských společností na Apeninském poloostrově. Obchod mezi Itálií a Českem přitom roste. Jen meziročně vzrostl ze 4 na 4,5 miliardy eur. Za posledních pět let se zvýšil dokonce o čtvrtinu. Kromě ekonomiky by se síla a velikost Itálie hodila i při vyjednávání ve strukturách Evropské unie.

Česko by chtělo spolupracovat hlavně v oblastech vesmírných technologií a obranného průmyslu. První z nich zmínil nedávno pro INFO.CZ také analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček jako jeden z možných směrů, jimiž by Praha mohla prohloubit vzájemné vztahy také se Spojenými státy.

Prvním signálem narovnaných vztahů by měly být vzájemné návštěvy českých a italských podnikatelů. Podle dohody by měla nejprve letos na jaře přijet italská delegace do Prahy a na podzim se role obrátí. Nová schůzka premiérů obou zemí ale na stole zatím není, přestože Babiš je známý tím, že si zahraniční politiku dělá do velké míry sám. „Pan premiér navštívil Itálii v loňském roce. V tuto chvíli se chceme zaměřit na spolupráci mezi podnikateli a investory,“ říká k tomu Petříček.

Jednání obou premiérů nenahrává ani vnitropolitická situace v jihoevropské zemi. V průzkumech veřejného mínění sílí pozice Salviniho Ligy, která sází na kontroverzní a veřejnosti srozumitelné migrační téma. Vzhledem k častým lokálním volbám přitom Salvini vede prakticky nekončící volební kampaň a nahlas se spekuluje o jeho zájmu vystřídat Conteho v premiérské funkci. Cestou do úřadu by přitom mohly být předčasné volby.

Jestli k nim skutečně dojde, napoví i květnové volby do Evropského parlamentu, v nichž si Liga věří na silný zisk. Mezi Italy je přitom o hlasování daleko větší zájem než v Česku. Posledních voleb v roce 2014 se zúčastnilo přes 57 procent Italů, zatímco v tuzemsku přilákaly k urnám lehce přes 18 procent voličů.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud