Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kontrola na dálnicích odhalila šikanu českých řidičů. Západoevropští si dělají, co chtějí

Kontrola na dálnicích odhalila šikanu českých řidičů. Západoevropští si dělají, co chtějí

Západoevropské státy hojně rozdávají českým řidičům pokuty za nedodržování pravidel, které po řidičích např. požadují, aby u sebe v kabině vozili pracovní smlouvu přeloženou do několika unijních jazyků a veškerou dokumentaci o cestě. Jak ale ukázala kontrola ministerstva dopravy na českých dálnicích, západní státy by se měly zaměřit spíše na kontrolu svých řidičů. Z celkového počtu 154 zkontrolovaných aut zahraničních dopravců, z nichž 66 směřovalo do České republiky, splnili povinnosti pouze tři západní dopravci.

Preventivní kontrola kamionů probíhala na přelomu července a srpna na českých dálnicích D1, D6 a D8 a na hraničních přechodech Rozvadov, Hatě a Mikulov a zaměřovala se na dodržování pravidel pro vysílání pracovníků v dopravě. Její výsledky ukázaly, že s plněním povinností mají problém spíše firmy ze starších členských států než dopravci z Česka nebo dalších středo- a východoevropských zemí. Kontrolou totiž úspěšně prošli pouze tři řidiči zaměstnavatelů ze starých členských států EU. Celkem bylo zkontrolováno 154 vozidel zahraničních dopravců, z čehož 66 směřovalo do Česka.

Nejčastěji pochybili němečtí řidiči, kteří přijeli do ČR a neměli buď žádnou pracovní smlouvu, nebo ji neměli přeloženou do češtiny, uvedlo ministerstvo dopravy. Celkově bylo při namátkových kontrolách odhaleno bez povinných dokumentů 31 z 33 německých řidičů, osm z devíti rakouských, pět ze sedmi polských a dále řidiči z Velké Británie, Portugalska, Rumunska, Chorvatska, Španělska, Řecka nebo Slovenska.

Na druhou stranu řidiči z nových členských zemí, které kontrola zastavila, své povinnosti plnili. Podle ministerstva to svědčí o tom, že jsou na kontroly ze strany Západu připraveni a počítají s nimi. Proto v kabinách svých aut vozí všechny potřebné dokumenty včetně pracovních smluv v různých překladech. 

„Signály o tom, že západoevropské země chrání své trhy před konkurenty ze střední a východní Evropy, máme už skoro tři roky. Tehdy Německo zavedlo zákon o minimální mzdě a o něco později to udělala i Francie,“ řekla redakci česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO/ALDE), která na nové legislativě pracuje v Evropském parlamentu. „V Evropském parlamentu neustále upozorňujeme na to, že mezinárodní silniční doprava je natolik specifická, že vyžaduje vlastní legislativní úpravu. Dospět k dohodě se ale nedaří nejen europoslancům, ale i se členskými státy. Jsem přesvědčená, že vzniklá právní nejistota povede k tomu, že případy podobných kontrol budou v Evropě přibývat,“ dodala europoslankyně. 

Ministr dopravy Dan Ťok k tomu dodává, že výsledky provedené kontroly se budou hodit pro další jednání na unijní úrovni. „Zjištěná porušení využije Česká republika jak při vyjednáváních o podobě balíčku mobility, tak je předá příslušným ministrům a eurokomisařce pro dopravu Violetě Bulc,“ sdělil novinářům. 

Celá situace v mezinárodní dopravě v Evropě se značně zkomplikovala poté, co Evropský parlament na začátku července shodil ze stolu již pracně dohodnutý kompromis o zmiňovaném silničním balíčku. Tato speciální pravidla pro kamionovou dopravu v Evropě, která se soustředila na vysílání řidičů do zahraničí, kabotáž a lepší sociální ochranu řidičů kamionů, se tak ocitla opět na začátku.

Pro české firmy to představovalo zklamání, protože právě ony v minulosti opakovaně volaly po tom, aby mezinárodní kamionová doprava nespadala do obecných pravidel pro vysílání pracovníků, o jejichž modernizaci se snaží Evropská komise. Dopravci pro udělení výjimky argumentovali tím, že obecná pravidla byla ušita na míru jiným sektorům – zejména stavebnictví a na dopravní sektor se pro jeho vysokou specifičnost nehodí (řidič během jedné jízdy projede i několik států EU).

V každé členské zemi EU totiž platí něco jiného a dodržování rozdílných pravidel s sebou nese větší nároky na administrativu. Další problém představuje i zamýšlené umělé narovnání odlišných mzdových podmínek, které jsou v Evropě realitou. To by mohlo ztížit fungování „levnějších“ dopravců a podle nejčernějších scénářů dokonce vést i k jejich likvidaci. V konečném důsledku by to pocítili i řidiči. 

Jak upozorňuje řada odborníků včetně europoslankyně Martiny Dlabajové, neexistence moderních pravidel, která by chránila zaměstnance a zároveň neomezovala podnikání, nahrává situaci, kterou si Evropa v minulosti už několikrát prošla. Některé západoevropské země využily zmatku a nepřehlednosti předpisů a začaly na vlastní pěst přijímat opatření, kterými se snažily zavřít své trhy před konkurencí z druhé strany Evropy včetně Česka. Příkladem je plošné zavedení minimální mzdy v Německu nebo podobné zákony přijaté ve Francii.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1