Články odjinud

Litevci chtějí zakázat fake news. Kritici se bouří a mají strach o svobodu slova

Litevci chtějí zakázat fake news. Kritici se bouří a mají strach o svobodu slova

Takzvané fake news se v posledních letech staly temným fenoménem internetu, navzdory snahám politiků však falešné zprávy stále ovlivňují mínění veřejnosti a mají dopad i na volby a další klíčové události. Boj proti šíření dezinformací je velkým tématem také na úrovni Evropské unie, většinou si však členské státy problém řeší po svém. Například v Litvě plánují šíření fake news zakázat prostřednictvím zákona, kritici návrhu se ale bouří a tvrdí, že zákon může být ohrožením svobody slova v zemi.

Právě v Pobaltí, kde žije početná ruská menšina a kde vládne neustálý strach z agrese Moskvy, zuří informační válka nejsilněji. Zejména litevští politici varují před silou dezinformační kampaně, která má podle nich za cíl region destabilizovat. Zákonodárci ve Vilniusu proto chtějí ruské falešné zprávy z veřejného prostoru vymýtit, nebo alespoň jejich šíření co nejvíc omezit.

V polovině loňského ledna – tedy v době výročí boje za nezávislost na Sovětském svazu, při kterém v roce 1991 zahynulo 14 lidí – většina parlamentu podnikla kroky vedoucí k zákazu „kritických informací z veřejné debaty“, píše německý server Deutsche Welle.

Kontroverzní návrh zákona například obsahuje zakáz pokusů „překrucovat historickou paměť Litvy“, „vyvolávat nedůvěru v litevský stát a instituce“ a „omezovat vůli společnosti bránit národ“. Podobných nejednoznačných termínů, které si lze vyložit mnoha způsoby, je však v zákoně mnohem víc. Návrh, který měl být původně snahou Litvy implementovat do svého právního řádu evropskou legislativu o poskytování audiovizuálních služeb, se proto stává terčem kritiky.

„Tyto legislativní plány staví propagandu Kremlu a investigativní žurnalistiku vedle sebe,“ varuje mladá litevská poslankyně Aušrinė Armonaitėová, která se možná brzy stane šéfkou nové liberální strany. Podle ní to je přitom už poněkolikáté, co parlamentní většina – vedená stranou Litevský svaz rolníků a zelených – zemi vede k omezování svobody projevu.

Proti postupu vlády se staví také ředitel litevské unie novinářů Dainius Radzevicius. Přestože zákon očividně míří na opakovanou ruskou snahu překroutit historii Pobaltí, zejména z dob, kdy byl region anektován Sovětským svazem, může být záměr vlády podle Radzeviciuse nebezpečný. „Neexistují žádné právní definice toho, co je ‚nedůvěra‘ ve státní instituce. Zakazovat ‚překrucování historické paměti‘ je velice nebezpečné pro svobodu slova, protože jde o neustále se vyvíjející se proces,“ říká podle Deutsche Welle.

Svaz rolníků a zelených však zákon brání s tím, že má pomoct ochránit nadcházející volby do Evropského parlamentu, které proběhnou v druhé polovině ledna. Vzhledem ke zkušenostem z minulých let, kdy se podle tajných služeb Rusko snažilo šířením falešných zpráv ovlivnit například výsledek referenda o brexitu nebo nizozemského referenda o asociační dohodě EU s Ukrajinou, totiž v Evropě rostou obavy, že právě květnové volby budou dalším terčem zásahů zvenčí.

Podle šéfa litevské unie novinářů ale návrh zákona „nemá nic společného s volbami ani s falešnými zprávami“, míří totiž na šíření informací, a ne dezinformací. Kritici v Litvě proto tvrdí, že vláda ruskou hrozbu využívá, aby tak bránila otevřené diskusi a nezávislosti médií.

„Hrozba Kremlu je v Litvě skutečná a každá racionální politická strana to vidí. Ale pokud se na to bude hledět prizmatem lidských práv a svobody tisku, takovéto změny zákona by neměly přicházet, dokonce ani v souvislosti se současnými hrozbami,“ míní Armonaitėová.

Litevská opozice proto nechce věci nechat jen tak a rozhodla se ke kontroverznímu zákonu předložit protinávrh, který nejednoznačné termíny, jako je „vyvolávání nedůvěry v litevský stát a instituce“,  odstraňuje. V nejbližší době mají o návrzích debatovat poslanci. Kdy dojde na hlasování, ale zatím není jasné.

Jak ale upozorňuje Deutsche Welle, litevská vláda se předložením kontroverzního zákona dostala do paradoxní situace – návrh totiž předložila jako obranu před ruskými dezinformacemi, posupuje však po vzoru Moskvy. I v Rusku se totiž rodí zákon, který zakazuje falešné zprávy. V případě šíření takzvaných fake news tak může v Rusku dotyčnému nově hrozit pokuta až ve výši milionu rublů.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud