Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Macron se zasnoubil s ALDE. Do evropských voleb tak půjde i s Babišovým ANO

Macron se zasnoubil s ALDE. Do evropských voleb tak půjde i s Babišovým ANO

Konec spekulacím. Strana francouzského prezidenta Emmaneula Macrona La République En Marche! se oficiálně sbližuje s evropskými liberály (ALDE), kam patří i hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, a vytvoří s nimi koalici do voleb do Evropského parlamentu. Ty proběhnou v květnu příštího roku a odhaduje se, že jejich výsledky zcela přeskupí politické síly v Evropě. Zprávy o „zásnubách“ En Marche a ALDE zaznívaly dnes zcela otevřeně na kongresu evropských liberálů, který se v těchto dnech koná ve španělském Madridu. Liberálové se také rozhodli nejít do voleb s jedním lídrem, ale hned s celým týmem. Spekuluje se, že jde o ústupek Macronovi.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dočkal. Na kongresu evropských liberálů (ALDE), který v tyto dny probíhá v Madridu, totiž oficiálně vznikla koalice jeho La République En Marche! a právě ALDE. Spolupráci před volbami do Evropského parlamentu, které proběhnou na konci května 2019, oznámila spoluzakladatelka En Marche! Astrid Panosyan. Od více než tisícovky přítomných delegátů si vysloužila mohutný potlesk.

Podle zdrojů INFO.CZ oba celky už intenzivně pracují na společném programu a dohodě.

S Panosyan odpoledne jednaly i české europoslankyně, které zasedají v ALDE, Martina Dlabajová a Dita Charanzová (ANO). „Na dnešní schůzce s delegací La République En Marche! jsme se shodli, že hlavní společné cíle jsou jednotná Evropa, společný trh a především mladí lidé a jejich budoucnost,“ řekla novinářům po skončení jednání Dlabajová. Bruselská média dodávají, že hlavním mottem společného podniku bude také boj proti těm, co sázejí na nacionalismus a protievropskou a protimigrační rétoriku.

Agentura Reuters dnes napsala, že Macronovi předvolební spojenectví s ALDE pravděpodobně nebude stačit a bude „lovit“ ještě další středové strany, které jsou „proevropské“, ale nejsou členy evropských liberálů. V minulosti francouzský prezident navazoval kontakty s řadou z nich a podle agentury jsou oznámení o další navázané spolupráci otázkou času. Dnes se členem ALDE stala například maďarská strana Momentum, která vystupuje proti režimu premiéra Viktora Orbána, hlásí se k liberálním hodnotám a zakládá si na silné proevropské orientaci.

„Abych byla upřímná, ALDE je jádro, s nímž chce En Marche! vytvořit tuto koalici,“ řekla v Madridu Panosyan.

Český europoslanec Pavel Telička si myslí, že spolupráce Macronovy strany a ALDE by mohla u voličů zafungovat. „Šance tady samozřejmě je, cestou je spíše “integrace” než fragmentace politického středu. Tento krok je však podmínkou potřebnou, nikoliv však postačující. Nyní půjde o program, styl kampaně, důvěryhodnost koalice a lídry,“ napsal z Madridu redakci.

Již citovaná Martina Dlabajová je přesvědčená, že „cílem nově vzniklé koalice bude postavit se euroskeptikům a získat pro liberály co nejvíce křesel v budoucím Evropském parlamentu.“ Detaily, jak to celé bude probíhat v praxi, zatím známé nejsou. „Uvidíme, jak konkrétně bude taková spolupráce vypadat. Už nyní je ale jasné, že nám pomůže získat pozornost pro volební kampaň,“ řekla pro INFO.CZ Dlabajová.

Předvolební průzkumy mluví o tom, že volby do Evropského parlamentu přinesou změny a zcela přeskupí politické síly v Evropě. Jeden z nich, jehož závěry dnes publikovala Reuters, zmiňuje to, že nejsilnější evropskou politickou skupinou i po květnu 2019 zůstanou s největší pravděpodobností evropští lidovci (EPP) následovaní evropskými socialisty (S&D). Evropští liberálové (ALDE) posílení o Macronovo En Marche! budou třetí. Zároveň ale bude platit, že tato trojice jako celek oslabí. Brát by naopak měly antisystémové, antievropské a nacionalistické strany a také menší partaje.

Žádný spitzenkandidát, do voleb s týmem!

Evropští liberálové na kongresu v Madridu dále oznámili, že do evropských voleb nepostaví jednoho jediného volebního lídra, jak to pravděpodobně udělají jiná politická seskupení v Evropě, ale sestaví hned celý tým.

„Liberálové tím jasně ukázali, že evropské volby nebudou záviset na jediném člověku a naopak se nebojí postavit kampaň na svých hodnotách a politice,“ vysvětluje europoslankyně Martina Dlabajová.

ALDE tak nevsadí na proces tzv. spitzenkandidátů, který instituce EU poprvé použily v roce 2014, a s největší pravděpodobností budou podle něj postupovat i tentokrát. Tento systém se opírá o to, že politické skupiny na základě svých interních mechanismů vyberou svého volebního lídra, který je zároveň jejich oficiálním kandidátem na předsedu Evropské komise. Vzhledem k tomu, že členské státy EU mají navrhnout šéfa Evropské komise s přihlédnutím k názoru Evropského parlamentu – podle nepsaných pravidel by měly vybrat kandidáta nejsilnějšího seskupení, které se dostane do EP.

Systém spitzenkandidátů, který do čela stávající Evropské komise vynesl Jean-Claudea Junckera, bývá však často terčem kritiky. Jednak právě kvůli tomu, že se jedná o nepsaná pravidla, tak i proto, že i přes avizovanou transparentnost (voliči vědí, koho seskupení stran bude navrhovat) se nakonec sklouzne k zákulisním dohodám, do kterých veřejnost nemá šanci nahlédnout. Proti se staví i některé členské státy včetně Německa či Francie. Své výhrady mělo v minulosti i Česko.

INFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komiseINFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komiseautor: INFO.CZ

„Klidně muže být širší tým, ale jsem přesvědčený, že dříve či později bude muset být jasný lídr. Měl by vzejít z demokratických voleb a nikoliv ze zákulisních dohod,“ napsal k rozhodnutí ALDE jít do voleb s celým týmem lídrů Pavel Telička.

O tom, jak volební tým bude vypadat a z koho konkrétně se bude skládat, budou diskutovat premiéři ALDE příští týden na setkání v dánské Kodani. Podle harmonogramu ALDE pak také v prosinci a oficiální spuštění kampaně proběhne na jaře 2019.

Bruselský server Politico v této souvislosti spekuluje, že součástí týmu by mohly být výrazné členky Evropské komise, které se hlásí k ALDE - Dánka Margrethe Vestager nebo česká eurokomisařka Věra Jourová. Novináři dodávají také to, že ALDE od spitzenkandidátů ustoupilo možná i jako ústupek francouzskému prezidentovi Macronovi, který proti procesu výběru šéfa Evropské komise tímto způsobem vystupoval. 

Svého spitzenkandidáta už má Evropská lidová strana (EPP), tento týden si její delegáti na kongresu v Helsinkách zvolili stávajícího předsedu EPP Němce Manfreda Webera. Druhou politickou skupinou s jasným kandidátem na příštího šéfa Evropské komise jsou evropští socialisté (S&D). Bude jím Nizozemec a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

Podle informací INFO.CZ by příští úterý měli k definitivnímu rozhodnutí dospět i Evropští konzervativci a reformisté (ECR), do jejichž frakce patří česká ODS. Jejich spitzenkandidátem se stane český europoslanec Jan Zahradil.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1