Články odjinud

Mayová má za sebou perné dny. A co bude teď? Najít nový kompromis je mission impossible

Mayová má za sebou perné dny. A co bude teď? Najít nový kompromis je mission impossible

Dohodě o brexitu řekli britští poslanci jasné NE, včerejší hlasování o důvěře ale vláda premiérky Theresy Mayové přežila. Co tedy čekat v následujících dnech a týdnech? Evropská unie s napětím hledí směrem k Británii, jejíž premiérka má v pondělí představit plán B. V novém návrhu se podle odborníka Kryštofa Kruliše může objevit téměř cokoliv včetně žádosti o prodloužení termínu brexitu. Vzhledem k rozdělenosti britské politické scény ale bude hledání a schvalování nového plánu velmi obtížné, nebude se však příliš lišit od původního návrhu – na něm už Mayová strávila moc času na to, aby ho jen tak opustila.

Úterní boj o brexitovou dohodu pro Mayovou skončil zdrcující porážkou. Pro hlasovalo jen 202 zákonodárců z celkových 650. Po výprasku ale nastal čas se oklepat a vrátit se za rýsovací prkno. Novou vizi toho, jakým způsobem by Spojené království mělo odejít z Evropské unie, totiž musí premiérka poslancům představit už v pondělí. O takzvaném plánu B pak budou britští poslanci hlasovat v úterý 29. ledna.

Do nové podoby textu se ve velkém promítnou připomínky všech parlamentních stran, které jsou ale v pohledu na brexit hluboce rozdělené a už dnes si kladou nejrůznější požadavky, aby k jednacímu stolu vůbec usedly. V jejich čele je Labouristická strana a především její šéf Jeremy Corbyn, kterému Mayová nabídla setkání, aby si mohli pozice vyjasnit. Corbyn však odmítl – s premiérkou se prý nebude bavit do doby, než vláda vyloučí možnost odchodu země z EU bez dohody.

Skotská národní strana (SNP) zase chce, aby Británie požádala o prodloužení dvouletého období pro vyjednávání podle článku 50 Smlouvy o EU. Skotští nacionalisté se tak chtějí dostat z nátlaku, který na poslance vytváří termín brexitu stanovený na 29. března.

Mayová tak začíná oslovovat představitele stran, kteří budou pro schvalování dohody klíčoví. Zjišťuje, jaké jsou jejich postoje a ty se následně pokusí přenést do pondělního návrhu. Jakou bude mít nakonec podobu, je podle experta na vztah EU s anglofonními zeměmi Kryštofa Kruliše těžké odhadovat, původní ideu však podle něj Mayová zcela neopustí.

„Dá se předpokládat, že ze strany Mayové vzejde něco, co se bude blížit dohodě, která byla v úterý drtivě zamítnutá. Premiérka s tím však strávila až příliš mnoho času na to, aby původní dohodu úplně opustila. Přidá k dohodě ale určité body, aby si mohla obhájit, že s něčím takovým přichází – to může zahrnovat příslib dalších jednání s EU, případně i prodloužení času na jednání podle článku 50,“ říká pro INFO.CZ.

Tyto požadavky v textu být mohou, ale nemusí – Mayová totiž tuší, že by u části konzervativců mohly vyvolat pozdvižení a další kritické hlasy na její adresu. „Budou v tom vidět cestu k oddálení brexitu a následně i k ukončení snah o vystoupení z EU, a proto do nového návrhu tyto body možná ani nedá a bude spoléhat na to, že se to do dohody dostane nějakou připomínkou ze strany poslanců,“ míní Kruliš.

Patové situaci šla Mayová naproti

Vzhledem k drtivé porážce, které se Mayová v úterý dočkala, se hledání průsečíku napříč politickými stranami dnes zdá jako nadlidský úkol. Toho si je vědomá i sama premiérka, která dnes vyzvala politiky, aby při dalším jednání o brexitu „odložili vlastní zájmy stranou“. Podle Kruliše si však premiérka za patovou situaci na britské politické scéně může částečně sama.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

Během vyjednávání o brexitu totiž diskusi s představiteli stran zanedbala a soustředila se především na rozhovory s Bruselem. „Zaměřila se na vyjednání dohody, kterou ona požaduje za nejlepší pro Británii, ale nevěnovala se vybudování politické podpory. To se jí teď vymstilo a poslanci jí to drtivou porážkou svým způsobem vrátili,“ říká analytik s tím, že najít shodu napříč stranami je i z tohoto důvodu nesmírně komplikované.

„Takže je to tak trochu mission impossible, která je zapříčiněná tím, že na komunikaci se stranami měla Mayová dva roky a snaží se to obnovit až ve chvíli, kdy platí, že pokud nebude britským parlamentem přijato něco jiného, Británie vystoupí 29. března bez dohody. Ona vytvořila situaci, kterou chtěla zatlačit na poslance a vyvinout na ně časový pres, ale teď se to obrací proti ní. Je to strategie, která jí nevyšla,“ dodává Kruliš.

Podle odborníka AMO však nejsou počty vzešlé z úterního hlasování definitivní – část poslanců, kteří předevčírem hlasovali proti dohodě, jsou prý ochotní za určitých ústupků změnit svůj postoj. Je ale otázka, zda bude takových hlasů dost. Proti dohodě se v úterý postavilo celkem 118 poslanců konzervativců i všech deset zástupců severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), která menšinovou vládu podporuje. Z této skupiny se však podaří přesvědčit zřejmě jen část.

„Ten rozdíl je natolik velký, že to pravděpodobně nebude postačovat. Podaří se přesvědčit jen část poslanců a bude zbývat dost těch zatvrzelých, kteří budou dohodu nadále odmítat. Hrozí proto, že se většina znovu nenajde,“ říká expert s tím, že vzhledem k tomu, jak jsou „tábory protichůdně nastaveny“, bude hledání kompromisu extrémně těžký úkol.

Téměř jisté je navíc to, že se revize a odhlasování nové podoby brexitové dohody do 29. března nestihne. Pokud tedy má dojít k brexitu s dohodou, bude zapotřebí víc času – termín se proto musí posunout.

Poslanci se podle mě nakonec dohodnou na tom, že Británie zažádá o prodloužení dvouleté lhůty, aby se vytvořil další prostor pro jednání. To se v tuto chvíli jeví jako varianta, která je nejpravděpodobnější. Ostatní možnosti totiž vyžadují určitý čas, aby byly průchodné. Prodloužením se samozřejmě otevře i manévrovací prostor pro další varianty, o kterých se spekuluje, jako je obnovení jednání s Evropskou unií,“ dodává Kruliš.

Nové referendum jako riziko

I když je to méně pravděpodobná varianta, nelze vyloučit ani konání opakovaného referenda. Iniciátorem by mohla být Labouristická strana, která varuje, že pokud se nebudou konat předčasné volby a Mayová nepředloží plán B, který by byl pro labouristy přijatelný, bude načase hledat jiné možnosti. Jednou z nich je podle Corbyna i „lidové hlasování“. Vypsání druhého referenda přitom podpořila i skupina konzervativních poslanců, která spustila kampaň s názvem Právo hlasovat.

Poslanci v čele s Corbynem zároveň upozorňují na to, že případné referendum nesmí mít podobu, jakou mělo v roce 2016. Právě požadavky stran k lidovému hlasování dělají z referenda rizikovou záležitost – pokud by se to zastáncům tvrdého brexitu podařilo protlačit, voliči by mohli zakroužkovat i to, že chtějí z Evropské unie vystoupit bez dohody.

„Stále je ve hře varianta opakovaného referenda. Problém je ale to, že by mohlo obsahovat i varianty, které jsou dost riskantní. Aby se na uskutečnění referenda sněmovna vůbec shodla, muselo by zřejmě obsahovat možnosti, jako je odchod z EU s dohodou, vůbec z EU neodcházet, ale i brexit bez dohody. Pak by to byla hra vabank a odchod bez dohody by se stal reálnou variantou – v Dolní sněmovně nemá dostatečnou podporu a poslanci by tuto varinatu bez dohody nepustili, v případě referenda by se to ale mohlo vymknout z rukou,“ varuje Kruliš.  

EU může Mayové předhodit, že mrhala čas

Odložení brexitu vidí jako nejpravděpodobnější variantu také ředitel Institutu EUROPEUM Vladimír Bartovic. Jak řekl ve včerejším rozhovoru pro INFO.CZ, odložení termínu je scénář, kterému dává největší šance – pokud tedy Británie nezůstane současným chaosem natolik paralyzovaná, že nebude schopná nic udělat a v březnu vypadne z EU bez dohody.

S možností termín odložit počítá i evropská strana. Jak v pondělí informovala britská média s odvoláním na bruselské zdroje, unie se prý připravuje na „technické“ odsunutí brexitu přinejmenším do července. Podle serveru Politico by ale termín mohl být odsunut dokonce o devět měsíců.

„Tři měsíce se dají použít na obnovené dojednávání dílčích věcí dohody o vystoupení. V tak krátké době se nedá dohoda přejednat v něco zcela nového, jak by chtěli třeba labouristé. Tři měsíce by byly na hraně, i kdyby se šlo do předčasných voleb, nebo referenda. To jsou věci, které potřebují čas. Z tohoto hlediska je nasnadě přemýšlet o delším období, ale to, že Británie promrhala dva roky tím, že Mayová s parlamentem průběžně nekonzultovala a teď navíc ztratila měsíc odkladem hlasování, který moc nedával smysl, může hrát v jednání o možném prodloužení svojí roli,“ tvrdí Kruliš.

„Evropská strana může opodstatněně poukazovat na to, že to proces komplikuje a je to způsobeno nevhodnou strategií Mayové. Může to tedy ovlivnit emocionální náboj jednání o prodloužení, protože kdyby Mayová nezvolila tuto strategii, prodlužování by možná nebylo potřeba. Nakonec se ale domnívám, že varianta prodloužení je přes všechny politické peripetie realizovatelná – ani jedna strana totiž není na brexit bez dohody připravena,“ dodává expert AMO.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud